Trendy
válka na Ukrajině Metoda Markovič: Straka ZOH 2026 Survivor 2026

Kdo je venezuelský prezident, kterého zajal Trump: Maduro začínal jako autobusák a přežil atentát

Nicólas Maduro.
Zdroj: Profimedia.cz
Předchozí Další
+ Dalších 9 fotografií
PREZIDENT

Nicolás Maduro (63) začínal jako řidič autobusu. Od roku 2013 zastával pozici venezuelského prezidenta. Jeho vláda se ale proměnila v symbol hospodářského rozvratu, politických represí a masové migrace, jak shrnul americký magazín Fortune. 

Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl v sobotu zajat. Zprávu o jeho zajetí oznámil americký prezident Donald Trump prostřednictvím platformy X. Podle jeho slov byl Maduro dopaden při útoku amerických sil na hlavní město Caracas. Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez později ve státním rozhlase uvedla, že místo pobytu Madura a jeho manželky Cilia Flores není známo.

Spojené státy jako hlavní nepřítel

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi zároveň oznámila, že oba čelí obžalobě vznesené federálním soudem v New Yorku, jak citoval americký deník The New York Times. Madurův pád je vyvrcholením měsíců stupňujícího se tlaku Spojených států, který kombinoval politické, ekonomické i vojenské nástroje.

Poslední měsíce své vlády Maduro strávil varováním před údajnou invazí USA, jejímž cílem mělo být ukončení socialistické revoluce, kterou v roce 1999 zahájil jeho mentor Hugo Chávez. Stejně jako Chávez vykresloval Maduro Spojené státy jako největší hrozbu pro Venezuelu a obviňoval jak demokratické, tak republikánské administrativy z pokusů obnovit demokratické standardy v zemi. Antiamerická rétorika se stala klíčovým pilířem jeho vládnutí.

Maduro byl řidič autobusu

Nicolás Maduro původně pracoval jako řidič autobusu. Po odchodu z práce řidiče se připojil k politickému hnutí, které Chávez založil poté, co byl v roce 1994 omilostněn za neúspěšný a krvavý vojenský převrat. Po Chávezově vítězství v prezidentských volbách Maduro rychle stoupal stranickými strukturami. Nejprve působil šest let jako poslanec a poté se stal předsedou Národního shromáždění. Následně byl šest let ministrem zahraničí a krátce také viceprezidentem.

Ve svém posledním projevu k národu v roce 2013 Chávez veřejně označil Madura za svého politického dědice a vyzval voliče, aby ho v případě jeho smrti podpořili. Tento krok překvapil jak příznivce, tak odpůrce režimu. Chávezův politický kapitál zajistil Madurovi těsné vítězství v prezidentských volbách a první šestiletý mandát. Popularity a osobního kultu svého předchůdce však nikdy nedosáhl.

Manželství a chudoba

Krátce po nástupu do úřadu se Maduro oženil se svou dlouholetou partnerkou Cilií Floresovou. Odmítal pro ni označení první dáma a nazýval ji první bojovnicí. Floresová patřila k jeho nejbližším poradkyním a významně se podílela na chodu režimu. Venezuelu však od doby, kdy se se Maduro stal prezidentem, provázela hluboká politická, sociální a ekonomická krize.

Lidé se propadli do chudoby, více než 7,7 milionu Venezuelanů emigrovalo a tisíce skutečných i domnělých odpůrců režimu skončily ve vězení, kde byli mnozí mučeni. Opozice jeho vládu velmi kritizovala, tehdy do ulic vyšla i pozdější nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machado. Zásahy bezpečnostních složek si tehdy vyžádaly 43 mrtvých.

Rozbití parlamentu a atentát

V roce 2015 vládní strana poprvé po 16 letech prohrála parlamentní volby. Maduro reagoval vytvořením loajálního Ústavodárného shromáždění v roce 2017, čímž fakticky paralyzoval opozicí ovládaný parlament. Následné protesty si vyžádaly více než 100 obětí a tisíce zraněných. Stovky lidí byly zatčeny, což vedlo k zahájení vyšetřování Mezinárodního trestního soudu kvůli podezření ze zločinů proti lidskosti. Vyšetřování pokračovalo i v roce 2025.

V roce 2018 Maduro přežil atentát, když u něj během vojenské přehlídky explodovaly drony s výbušninami. Ani to však nezastavilo hospodářský kolaps. Mezi lety 2012 a 2020 se venezuelská ekonomika propadla o 71 procent, inflace přesáhla 130 000 procent a těžba ropy klesla na méně než 400 tisíc barelů denně. Lidé stáli hodiny ve frontách na rýži či mouku, rodiny hladověly a tisíce odcházely pěšky do sousedních zemí.

První Trumpova administrativa uvalila tvrdé sankce na Madura, jeho spojence i státní ropnou společnost. V roce 2021 začal prezident pod tlakem zavádět ekonomické reformy, které zastavily hyperinflaci, a současně zahájil jednání s opozicí. Ta však nikam nevedla.

V roce 2023 byla Machadová vyloučena z voleb, represivní kroky zesílily a po sporných volbách v roce 2024, které podle opozice vyhrál Edmundo González, režim opět tvrdě zakročil. Maduro byl v lednu 2025 inaugurován do třetího mandátu, ale návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal zásadní obrat. Spojené státy zesílily tlak, posílily vojenskou přítomnost v Karibiku a otevřeně začaly mluvit o boji proti narkoterorismu.

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu

Související články

Další články

Nejnovější kauzy