Pachatel střelby v Praze: Těžké trauma z dětství a neléčená duševní nemoc, naznačuje profil masového vraha

Psychoterapeut Jan Beer: David K. trpěl duševní nemocí

Před pár dny pravděpodobně spáchal šílenou dvojnásobnou vraždu dvouměsíční holčičky a jejího tatínka (†32) v Klánovickém lese, tři dny před Štědrým dnem nejspíš zamordoval svého otce, pak napsal kamarádce, že se zabije, a vydal se na vražednou misi na pražskou Filozofickou fakultu. A když už se k němu po jeho řádění a zmasakrování desítek lidí konečně blížila zásahovka, raději se sám zastřelil.

Svědectví

Děsivé svědectví studentky z fakulty. Před vrahem se skrývali na římse, někteří se neudrželi. Střelec byl za rohem

Co o Davidu K. ještě víme?

„Hodně těžko se dá něco diagnostikovat, když došlo k likvidaci pachatele, ale nějaké indicie tu přesto máme. Pokud by policie získala dostatek důkazů o propojení s vraždami v Klánovickém lese a masakrem katana Davida K. na univerzitě, potvrdilo by se to, co jsem říkal od začátku: že pachatel z Klánovic měl nějaké trauma z dětství. Pravděpodobně prožil nějaké týrání, ať už psychické či fyzické. Celý život mohl sbírat odvahu k tomu, aby se toho břímě zbavil. Bohužel zvolil nejhorší možnou cestu, kterou zvolit mohl,“ domnívá se psychoterapeut Jan Beer.

„Nikdo z rodičů by neměl podceňovat jakoukoli odlišnost v chování svých dětí. Jsem silně přesvědčen o tom, že pokud bychom měli ještě možnost Davida K. zkoumat, dospěli bychom k nějaké nediagnostikované duševní chorobě. Nediagnostikované, tím pádem neléčené. To je něco, co přitom mohou odhalit opravdu ti nejbližší již v dětském nebo pubertálním věku,“ pokračuje znalec lidské duše.

střelba v praze

Zbraň, kterou použil střelec na fakultě, stojí statisíce. Typ pušky se používal ve válce ve Vietnamu

Pocit ohrožení?

„Pokud se potvrdí, že to byl opravdu on, kdo střílel v Klánovickém lese, tak to ukáže, že psychiatrická choroba ho uvrhla do světa, v kterém hledal samotu. A proto se věnoval i nějakým procházkám, bloumání světem, přírodou, ale současně již shromažďoval zbrojní arzenál. Mohl mít klidně i pocit ohrožení života, což ale klidně mohla být reakce na ony neutěšené vzpomínky z dětství,“ překvapuje psychoterapeut.

„Další příčinou tak strašných skutků, tedy spíše těch, které jsme bohužel zaregistrovali na univerzitě, bývá například těžká sexuální frustrace, žárlivost a podobně. V rámci vysoké školy pak už třeba šikana nebývá problém, dospívající jsou zde už rozumově mnohem vyspělejší, ale pachatel mohl mít pocit, že ho ostatní studenti odstrkují, že mu dávají najevo, že mezi ně nepatří, což mohlo být také jeho určitým impulsem,“ pokračuje odborník v uvažování nahlas.

„Prostudoval jsem jeho bakalářskou práci, byla mimochodem dobrá, v níž například dobře popsal i konspirační činnost v Haliči. Už tehdy si možná pomalu a neustále sbíral podněty, které se mu zdály relevantní pro to, co později spáchal,“ sdílí Beer.

Policejní zásah na univerzitě:

Obyčejný, ničím nevybočoval

Podle něj nyní už nebyla moc šance poznat, co pachatel chystá.

„Když člověk nemá žádný záznam v rejstříku, dodržuje veškeré normy, chodí na zelenou, na červenou stojí, těžko do něj řeknete, že má doma zbrojní arzenál a zítra vystřílí školu. Byl to jedničkář, na pohled obyčejný kluk, v metru by ho člověk snadno přehlédl. Možná by vám pomohl s těžkou taškou, a ještě byste si říkal, že je fajn, že se pořád mezi námi najdou tak hodní lidé. Jsem přesvědčený o tom, že navenek ničím na první pohled nevybočoval,“ dodal psychoterapeut s tím, že se nyní zcela jistě zvýší bezpečnostní opatření v rámci prevence kriminality nejen ve školách, ale i na úřadech a v dalších institucích.

+ Dalších 21 fotografií