Trendy
válka na Ukrajině střelba v Praze Výměna manželek 2024 Sedm schodů k moci Survivor 2024

Nová zjištění vědců: Období covidu u některých lidí změnilo jejich osobnost

Nová mutace ‚mí’ se začala šířit Kolumbií.
Zdroj: Profimedia
výzkum

Podle výzkumu, o kterém informoval deník The Guardian, by mohl být dopad pandemie koronaviru tak hluboký, že dokázal změnil osobnost lidí. Platí to především pro mladší osoby, jež se staly náladovějšími a náchylnějšími ke stresu.

Dříve psychologové nedokázali najít souvislost mezi kolektivními stresujícími událostmi, jako jsou zemětřesení nebo hurikány, a změnou osobnosti. Zdá se však, že dlouhé období sociální izolace během pandemie koronaviru zanechalo svůj vliv.

„Mladší dospělí se stali náladovější a náchylnější ke stresu. Jsou také méně kooperativní a důvěřiví a méně zdrženliví a zodpovědní,“ tvrdí podle deníku The Guardian autoři studie pod vedením profesorky Angeliny Sutin z Florida State University College of Medicine.

Největší změny u mladých

Sutin a její kolegové použili hodnocení osobnosti od 7 109 lidí zapsaných do online studie Understanding America Study, která se opakovala v různých časech před pandemií a během ní. Účastníkům byl poskytnut široce používaný test osobnosti, který měří pět vlastností – jsou to neuroticismus, extraverze, otevřenost, přívětivost a svědomitost.

Účastníci ve věku od 18 do 109 let absolvovali testy před pandemií, na začátku a později během pandemie, v průměru to byly tři testy na účastníka. Během první fáze pandemie (březen až prosinec 2020) byla jejich osobnost relativně stabilní, pouze s malým poklesem neuroticismu ve srovnání s obdobím před pandemií. To by podle vědců mohlo být způsobeno tím, že covid „poskytl důvod“ pro pocity úzkosti a snížil pravděpodobnost, že lidé budou ze selhání vinit své vlastní osobnostní dispozice.

Snížení neuroticismu zmizelo ve druhé polovině pandemie (2021-2022), jak popisuje studie, a bylo nahrazeno poklesem extraverze, otevřenosti, přívětivosti a svědomitosti ve srovnání s předpandemickou osobností. Změny představovaly asi jednu desetinu standardní odchylky, což je ekvivalentní desetiletí života. Mladší dospělí vykazovali největší změny a naopak nejstarší skupina dospělých neměla žádné významné změny ve vlastnostech.

Podle autorů bývá osobnost u mladších dospělých tvárnější a pandemie mohla mít na tuto věkovou skupinu také negativnější dopad. "Ačkoli pandemie byla pro všechny stresující, narušila normativní úkoly mladší dospělosti, jako je škola a přechod do pracovního procesu, být společenský a rozvíjet vztahy," řekla k výsledkům výzkumu Sutin. "Je to spekulativní, protože jsme neměřili důvody pro změnu, ale toto narušení mohlo mít větší dopad na mladší dospělé, protože tyto úkoly jsou pro tuto věkovou skupinu velmi důležité," dodala.

Výzkumníci budou v monitorování chování po covidu dále pokračovat, aby zjistili, zda jsou změny osobnosti dočasné, anebo trvalejší.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy