Padl rozsudek v kauze Stoka: Soud v Brně poslal Švachulu na 9,5 roku do vězení

Švachulovi soud uložil i trest zabavení majetku, šlo o peníze na několika účtech v součtu za několik milionů korun. Soud mu rozsudkem zabavil i několikeré hodinky. Spoluobžalovanému Samanu El-Talabanimu soud uložil trest šest let vězení, také peněžitý trest milion korun a desetiletý trest zákazu funkce ve statutárních orgánech. Jde o souhrnný trest, El-Talabani už je pravomocně odsouzený v jiné kauze, stejně jako další obžalovaný, podnikatel Pavel Ovčarčin. Soud mu dnes uložil souhrnný trest také šest let vězení.

Podnikateli Lubomíru Smolkovi uložil soud trest tři roky podmíněně odložených na pět let, stejný trest dostal i bývalý technický náměstek na správě nemovitostí městské části Petr Kosmák a někdejší šéf investičního odboru na Brně-střed Petr Liškutin, který byl zároveň místostarostou za hnutí ANO v Brně-Ivanovicích. Stejný trest soud uložil i podnikateli a bývalému politikovi ODS Jiřímu Hosovi. Podnikatelům Luboši Krejčímu a Michalu Unzeitigovi soud uložil trest jeden rok vězení podmíněně odložený na dva roky. Soud některým obžalovaným uložil i milionové peněžité tresty, také letité zákazy výkonu činnosti ve funkci statutárního orgánu.

Korupce

Brněnská korupční kauza: Žalobce chce v kauze Stoka pro Švachulu 14 let vězení

U některých dílčích skutků soud obžalované viny zprostil, viny soud zprostil podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Oba vinu od začátku popírali. Některé body soud usnesením také vrátil k došetření, žalobce proti tomuto usnesení podal stížnost.

Policie prý neodvedla dobrou práci

Soudkyně uvedla, že mimořádně vypovídající hodnotu měla výpověď spolupracujícího El-Talabaniho, který činnost skupiny rozkryl. Poukázala také na listinné důkazy, které žalobci soudu nedodali, kvůli čemuž nebylo vyhlášeno rozhodnutí už na konci ledna. Bartošová uvedla, že kdyby si je soud nevyžádal, výsledek rozhodnutí by mohl být jiný, protože podle ní obsahovaly důkazy, které podpořily věrohodnost El-Talabaniho výpovědi. Podle ní tak policie v tomto neodvedla dobrou práci.

Žalobce s rozsudkem spokojený nebyl. "Byť došlo k odsouzení některých obžalovaných za některé žalované skutky, celkově nemohu být spokojen s rozhodnutím soudu. V závěrečné řeči jsem poněkud odlišně hodnotil důvody, které mne vedly k právnímu posouzení, a rovněž jsem jednotlivým obžalovaným navrhoval přísnější tresty. To je také důvod, proč jsem si ponechal lhůtu k případnému podání odvolání," uvedl po rozsudku dozorující státní zástupce Karel Cibulka. Lhůtu si ponechali i obhájci obžalovaných, odvolání na místě podal jen obhájce obžalované společnosti Kros-stav.

Podle rozsudku šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent. Úplatky si pak podle předsedkyně senátu dotyční dělili podle předem stanoveného vzorce. Zmanipulované zakázky byly podle soudkyně v hodnotě přesahující 260 milionů korun, kdy obžalovaní získali úplatky za desítky milionů.

"V úmyslu získávání neoprávněného majetkového prospěchu přibližně v listopadu 2014 Jiří Švachula navrhl obžalovanému Samanu El-Talabanimu vybírání úplatků od stavebních společností, kterým budou poskytovat neveřejné informace o zakázkách, k nimž měl obžalovaný Švachula přístup ze své pozice druhého místostarosty. Tyto společnosti tak zvýhodnili, aby mohly výběrová řízení vyhrát," uvedla Bartošová.

Korupce na radnici

Korupce na radnici se podle žalobce odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Získávaly je vybrané spřátelené firmy a cena se uměle zvyšovala. Úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky. Firem zúčastněných v systému bylo několik a vždy vyhrála předem vybraná, ostatní podle obžaloby dělaly takzvaně křoví.

Švachula dříve vinu popřel, u soudu uvedl, že udělal chybu, když udržoval kontakt se spoluobžalovaným Samanem El-Talabanim a mluvil s ním o dění na úřadu. El-Talabanimu to podle něj umožnilo vytvářet dojem, že na toto dění má vliv. Švachula řekl, že El-Talabani pak začal u firem vystupovat jeho jménem a on jim pak prý musel vysvětlovat, že s tím nemá nic společného. Podle něj se sám stal obětí nátlaku od El-Talabaniho.