GLOSA: 24 let v NATO. Putinovo běsnění na Ukrajině ukazuje, jak dobré rozhodnutí bylo do společenství vstoupit
Česká republika si dnes připomíná 24 let od vstupu do Severoatlantické aliance neboli NATO. Co nám vlastně členství v nejsilnějším vojenském paktu světa přineslo? A proč nemají pravdu ti, kteří by chtěli z NATO co nejdříve vystoupit a snaží se nám vnutit myšlenku, že Česko by se mělo stát moderním Švýcarskem? Stačí se podívat na východ od nás, na Ukrajinu, abychom pochopili, jak moudré rozhodnutí jsme před čtyřiadvaceti lety udělali.
Je to přesně čtyřiadvacet let, co se svět, který byl do počátku devadesátých let rozdělen na Východ a Západ, začal radikálně měnit. Do Severoatlantické aliance, do té doby složené výhradně ze zemí, které byly součástí právě západního společenství, vstoupily tři státy. Ty pomyslně patřily do sil Východu, avšak spíš proti své vůli. Jako první se do NATO dostalo Polsko, Maďarsko a právě Česko.
Autory myšlenky, že by se k NATO měly připojit i státy střední a východní Evropy, byli hlavně tehdejší polský prezident Lech Walesa a český Václav Havel. Až do roku 1993 se k našemu připojení do aliance stavěly negativně hlavně Spojené státy, tam ale cestu pomohla prorazit ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová, která podle zákulisních informací pomohla přesvědčit právě kabinet prezidenta Clintona, aby přistoupení Čechů, Poláků a Maďarů do aliance dal zelenou.
K čemu je nám NATO
Nejsilnější na světě
Zrádkyně Nicole rok po vítězství: Výhru už stihla rozfofrovat, přiznala a promluvila o vztazích
Související články

Napětí na Aljašce: Trump a Putin usedají k jednání, Putin nereaguje na otázky novinářů

Napětí na Aljašce: Trump a Putin se setkají tváří v tvář, Zelenskyj sleduje z dálky

Evu Pavlovou zdrtil ruský útok na Kyjev. Emotivní vzkaz první dámy

Macronovi dochází s Putinem trpělivost a volá po rázných krocích: Tohle musí skončit, říká
