Marian Jurečka chce překopat systém dávek, prý se zneužívají. Socioložka kontruje

Zcela nový systém vyplácení sociálních dávek představil na pondělní tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nově by se sloučily hned čtyři dávky do jedné. A to příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat a vyřizovat by se tak měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly podle plánu začít platit příští rok.

"V revizi se soustředíme na čtyři nejčastěji využívané dávky, k nim jsou čtyři žádosti a čtyři správní řízení. Stále i po dosavadním zjednodušení je to otázka minimálně 16 stran papírů. Systém prostě jednoduchý není. Propojením a sloučením čtyř typů podpor dokážeme efektivněji zacílit na domácnost a podívat se na její situaci příjmovou, majetkovou, jak bydlí, kolik je tam dětí, jak pracují či jak by pracovat mohli," uvedl podle ČTK Jurečka. Ministr uvedl, že změny mají také "významně zastavit zneužívání dávek".

sociální dávky

Jurečka představil velkou změnu sociálních dávek: Někdo si polepší, jiný přijde zkrátka

Socioložka: Dávky zneužívá minimum lidí, lidé se bojí o ně říct

Jak je to však se zneužíváním dávek ve skutečnosti? "Analýzy k tématu zneužívání sociálních dávek ukazují, že rozsah tzv. zneužívání je malý. Většinou se jedná o nižší jednotky procent. Je to dané především tím, že většina sociálních dávek se váže ke konkrétním životním situacím. A zfalšovat, že k nim došlo, je velmi náročné – ať už se to týká narození dítěte, nebo čerpání rodičovského příspěvku," uvádí pro eXtra.cz socioložka Linda Sokačová.

Na úřadech práce probíhá podle ní i poměrně velká administrativní kontrola příjmů. "Pojem zneužívání se někdy používá ve smyslu toho, zda si osobně myslíme, že určité skupiny na dávku mají či nemají mít nárok bez ohledu na to, zda to legislativa umožňuje. V českém prostředí jsou takto zpochybňovány dávky pro Romy nebo i pro lidi, kteří mají celkem slušný příjem, ale náklady na bydlení pro ně mohou být i tak vysoké," pokračuje socioložka.

"Tato imaginární skupina je samozřejmě nespočetně vyšší a velmi často s tím operují – bohužel i politici. Problémem stále je, že část lidí dávky nečerpá, i když z hlediska české legislativy by mohli. A navíc by jim to mohlo usnadnit jejich životní situaci. Typicky může jít např. o osaměle žijící seniory v nájemním bydlení – těm se často nedostává zaplatit dostatečnou stravu, ale o dávky si stejně nepožádají, protože mají pocit, že se to nesluší a bylo by to zneužití pomoci státu," dodává Sokačová.