Lidstvo pokořilo další milník: Na planetě je nás už 8 miliard. Je to zátěž pro planetu, říká analytik

Podle prognózy Organizace spojených národů dosáhla světová populace v úterý 8 miliard lidí. Jde o významný milník v historii lidstva, než se porodnost začne zpomalovat. K tomu by podle odhadů mělo dojít už brzy. Nyní k celosvětové populaci přibyla za pouhých 12 let 1 miliarda lidí.

„Tento bezprecedentní růst je způsoben postupným prodlužováním délky lidského života díky zlepšování veřejného zdraví, výživy, osobní hygieny a medicíny. Je to také výsledek vysoké a přetrvávající úrovně porodnosti v některých zemích,“ stojí v prohlášení OSN.

analýza

Překvapivá statistika: V Praze žije o 300 tisíc lidí víc, než se myslelo

Indie předstihne Čínu

Země se středními příjmy, většinou v Asii, měly na svědomí většinu růstu za poslední desetiletí, od roku 2011 získaly asi 700 milionů lidí. Indie přidala 180 milionů lidí a příští rok má předstihnout Čínu jako nejlidnatější země světa. Ale i když celosvětová populace dosahuje nových maxim, demografové konstatují, že tempo růstu trvale klesá na méně než 1 % ročně. OSN předpokládá, že globální populace dosáhne vrcholu kolem 10,4 miliardy lidí v 80. letech 21. století a na této úrovni zůstane až do roku 2100, jak píše CNN.

Další zajímavostí je, že dnes dvě třetiny světové populace žijí v zemi nebo oblasti, kde je celoživotní plodnost nižší než 2,1 porodu na ženu, což je zhruba úroveň potřebná k dlouhodobému nulovému růstu populace s nízkou úmrtností. Předpokládá se, že v letech 2022 až 2050 se počet obyvatel v 61 zemích nebo oblastech sníží o 1 nebo více procent v důsledku trvale nízké úrovně porodnosti a v některých případech zvýšené míry emigrace.

Více než polovina předpokládaného nárůstu celosvětové populace do roku 2050 bude soustředěna do osmi zemí: jsou to Demokratická republika Kongo, Egypt, Etiopie, Indie, Nigérie, Pákistán, Filipíny a Tanzanie. Očekává se, že země subsaharské Afriky přispějí více než polovinou k nárůstu očekávanému do roku 2050.

výročí

První české dítě ze zkumavky slaví 40 let: Porodník tehdy doběhl na sál s nohou v sádře

Analytik: Lidé znamenají zátěž pro planetu

Co nynější populační růst znamená pro planetu? "Růst lidí na planetě znamená větší a větší environmentální zátěž a nárok na zdroje. Důležitější, než kolik nás tady je, je to, jak moc náročné životy žijeme s ohledem na zdroje, emise, nebo odpady," uvádí pro eXtra.cz analytik Tomáš Jungwirth Březovský z Asociace pro mezinárodní otázky.

"Když se podíváme na ty populační projekce, čím dále jdeme v těch studiích, tím se předpokládá rychlejší a rychlejší zlom té populační křivky směrem dolů. V tuto chvíli ta nejnovější data předpokládají, že někdy v 80. letech 21. století by tu mělo být asi 10 a půl miliardy lidí a potom už by se to mělo snižovat," zmiňuje Jungwirth Březovský aktuální předpovědi.

"Je to především kvůli výraznému snižování porodnosti v těch rozvíjejících se zemích světa. Takže to se dá samozřejmě považovat za dobrou zprávu. Ale jak jsem už uvedl, ta samotná otázka, kolik nás tady je, není tak úplně klíčová. Zároveň víme, že už dnes v těch 8 miliardách lidí máme příliš velkou zátěž na naše okolí a zdroje planety," upozorňuje analytik.

Stárnoucí populace bude problém

Podle něj existují modely, které ukazují, že je možné mít kvalitní život i s devíti nebo deseti miliardami lidí na planetě. "Ale znamenalo by to přehodnocení toho, jak fungujeme. Zejména z čeho vyrábíme energii, jak cestujeme, jak moc zatěžujeme naše okolí odpady, jak umíme recyklovat, takže tohle všechno jsou vlastně v důsledku důležitější rozměry než jenom to, kolik nás tady je."

Šokující fotografie ledních medvědů ukazují dopady globálního oteplování, za které jsme zodpovědní my všichni

Zároveň upozorňuje, že populace ve vyspělých zemích stárnou, jak už vidíme třeba v Japonsku, nebo čím dál více v Evropě a nyní to čeká i Čínu. To s sebou nutně přinese významné socioekonomické problémy. "Protože ta stárnoucí populace může v uvozovkách stát na ramenou stále užší skupiny těch ekonomických produktivních. Takže není to jenom pozitivní zpráva, že už nás nebude přibývat. Také to vytvoří poměrně velké systémové nároky, ať už na důchodový systém nebo na péči o starší," dodává Jungwirth Březovský.