Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

GLOSA: Chciválkové vs. chcimíři a proč musí vyhrát Ukrajina a pravda a nikoli Rusko

GLOSA: Chciválkové vs. chcimíři a proč musí vyhrát Ukrajina a pravda
Zdroj: profimedia
+ Dalších 7 fotografií
GLOSA

Rozmohl se nám tu nešvar, kdy se místo Ruska, které rozpoutalo ničím neospravedlnitelnou válku, kritizují napadení Ukrajinci. A s nimi i Západ, který si „dovoluje“ jim pomáhat. I kdyby na úkor vlastních občanů, jak často někteří lžou či přehánějí, je to přitom správně. Kdo nespílá agresorovi, ale oběti, ten podporuje zlo a de facto fandí zločinné válce. A proč je lež i to, že dnes už může být zase jen jeden, ten „správný“ názor?

Ruská okupace: Proč někomu vadí zmínky o ní?

Máme tu zhruba tři skupiny obyvatel: první více či méně podporuje Ukrajince v jejich zcela jednoznačně spravedlivém boji proti okupantovi.

Pak tu jsou dvě skupiny proti. První, ta je asi víc početná, asi nemá zlé úmysly a neuvědomuje si, že svými postoji de facto podporuje zločinecké nároky agresora.

Prostě je pohodlná, sedí si doma ve svém teplíčku, chce se mít co nejvíc dobře a jakákoli zmínka o nepohodlí Ukrajinců, o zvěrstvech proti nim a proti jejich zemi jim ten jejich klídeček narušuje a rozbíjí.

Možná to nějak souvisí se svědomím, že tito lidé v koutku duše vědí, že se nedaleko od nás dějí zcela nehumánní věci, proti kterým by měli být a možná by měli víc nebo aspoň trošku pomáhat. Ale pohodlíčko je přece pohodlíčko a z toho je vyrušuje válka, o které se mylně domnívají, že se jich netýká.

Kdo chce zase okupaci ČR

Pak je tu skupina lidí zcela nenávidící Ukrajince a Ukrajinu, podmnožina z nich dokonce nepokrytě fandí ruskému vůdci Vladimíru Putinovi. Ze srdce si přejí, aby vyhrál, aby kromě Ukrajiny pokořil také Západ.

Někteří dokonce beze studu doufají, že se nějak zázrakem dostane až k nám a nainstaluje nám tu zpátky ruský svět, plný destrukce společnosti, morálky i základních hodnot, poprav a věznění demokratických sil.

Často jde o lidi, kteří jsou nespokojení se svým životem. Tu za to mohou Ukrajinci, tu demokrati, tu Petr Pavel, Romové, Washington, homosexuálové, ekologičtí aktivisté. Nepřítele si najdou a označí snadno.

Naštěstí těch, kteří zažili sovětskou (nikoli ukrajinskou, jak někteří našinci lživě papouškují ruskou propagandu) okupaci, je ještě docela hodně, lidé si to pamatují, vědí, jak Rusové myslí, takže naděje, že by se něco takového mohlo vrátit, je naštěstí mizivá.

Stydí se za podporu Ruska

Kdyby to nebylo smutné, pobavilo by, jak vehementně se různí proruští aktivisté typu Jindřicha Rajchla, Tomia Okamury nebo (jen v trochu menším měřítku) Andreje Babiše a jejich zaslepení následovníci snaží popírat, že jsou proruští.

Stydí se za to. Vědí, že Češi mají historické důvody mít odpor k politice Sovětského svazu, případně Ruska. Takže to chabě zastírají a ti, kteří jdou za nimi, se cítí trochu lépe, trochu méně se stydí za to, co podporují.

Chcimíři

Určité části z nich se říká chcimíři. Jejich teze je jasná: nikdo nechce jednat, umírají zbytečně lidé, zastavme to za každou cenu. Jednal někdo s Adolfem Hitlerem? Samozřejmě ne. Proč by tedy někdo jednal s ruským diktátorem, který má fašistické sklony a neuznává ani existenci Ukrajiny?

Navíc je to lež. Jednání probíhala (a stále nějaká probíhají). Ale dokud bude Moskva trvat na tom, že ukradená území na východě Ukrajiny nejsou k jednání, není přece o čem se bavit. Až těmto Čechům někdo ukradne chalupu, budou s ním jednat, že mu z ní nechají třetinu?

Čeští propagátoři údajných mírových jednání zkrátka jako by Putinovi spíš chtěli poskytnout čas na dovyzbrojení a nový drtivý útok.

Častým jejich argumentem je to, že Rusko je jaderná mocnost a ta nemůže prohrát. Ale může. A prohraje. Jestli si chcimíři libují v tom, že se nechají vydírat jádrem, ať si v tom jedou sami. Nemluvě o tom, že ani Rusové nechtějí umřít.

A kdybychom připustili, že si kdokoli může beztrestně vpadnout do vedlejší země, vyplundrovat ji, zničit, a nic se mu nestane, je to nebezpečný precedens do budoucna.

Tohle chcimíři chtějí? Nebo spíš chtějí to, aby konečně Ukrajina vyšla z jednání, do kterých by pokud možno měla být podle nich dotlačená, jako zpráskaný pes? Aby byla ponížená a oslabená, aby Rusům někdo přiklepl územní zisky, na které nemají absolutně žádný nárok?

Vždyť ti samí žádají, aby se Ukrajině neposílaly žádné zbraně. Chtějí ji de facto odzbrojit. Věřím tomu, že ve skutečnosti by pro ně bylo ještě lepší než jednání, kdyby se Ukrajinci vzdali nebo kdyby je Putin vojensky převálcoval. Že v to doufají, ale stydí se to říci nahlas.

Chcimíři také úplně s neskrývanou zálibou šíří špinavou kremelskou propagandu, ty nejhorší a nejsprostší lži, což je usvědčuje a ukazuje na jejich skutečné pohnutky. Nebo vytahují whataboutismy o Západu, nejčasněji o USA. O jejich domnělých historických „prasárnách“. Prostě plky, které s ruským zločinem nesouvisejí.

Ovšem žádné snahy o ospravedlnění napadení Ukrajiny neobstojí, ani lži o Majdanu, Oděse, o „vraždění ruských dětí a civilistů na východě Ukrajiny“. Nic z toho, stejně jako nic neomlouvalo a doteď neomlouvá Adolfa Hitlera. Více jsem to probíral zde.

Chciválkové

Chcimíři obrátili posměšek vůči nim na druhou stranu, když pro ty, kteří zcela správně odmítají uznat ruskou dobyvačnou válku jako legitimní, začali používat označení „chciválkové“.

Chciválek je samozřejmě lež, stejně jako je plné lží to, že druhá strana chce mír.

Ti, kteří odsuzují současné Rusko a Putina, nechtějí válku. Opakují, že mír může být okamžitě, v řádu hodin, když okupační vojska opustí území Ukrajiny.

Zároveň nechtějí, aby se takové zlo mohlo někdy opakovat. Takže podporují Ukrajinu a chtějí ji podporovat do doby, než si ona sama rozhodne, co a jak dál. A to je jediná přijatelná cesta pro každého, kdo si váží demokracie a svobody.

Jestli nás někdo táhne do třetí světové, jak chcimíři rádi provolávají, je to jimi obdivovaný diktátor Vladimír Putin. Kvůli němu je nyní zeměkoule o dost nebezpečnějším místem k životu, než byla před únorem 2022.

„Ale Ukrajinci mají auta a berou dávky!“

Nedávno jsem vydal rozbor tvrzení herce Ivana Vyskočila a pak také zpěváka Milana Drobného. Ten druhý se otírá hlavně o uprchlíky. Že nemá křivého slova pro ruské okupanty, to nepřekvapilo. Šíří ale dál vyložené lži a dezinformace o lidech ze země, která je zasažená válkou. Prý mají nejdražší auta a stejně berou dávky (podle tvrzení některých chcimírů astronomicky vysoké, což je nesmysl, pro potřebné je to pár drobných).

Spousta protiukrajinských lidí si vymýšlí podobné historky, v nichž hlavní roli hraje nevděčný, bohatý a zlý Ukrajinec. Jenže nikdy žádný důkaz. A ještě že nemá dlouhý nos, jinak by podobnost s třicátými lety v Německu byla už úplně dokonalá.

Za mě je to jasné: kdyby se nějaký takový případ skutečně objevil, tak OK, majitel auta třeba za pět milionů ani podle mě dávky nepotřebuje. Ale tak změňme předpisy, ale nikdy, fakt nikdy to neobhájí vlnu nenávisti vůči ukrajinským uprchlíkům.

Zlo je jen jedno. A žije v Ruské federaci a v hlavách většiny onoho národa, který fandí likvidaci Ukrajiny.

Zase jen jeden správný vládní názor?

V diskusích mi chcimíři vyčítají, že jsem jednostranný. A kolik stran bych měl asi podporovat? To mám říkat, že Rusko napadlo Ukrajinu, ale v USA bijí černochy? Nebo jak si to představují? Prý chybí názor druhé strany. Ale to je ono klasické „pěti minut Židovi, pět minut nacistovi“. Pravda je jen jedna. Nacismus je zlý, agresor z Ruska, jeho motivy a zločiny jsou příšerné. Není tam žádné ale. Hitlera nikdo normální neobhajuje. Proč někdo čeká, že budu obhajovat Putina a jeho činy?

Někteří také opakovaně tvrdí nepravdu ohledně toho, že už může být zase jen jeden „správný“, vládou odsouhlasený názor. Chápu, že když někdo fandí autoritářskému ruskému režimu, který zlikvidoval nezávislá média, takže nic jiného než jeden názor tam neznají, nebo pokud někdo miloval socialistický režim v ČSSR, že na to takhle bude nahlížet, i když to nedává smysl.

Nevšiml jsem si ovšem, že by se někomu upíralo právo na názor. Ovšem když někdo nepokrytě lže, tak nešíří názor, šíří lež. To je třeba si přiznat.

Samotné právo na názor se nikomu nebere. Diskuze na internetu jsou plné sebenesmyslnějších názorů lidí, kteří si připadají pomalu jako disidenti, i když je nikdo nikam nezavírá.

Kdo mě platí a úkoluje

Dočetl jsem se, jak jsem zaplacený tu Ukrajinci, tu Petrem Fialou. Prý plním vládní direktivy. Tito lidé si opravdu nedovedou představit jiný než ruský způsob fungování médií. Na názory kabinetu ohledně Ukrajiny přitom vážně nemám důvod se ohlížet. I kdyby měl zcela opačné, píšu to samé.

A soudruzi v Rudém právu by prý ze mě měli radost. No asi neměli, protože by mě zavřeli. Nemohl bych si psát to, co chci, co a jak cítím. Tam by mi určili směr, který bych odmítl.

U nás je demokracie, a i když je to pro někoho nepředstavitelné, ani redakce mi nijak nenařizovala, co smím a co nesmím psát. Vybral jsem si téma a vypracoval ho. Vyvracení lživé ruské propagandy jsem psal zcela dobrovolně a podle svého nejlepšího svědomí. Možná jsem proukrajinský aktivista, ale tím je podle mě každý, kdo nemá hlavu jen na nošení čepice.

V životě jsem udělal spoustu chyb a spousty chyb se ještě dopustím, ale nikdy nebudu fandit systémovému extremismu, jakým je momentální ruský svět. A to není žádná rusofobie: nemám nic proti samotné existenci Ruska, ale proti jeho ideologii.

Rusko ve stopách pronacistického SSSR

Sám mám v sobě část ruské a část ukrajinské krve. Úplně stejný podíl. Ale protože mám mozek, a troufám si tvrdit, že i schopnost analytického myšlení, tak prostě nikdy nebudu fandit zemi, která jde hrdě ve stopách svých někdejších nacistických kamarádů (ano, SSSR byl nejdřív velkým a vřelým partnerem hitlerovského Německa, Stalin s Hitlerem nejprve uzavřeli smlouvu, ale o pár let později ji Hitler porušil). Kdo to popírá, věří opět kremelské propagandě, která se snaží lhát o své vlastní minulosti. Ano, nakonec, za vydatné pomoci USA, se jim se Spojenci podařilo nacismus zahubit, ale imperialismus a polofašismus jsou i dnes v doktrínách Ruska zakořeněné dál.

Nemohu fandit těm, kteří jen útočí na slabší sousedy, unášejí děti, vraždí je, znásilňují, kradou opět hodinky, pračky a splachovací záchody, roztahují se, chtějí bořit a smutně vzpomínají na dobu, kdy byla jejich předchozí země, SSSR, ještě impériem.

Rusko je nebezpečí, Ukrajina ne

Rusko dnes ve světě moc neznamená. Svým chováním si to zapříčiňuje samo. Žádný ekonomický nebo vědecký pokrok, jen strašení a války. Nikdo jiný než Rusové sami nemůže za to, jak jsou vnímáni většinou civilizovaného světa.

Nikdy se nepoučili ze své minulosti, vzývají stále ty samé válečné zločince, používají stalinistické lži. Umějí jen zabíjet, umlčovat pravdu, rozpínat se a vyhrožovat. Nic jiného.

Na rozdíl od Ukrajinců jsou pro nás nebezpečím.

Proto Rusové musejí prohrát. Kdyby vyhráli, bude svět zase horším místem pro žití. Už takhle do hlav řady našich spoluobčanů bohužel implantovali virus nenávisti a adoraci těch nejhorších lidských vlastností. Po jejich výhře by to bylo ještě mnohem horší.

Válka na Ukrajině

Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.

V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.

Mohlo by vás zajímat:

Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli

Související články

Další články

Nejnovější kauzy