Jurečka představil velkou změnu sociálních dávek: Někdo si polepší, jiný přijde zkrátka

Ministerstvo práce chystá spojení čtyř dávek do jedné. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat a vyřizovat by se tak měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly podle plánu začít platit příští rok. Novou podobu dávek představil na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je cílem úprav zjednodušení a lepší zacílení podpory. Přispět k tomu má digitalizace.

Ze čtyř žádostí jen jedna, zkoumat se bude majetek

"V revizi se soustředíme na čtyři nejčastěji využívané dávky, k nim jsou čtyři žádosti a čtyři správní řízení. Stále i po dosavadním zjednodušení je to otázka minimálně 16 stran papírů. Systém prostě jednoduchý není. Propojením a sloučením čtyř typů podpor dokážeme efektivněji zacílit na domácnost a podívat se na její situaci příjmovou, majetkovou, jak bydlí, kolik je tam dětí, jak pracují či jak by pracovat mohli," uvedl Jurečka.

Podotkl, že jedna domácnost by měla nově podávat jednu žádost. Posílat by ji mohla přes aplikaci JENDA. Vyřizovací proces by tak měl být jen jeden. Ministr uvedl, že změny mají také "významně zastavit zneužívání dávek". Úřad práce ale podle ČTK před nedávnem oznámil, že podle jeho prověření se dávky masivně nezneužívají. Podle šéfa resortu práce však není nastavení dávek správné a získat je mohou ti, kdo je nepotřebují. "U některých typů podpory má klient i poměrně slušné majetkové poměry, vlastní třeba i vícero bytů, přesto může žádat a získat třeba příspěvek na bydlení," řekl Jurečka.

Podle návrhu má vzniknout nová dávka státní sociální pomoci. Spojit se do ní mají dvě dávky běžné se dvěma pro lidi v nouzi, tedy příspěvek na bydlení a dětské přídavky s doplatkem na bydlení a příspěvkem na živobytí. Nová podpora se má skládat z částky na životní potřeby, na bydlení, na děti a z bonusu za práci. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu i podle pracovní aktivity. Odstranit by se měly takzvané body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu o pomoc od státu přichází.

Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Bonus za práci pro rodiny pod touto hranicí by měl činit určité procento z příjmu, u ostatních by se pak postupně mohl snižovat. Na peníze na dítě by mohlo dosáhnout víc žadatelů než dnes. Nyní přídavky mohou pobírat rodiny s příjmem do 3,4násobku svého životního minima, nově by to mohl být až čtyřnásobek. Lidem s vyšším výdělkem by se ale podpora mohla snižovat. Při posuzování nároku žadatele by se měly brát v potaz jeho nemovitosti či auto. Přesné nastavení se nyní propočítává, řekl Jurečka.

Podle něj by výdaje na sloučenou dávku měly zůstat zhruba podobné jako na dosavadní čtyři dávky. Podle údajů ministerstva práce se na ně loni od ledna do konce listopadu vyplatilo 26,4 miliardy korun. V listopadu příspěvek na bydlení dostalo 215 300 domácností a doplatek 24 500, přídavků na dítě úřady poskytly 342 400 a příspěvků na živobytí 63 400.

Jurečka řekl, že chystané změny představil vedení koalice před dvěma týdny. Uvedl, že "základní principy jsou obecně kvitovány". Návrh zákona by mohl resort předložit k připomínkám v březnu. Změny by pak měly začít platit příští rok.

Socioložka: Problém je spíš opačný

To, že by se dávky masivně zneužívaly, však popírá i socioložka Linda Sokačová. "Většinu českých sociálních dávek je velmi složité zneužít v nejužším slova smyslu, tedy že si vymyslíte určitou situaci. A to proto, že jsou vázané ke konkrétním životním událostem. Jde například o narození dítěte, týká se to nejen porodného, ale i rodičovského příspěvku. Nebo se to týká zhoršené ekonomické situace," uvedla pro iRozhlas.cz.

"Navíc tyto situace musíte poměrně těžkým a administrativně náročným způsobem dokládat různými dokumenty. Takže zneužít dávku v tomto smyslu je velmi složité," říká Sokačová.

Se sociálními dávkami je podle ní spíš jiný problém – že je lidé nečerpají tak, jak by mohli. "Minimum lidí, kteří mají nárok, dávky čerpají. Bohužel to potom velmi zhoršuje jejich situaci. Můžou přicházet o bydlení, dostávat se do velmi špatného zdravotního stavu a tak dále," upozorňuje socioložka.

"Typicky může jít např. o osaměle žijící seniory v nájemním bydlení – těm se často nedostává zaplatit dostatečnou stravu, ale o dávky si stejně nepožádají, protože mají pocit, že se to nesluší a bylo by to zneužití pomoci státu," dodává Sokačová pro eXtra.cz.