Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

KOMENTÁŘ: Politici pranýřují redaktora ČT za dotaz na Zelenského. Otázka byla legitimní, vyvedení ruské novinářky z Hradu ale nikoliv

Petr Pavel na Pražském hradě přijal Volodymyra Zelenského.
Zdroj: profimedia
+ Další 2 fotografie
Komentář

Redaktor České televize se dopustil nebetyčného skandálu na mezinárodním poli. Alespoň tak velká část politiků a komentátorů veřejného dění vnímá dotaz novináře Andrease Papadopulose na Volodymyra Zelenského, zda v případě vítězství nad Ruskem zabrání případnému násilnému odsunu Rusů z východu Ukrajiny. Na redaktora se vmžiku snesla tvrdá kritika snad ze všech stran, která ale, na rozdíl od zmíněného dotazu, rozhodně není na místě. Otázka je naprosto legitimní a obavy jsou oprávněné, o čemž svědčí i přístup části ukrajinské veřejnosti.

Když sledujeme rozhovory novinářů s Volodymyrem Zelenským, slýcháme dotazy na stále stejná témata –ukrajinská ofenziva, ruské útoky, oběti, vstup do NATO. Takové otázky jsou logické, opodstatněné a zároveň pro Zelenského, jenž se snaží vybojovat pomoc, kde se dá, vítané. Jak to ale vypadá, když novinář položí dotaz, který je kritický a mohl by poukazovat na možné zlo, na nějž může i nemusí dojít? To jsme ve čtvrtek večer viděli v přímém přenosu, kdy se redaktor České televize Andreas Papadopulos zeptal Zelenského na to, co se bude dít, když Ukrajina zvítězí.

"Vy jste dnes v Česku a my máme tady v naší zemi historickou zkušenost po roce 1945 – říká se tomu nekontrolovaný, násilný odsun Němců. To byly desítky tisíc lidí, kteří žili na území nepřítele, hovořili jazykem nepřítele, ale velmi často nepřáteli nebyli. A já se chci zeptat, jak vy a vláda, která vám podléhá, zajistí, že se tento odsud nebude opakovat na v budoucnu osvobozeném Krymu a v Donbasu. Mám na mysli ty obyvatele Ukrajiny, kteří sice možná hovoří rusky, ale chtějí to, čemu se říká ruskij mir," ptal se redaktor ČT.

Redaktor schytal kritiku i nadávky

Ať si byl vědom toho, co přijde, nebo ne, položil velice ožehavou otázku, za niž následně schytal tvrdou kritiku. Pustil se do něj kdekdo. Senátorka Miroslava Němcová, bývalý radní ČT Zdeněk Šarapatka, někdejší ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis a mnoho dalších. V lepším případě Papadopulosovo konání označili za ostudu, v tom horším nešetřili vulgarismy. Čeští občané se na sociálních sítích omlouvali v komentářích přímo Zelenskému a dotaz označovali za naprosto hloupý a nevhodný. Bylo tomu ale skutečně tak, jak říkají?

Odpověď je jednoduchá. Nebylo. Otázka redaktora byla naprosto legitimní, a to jak z historického kontextu, tak i z osobních zkušeností. Těch má Papadopulos více než dost, od začátku války na Ukrajině totiž pravidelně pendluje mezi Ukrajinou a Prahou a opakovaně byl i na východě okupované země. Naprosto nesmyslné jsou pak komentáře, jako ten, který zveřejnila Džamila Stehlíková, podle níž jak mohl dotaz dát novinář, jenž nikdy nebyl na východě. Jenže tu otázku vyslovil redaktor, který na tom východě skutečně byl, a tak ví, co tam lidé zažívají, a tím mám na mysli jak Ukrajince, tak i rusky mluvící obyvatele tamní části země.

Ukrajinci chtějí pomstu

eXtra.cz na Ukrajině

Náš tým zpravodajů se vydal na Ukrajinu, kde již přes rok zuří válka. Fotoreportér Jiří Masojídek a reportér Jiří Charvát během své cesty navštíví Kyjev, Hostomel, Irpiň a Buču. Zmapují každodenní život místních, dopady ruské agrese na zmíněná města a celkovou atmosféru.

Všechny články najdete zde.

Papadopulos dobře ví, že na Donbasu a na Krymu jsou i Rusové, kteří rozhodně nepodporují ruskou invazi. Nic s ní ale nezmůžou a jsou tak svým způsobem také oběťmi ruské agrese. Zároveň je řeč o postoji velké části Ukrajinců, kteří Rusy ve své zemi v žádném případě po válce nechtějí. Zcela logicky a pochopitelně, zřejmě každý by tak reagoval, kdyby mu někdo vraždil nevinné sousedy či příbuzné.

To ale nic nemění na tom, že případný odsun či touha po pomstě na zmíněné části obyvatel je morálně špatná. Jenže obavy jsou na místě. Stejně jako redaktor ČT i já píšu ze zkušenosti, kdy jsme na Ukrajině během války mluvili s lidmi z různých vrstev a povolání, a v jednom se shodovali: Rusové musí za zvěrstva spáchaná na Ukrajině trpět a v zemi je nechtějí. Když jsme se tamní novinářky ptali, zda nejde o házení do jednoho pytle, odpověděla že ano, ale je to v tuto chvíli nezajímá. A to je odpověď, ze které, i s přihlédnutím ke všemu, co na Ukrajině lidé musí trpět, mrazí. Odtud tedy zřejmě pramení zmíněná obava, že k odsunu dojde.

I Češi cítili potřebu se mstít

Výše jsem ještě zmiňoval historický kontext, který už do značné míry vysvětlil sám redaktor v propírané otázce. Tedy že Česko podobnou situaci zažilo. Během druhé světové války jsme také cítili ohromná příkoří, jež na nás páchali nacisté, byť minimálně materiální škody zde napáchali méně, než Rusové na východě Ukrajiny. Jenže Lidice, Ležáky, heydrichiáda, transporty do koncentračních táborů... To nejde jen tak zapomenout, a když válka skončila, nikdo nechtěl na českém území Němce ani vidět. Proto došlo k divokým, často i násilným odsunům, místy i pogromům. Nelze se divit tehdejší společnosti, nic to ale nemění na tom, že jde o ostudnou věc.

A právě proto je obava, že dojde na odsun Rusů z Krymu a Donbasu, zcela na místě a oprávněná. Historie totiž ukázala, že se opakují nejen konflikty, ale i msty. A že se Ukrajinci rozhodně mají za co mstít... Jenže to nás vrací zpátky k tomu, že násilí plodí jen násilí, a pokud k odsunům dojde, vyvolá to další zlou krev mezi už tak dost dost nenávidícími se národy, které přitom k sobě jinak mají velmi blízko. Vítězství Ukrajiny musí přijít, po něm ale dál nesmí trpět nevinní civilisté. Nespekulujme tedy o načasování, kdy měla otázka přijít, to nikdy nebude lepší. Vždycky bude nepříjemná, ale vždycky bude legitimní.

To by si měli uvědomit i čeští politici, kteří dnes veřejně pranýřují novináře za to, že dělá svou práci svědomitě a podle toho, jak novinářské řemeslo káže. Pokládat i třeba nepříjemné dotazy a přemýšlet kriticky, snažit se předejít negativním jevům, to je jednou z hlavních zásad a to Papadopulos dodržel, za což by se ho měla zastat i Česká televize. Nebo je snad podle Němcové, Šarapatky a dalších lepší odvrátit zrak a přimhouřit oko? To už přece evropští politici udělali v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym – a jak to dnes dopadlo. Jenže u politika platí, že si z dobrého důvodu nepamatuje, co říkal včera.

Vyhození ruské novinářky z Hradu

Zároveň bylo zajímavé sledovat, že zatímco správně položený dotaz se stal jednou z nejprobíranějších věcí na sociálních sítích, naprosto zapadl fakt, že z tiskového střediska Pražského hradu byla vyvedena ruská opoziční novinářka Farida Kurbangalejeva, přestože se řádně akreditovala. Proč se tak stalo, Hrad nekomentoval, důvody jsou však nadmíru jasné. Šlo o její původ a nic na tom nezměnil fakt, že roky žije v Česku, pracovala pro Rádio Svobodná Evropa a nyní se soustředí na činnost v opozičním médiu Republic. Jedna z věcí, kterých se Papadopulos obával, že se stane, se tak už udála v Česku. Házíme Rusy do jednoho pytle, i když někteří z nich bojují proti tamnímu zločineckému režimu.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy