OBRAZEM: Politici uctili výročí srpna 1968. Pavel varoval před Ruskem, nechyběl Fiala

Prezident Petr Pavel varoval při dnešní vzpomínkové akci na okupaci bývalého Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 před zkreslenými pohledy na historické i novější události. Premiér Petr Fiala (ODS) v projevu před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl, že budoucnost Česka závisí na hodnotách, podobě státu a na jeho směřování. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) má být rok 1968 poučením, že se do vedení státu nemají dostat lidé, kteří jsou kvůli ziskům a moci ochotni prodat vlast a národ.

Petr Pavel: Mnozí lidé mají pokroucený pohled

Připomínání historických událostí slouží podle Pavla k uctění památky lidí, kteří se zasloužili o svobodu, i k poučení. To musí podle něj vycházet z co nejvíce objektivního popisu historie a přístupu k ní, protože mohou být i popisy účelové. Zmínil například to, že podle sovětského výkladu začala druhá světová válka až jeho napadením nacistickým Německem v roce 1941 a události roku 1968 v bývalém Československu byly internacionální pomocí proti kontrarevoluci.

„Stejně tak dnes Rusko říká, že nevede agresivní válku, která má podrobit suverénní zemi, ale že vede pouze speciální operaci na ochranu Rusů a ruských zájmů, ať už jsou kdekoli,“ připomenul Pavel zjevně v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

„Mnozí lidé mají opravdu hodně pokroucený pohled na svět,“ konstatoval prezident. Výkladu dávnější historie i nedávných událostí je proto podle Pavla potřeba věnovat pozornost. „Aby nedocházelo ke zkreslování, abychom se drželi faktů, abychom se drželi hodnot, které provázejí lidstvo od nepaměti, abychom byli schopni rozlišovat to, co je správné, a to, co je zlo,“ dodal.

Petr Fiala: Lidé jiné věci říkali a jiné si mysleli

„Srpen 1968 byl časem všeobecného odporu, chvílí, kdy bylo snadné rozlišovat mezi dobrem a zlem. A byl to jeden z nejsilnějších okamžiků našich dějin,“ řekl Fiala. Po potlačení demokratizačního procesu následovala podle něj dlouhá, dusivá a smutná normalizace. „Doba po lidech vyžadovala přizpůsobení, účast na režimních rituálech. Lidé se naučili jiné věci říkat, jiné si myslet,“ poznamenal.

„Naše budoucnost přímo závisí na tom, jaké hodnoty budeme ctít v každodenním životě, na tom, jaký stát chceme, kam chceme patřit a co si necháme a co si nenecháme líbit,“ pokračoval ministerský předseda. Každý má podle něho možnost rozhodnout se, zda chce stát na straně svobody a lidské důstojnosti. Na těchto rozhodnutích závisí to, zda Česko dokáže udržet svrchovanost, nezávislost a svobodu, dodal.

Vystrčil označil rok 1968 rokem hrdinského vzepětí českého národa i rokem zrady s ohledem na autory takzvaného zvacího dopisu, na jehož základě armády dalších socialistických zemí v čele se Sovětským svazem podnikly do tehdejšího Československa invazi. Je také počátkem pokračující poroby a ponížení, vystřízlivění a okupace sovětskou armádou, a měl by proto být i rokem poučení pro současnost, poznamenal předseda Senátu.

Vystrčil varoval před prodejnými politiky

„Nesmíme připustit, aby v té nejvyšší státní moci byli lidé, kteří jsou ochotni prodat svůj národ za své zájmy, svoji ideologii, za svoji větší moc,“ prohlásil Vystrčil. Stát by měli vést lidé, kteří budou mít vlast výše než vlastní zájmy a touhu po moci, uvedl předseda Senátu, za což sklidil jako jediný z řečníků potlesk během projevu.

„Komunismus v jakékoli podobě, diktátorství v jakékoli podobě vede ke zmaru, k porobě, k ponížení, k neprosperitě, k obětem. To nesmíme připustit,“ uvedl Vystrčil. Češi podle něj v roce 1968 prokázali, že jsou dobrý a silný národ, když se postavili beze zbraní okupantům. Pokud se ani nyní nevzdají a budou nadále prosazovat hodnoty, za které se jejich předchůdci zasazovali, zůstane pravda pravdou, svoboda svobodou, zlo zlem, dobro dobrem a Česko Českem, dodal Vystrčil.

Pietnímu aktu přihlíželo i několik set lidí. Někteří měli cedule, například s nápisem „Dejte (ukrajinskému prezidentovi Volodymyru) Zelenskému letadla, rakety a všechno, co potřebuje, děkuji“. Někteří lidé měli i vlajky, kromě české a ukrajinské se objevila i vlajka Severoatlantické aliance (NATO).

Na vzpomínkovou akci dorazili i další politici včetně šéfa Pirátů Ivana Bartoše, místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové, primátora Prahy Bohuslava Svobody nebo ministryně obrany Jany Černochové. Na snímky z celé akce se podívejte ve fotogalerii.

Láska Jiřího Krampola o posledním rozloučení: Eva Svoboda chtěla uspořádat pohřeb, zabránila jí zásadní věc