Macinka jde ve stopách Vladimira Putina. Třaskavé skandály mají děsivou podobnost

„No, hrozní jsme, no, já vím.“ Těmito slovy odbyl Petr Macinka dotaz novináře, proč na svou úterní tiskovou konferenci nevpustil redaktorku Deníku N Zdislavu Pokornou. Vysvětlením se zjevně dál zabývat nechtěl a přítomné novináře rychle vyzval k dalším otázkám. Právě Pokorná přitom stála za dřívějším zveřejněním několika kauz týkajících se čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, jak upozornil server Mediář.cz.

kritika

Turek se pustil do Pavla: Prezident není morální maják, tvrdí. Pirátka ho na oplátku obvinila ze lží

Proti takovému postupu se ohradili šéfredaktoři deseti českých médií, kteří ministerstvu zahraničí zaslali výzvu, ve které označili takové jednání za nepřijatelné. „Považujeme za nepřijatelné, aby na tiskovou konferenci ministerstva vlády České republiky nebyli vpuštěni novináři některých zpravodajských médií. A to bez jakéhokoli vysvětlení,“ uvedli šéfredaktoři. Ministerstvo následně vyzvali, aby se v budoucnu podobných kroků zdrželo a „umožnilo médiím informovat veřejnost bez selektivních omezení“.

Tomio Okamura či Robert Fico

Napjaté vztahy s novináři se na české politické scéně objevují spíše výjimečně, nejde ale jen o případ Petra Macinky. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se například musel v minulosti za své výroky vůči médiím dokonce omluvit. V roce 2019 mu to soud nařídil poté, co označil server HlídacíPes.org za „podvodný web“ a „žumpu“.

Problémy s některými médii má dlouhodobě také premiér Andrej Babiš. Ten se navíc v minulosti dopustil podobného přešlapu jako nyní Macinka. V roce 2021 nebyli někteří novináři vpuštěni na tiskovou konferenci s jeho maďarským protějškem Viktorem Orbánem. „Je znepokojivé, že tuto taktiku příliš často uplatňují jak vlády Orbána a Babiše, tak i další státy visegradského regionu (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko). Jejím cílem je vytlačit kritický tisk stranou a ochránit politiky před nepříjemnými otázkami,“ uvedla tehdy organizace Reportéři bez hranic.

Podobným přístupem je dlouhodobě známý také slovenský premiér Robert Fico. Ten v roce 2023 označil vybraná média, mimo jiné deníky Sme a Denník N či server Aktuality.sk, za nepřátelská. S jejich redaktory údajně nemluvil a rozhovory jim odmítal poskytovat. Na jedné ze svých tiskových konferencí v roce 2024 pak dokonce hovořil o novinářích jako o „krvelačných bastardech“, kteří hned po volbách šli po něm a jeho spojencích, jak upozornila ČTK.

Nejvýraznějšími výpady vůči novinářům, a především novinářkám, je však znám americký prezident Donald Trump. Už během svého prvního funkčního období se pokusil výrazně omezit financování veřejnoprávních médií a v prezidentské kampani před volbami v roce 2024 pak dokonce otevřeně hovořil o věznění novinářů, rušení vysílacích licencí či kriminalizaci investigativní práce, připomněly Seznam Zprávy. Trump také opakovaně vylučoval ze svých tiskových konferencí zástupce stanice CNN.

V minulosti se dopustil i několika otevřených slovních útoků na novinářky. Lidé ho například odsoudili za jeho ostrý výrok vůči redaktorce agentury Bloomberg, kterou odbyl slovy „Ticho, ticho, ty prasátko“. Trump tak reagoval na její dotaz ohledně zveřejněných e-mailů Jeffreyho Epsteina. Jiné novinářce pak na sociálních sítích vzkázal, že je „ošklivá, zevnitř i zvenku“.

Dlouhodobé a zásadní problémy s médii má také například ruský prezident Vladimir Putin. U moci je více než dvacet let a na rozdíl od výše zmíněných si v zemi prosadil hotovou cenzuru. Stát a jeho spojenci mají pod kontrolou hlavní ruské televizní stanice i většinu velkých redakcí. Siutace v zemi se zhoršila zejména po roce 2022, kdy Putin zahájil válku proti Ukrajině, jak upozornil web Reportéři bez hranic. Nezávislá média v zemi pak přestala prakticky existovat, případně čelí nálepkám „zahraničních agentů“. Mnoho redakcí poté skončila v exilu a řada novinářů raději zemi nadobro opustila.

+ Dalších 8 fotografií

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu