Krvavé masakry, miliony mrtvých a neústupný Putin. Nejsilnější momenty války na Ukrajině

Ukrajina už se čtyři roky brání ruské agresi. Za tu dobu se stalo mnoho významných momentů, které válku na Ukrajině poznamenaly.

Odražení ruského útoku

„Rozhodli jsme se spustit zvláštní vojenskou operaci zaměřenou na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin ve vysílání televize Rossija 24 brzy ráno 24. února 2022.

Následně hrozil dalším zemím, aby se do situace nepletly, jinak budou čelit větším důsledkům než kdy dřív. Jenže Putin se přepočítal. Rusům se nepodařilo dobýt Kyjev ani zajmout ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Místo toho se museli po měsíci stáhnout od Kyjeva a přilehlých oblastí na východ, přičemž během toho poztráceli množství techniky i materiálu.

Klíčovým prvkem v odražení Rusů byla bitva o letiště Hostomel, která se odehrála v prvních hodinách války a kterou Ukrajinci vyhráli a znemožnili tak Rusům zajistit si strategický bod pro obsazení Kyjeva.

„Ta situace byla přímo katastrofická. Mluvilo se o tom, že Rusko může dostat pod kontrolu Kyjev,“ řekl k tehdejší situaci pro eXtra.cz analytik Pavel Havlíček.

Masakry v Buči a Irpini

Město Buča bylo osvobozeno na začátku dubna 2022 a následně vyplavala na povrch děsivá svědectví o ruských válečných zločinech. Na místě byli zastřeleni civilisté se svázanýma rukama. Ikonickým se stal snímek mrtvé ženy s nalakovanými nehty.

Podobná byla situace i v městě Irpiň. Obě těžce zasažená města navštívili i reportéři eXtra.cz, přičemž v době jejich návštěvy už se pilně pracovalo na obnově zničených měst. „Nové domy, nové chodníky, vše bylo pečlivě zrekonstruováno a z místa, ze kterého i rok po masakru byl cítit zmar a lidé byli pořád zlomení, se stala krásná ulice se zrekonstruovanými domy,“ popsali naši reportéři před dvěma lety.

Hrdinná obrana Azovstalu

Celkem 86 dní bránili ukrajinští obránci město Mariupol a následně ocelárny Azovstal před okupanty. Rozkaz složit zbraně dostali 16. května.

Jejich hrdinský čin pomohl upoutat pozornost ruských sil a mezitím Ukrajinci přeskupili své jednotky a dostali nové zbraně od západních zemí. Mnoho ukrajinských obránců Mariupolu však skončilo v ruském zajetí. Celkem 215 obránců Mariupolu, mezi nimi i velitele a zástupce velitele pluku Azov, propustilo Rusko až 22. září 2022.

Ukrajinská protiofenziva

Ukrajinci dokázali na konci srpna 2022 vyhnat Rusy z Charkovské oblasti a části Chersonské oblasti. To znamenalo pro zaskočené Rusko významnou ztrátu.

„Rusko muselo tehdy začít částečnou mobilizaci, což znamenalo, že až milion lidí odjel ze země,“ doplnil analytik Havlíček. V roce 2023 se pak Ukrajinci snažili mít svoji iniciativu v rámci protiofenzivy, ale výraznou změnu to už nepřineslo. Významný moment nastal až v případě vpádu ukrajinské armády do Kurské oblasti v Rusku, ke kterému došlo 6. srpna 2024. Část této oblasti Ukrajina stále drží.

Po čtyřech letech od začátku války stále Vladimir Putin nedosáhl svého cíle, přičemž se mu nepovedlo ani obsadit celou oblast Donbasu na východě země. Válka už přitom trvá déle než boj proti Hitlerovi za Druhé světové války.

V posledních týdnech navíc Rusové přišli o části dobytého území. Jedná se o stovky kilometrů, které se Ukrajincům podařilo získat na hranicích Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.

Nejnovější výzkum amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí téměř 1,2 milionu mrtvých a zraněných ruských vojáků od zahájení totální invaze.

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu