GLOSA: Prezidentské volby ve Francii: Jeho Výsost Macron jde zasadit poslední ránu krvácející zemi

Pokud někdo čekal napínavé výsledky voleb, jako tomu bylo například při volbách do české Poslanecké sněmovny, tak bude zklamaný. Už teď je totiž jasné, že se v prezidentském křesle udrží nezdravě sebevědomý Emmanuel Macron, který se řídí heslem: Bohatým dávám a na chudé ser*.

A výsledek voleb, zdá se, ví už i Macron. Z toho vyplývá i fakt, že se Jeho Výsost odmítá účastnit jakýchkoli předvolebních debat a nastoupí do nich až v rozhodujícím momentu (druhém kole). Možná kvůli tomu se mu přezdívá Jupiter (pozn. red. - podle vládce všech bohů v římské mytologii). Ostatní kandidáti jsou pro něj jen slaboši, se kterými nechce ztrácet čas.

Francouzi mají problém s pamětí

Když zavzpomínáme na poslední léta jeho vlády, je až s podivem, že podle průzkumů ho lidé stále chtějí. Francouzi už asi zapomněli na krvavé demonstrace žlutých vest, život ve městě na pokraji chudoby, korupční aféry či brutalitu policie, nad kterou dlouhodobě zavírá obě oči.

Možná se Francouzům určitým způsobem stýská po monarchii, když nechají krále Macrona vládnout zemi další pětiletku. A proč král? Protože se tak už nějakou dobu chová. Vládce bez empatie, který se svým národem hraje poker. Nikdy nic neplánuje a nikoho neposlouchá. Jen sebe a možná trochu svou milovanou učitelku. Možná je čas na pořádnou revoluci.

satira

Poslední večeře nebo hostina v říši za zrcadlem: Schůzka Macrona s Putinem baví sociální sítě

Proč má Macron vítězství v kapse?

Odpovědí na tuto otázku je hned několik. Pojďme si vytyčit čtyři stěžejní.

Mizerní soupeři

„Manu“ za pět let napáchal v zemi galského kohouta víc škod než užitku. Kupříkladu bohatí nemusí platit daně, čímž se dostává země do ještě hlubšího dluhu, který mají na bedrech obyčejní lidé. A nebo fakt, že jeho sen je řídit stát jako firmu, nezní vám to povědomě? 

I přesto všechno není nikdo, kdo by byl ve volebním klání silnější a dokázal Macrona srazit k zemi. Na jedné straně tu máme radikální Marine Le Pen, která se jako obvykle zajímá jen o migraci. Na straně druhé pak stojí socialista Jean-Luc Mélenchon, který nabízí nemožné. Kupříkladu v jeho programu stojí, že od roku 2050 bude Francie energeticky nezávislá. Výběr je tedy mizerný. Nikdo z kandidátů není tak silným rétorem jako Macron.

Média jsou v šachu

Svoboda. Krásné slovo, které pro řadu lidí znamená hodně. Máme tu svobodu projevu, sexuální svobodu či naši osobní. Francie byla po dlouhá léta symbolem této nádherné myšlenky, je tedy ironií, že 9 oligarchů, kteří vlastní 90 % největších médií (noviny, televizní kanály, weby), má s Macronem velmi úzký vztah.

V praxi to znamená, že se o Jupiterovi nesmí mluvit špatně. Naopak. Pomáhají mu vytvořit obraz schopného vládce, který zachraňuje svět. Pokud se vám to jako novinářům nelíbí, že nemáte právo říkat o prezidentu Macronovi pravdu v palčivých otázkách, máte smůlu. Budete bez práce. Notnou dávku cenzury zažívají i protikandidáti - 4 z nich nemají v médiích žádný prostor, neboť jsou až moc drzí.

Rusko-ukrajinský konflikt

I ruská invaze na Ukrajině přinesla Macronovi u lidí plusové body. Nikdo ve Francii nenapsal o jeho debaklu, když při jednání s Vladimirem Putinem byl nucen sedět od cara na míle daleko a vlastně ničeho nedosáhl. Ve své vlasti byl však pokládán za hrdinu, který se tváří v tvář postavil rudému netvorovi.

Ačkoliv tomu samému „ďáblovi z Východu“ ještě před časem posluhoval a posílal mu zbraně.

pokrytectví

GLOSA: Macron je za šaška: Chce vypadat jako Zelenskyj, přitom ještě nedávno vyzbrojoval Rusko

Umí svést mladé

Macron sice na mladé v běžné praxi kašle, ale ví, že je nyní potřebuje, a tak vymyslel plán. Aby na svou stranu získal i mladší generaci, udělal něco, co se za celou historii Francouzské republiky nestalo – pozval dva youtubery do Elysejského paláce. Na místo, kam běžný civilista nesmí.

A jak spolu strávila tahle trojice den? Přehršle selfíček, střídali kotrmelce a válení sudů v zahradách paláce. Třešničkou na dortu byl poslech metalového live koncertu. Při psaní tohoto bodu se musím na chvíli zastavit. Mluvíme ještě o zemi osvícenských filozofů? Zdá se, že má Francie nějaký problém s elektřinou. A to už nějakou chvíli.

Upřímně, lituji toho, kdo usedne v prezidnetském křesle po Macronovi. Po jeho vládně zdědí zdecimovanou zemi, plnou nespokojených obyvatel.