Filip Turek tvrděl narazil. Právníci zpochybnili jeho teplé místečko na ministerstvu

Poslanec Filip Turek se stane vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámili vládní politici na pondělní tiskové konferenci. Motoristé Turka neúspěšně nominovali na post ministra životního prostředí. Prezident Petr Pavel ho však odmítá jmenovat.

Motoristé tak přišli s kličkou, která má zajistit, že Turek dostane pozici a Macinkovi se odlehčí s řízením ministerstva.

„Samozřejmě všichni sledujeme, že nám pan prezident komplikuje situaci na Ministerstvu životního prostředí tím, že přistupuje značně kreativním způsobem ke článku 68 Ústavy České republiky, ale my potřebujeme nějak fungovat a proto jsme přistoupili k tomuto kroku,“ řekl Petr Macinka na tiskovce, kde si rýpnul do Petra Pavla.

„MŽP má svého ministra a způsob jeho řízení laskavě nechte na mně, měli byste ho hodnotit až podle výsledků,“ doplnil už značně rozladěný Macinka na další dotaz s tím, že jako vládní zmocněnec bude Turek chodit na ministerstvo i na vládu.

politik

Další provokace Filipa Turka: Večeře s vyhoštěným Muradovem a nečekaná slova o přátelství

Filip Turek v nové pozici

Jenže ústavní právníci nad podobným přístupem kroutí hlavou.

„Podle Ústavy může být pověřen řízením ministerstva pouze prezidentem republiky jmenovaný člen vlády. Vládní zmocněnec nemůže vést ministerstvo, a to ani zprostředkovaně,“ říká pro eXtra.cz vedoucí katedry správní vědy a správního práva na Masarykově univerzitě v Brně Lukáš Potěšil.

„Ministerstvo (a dodejme, že jakékoliv) může řídit pouze člen vlády, resp. ministr, který k jeho řízení byl pověřen při svém jmenování prezidentem. Není pochopitelně vyloučeno, aby vláda měla svého zmocněnce, a to i pro oblast životního prostředí (jakkoliv to při existenci daného ministerstva může vypadat zvláštně). Tento zmocněnec ovšem ze své pozice nemůže řídit dané ministerstvo, a to ani zprostředkovaně. Pokud ministerstvo svého ministra má, vede jej on a nikdo jiný. V tom ministra nemůže zastupovat někdo, kdo se nachází zcela mimo organizační strukturu tohoto ministerstva,“ rozvedl pak Potěšil právní aspekty problematiky.

„V daném ohledu nutně nejde o nic výjimečného. Ale takový stav není příliš praktický a dlouhodobě je problematický. Podle Ústavy ale nemůže dojít k tomu, že by ministerstvo vedl a řídil někdo jiný než člen vlády,“ pokračuje právník.

Doporučené video: Filip Turek na Oktagonu

„Obecně je nutno uvést, že zmocněnec vlády má zcela jiné úkoly a postavení než ministr – člen vlády. Rozhodně zmocněnec vlády není jakkoliv oprávněn ukládat úkoly či dokonce řešit personální otázky ministerstva. Navíc Ministerstvo životního prostředí svého ministra má. A jen ten je oprávněn, ale i povinen tento úřad řídit,“ dodává právník s tím, že ve vztahu k zahraničí zmocněnec vlády může jednat a vystupovat pouze jako zmocněnec vlády a ne jménem ministerstva.

Velmi problematická situace

Ještě ostřeji to vidí odborný asistent z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss. Podle něj je podobná situace z právního hlediska sporná.

„Z ústavního hlediska je taková situace velmi problematická. Ústava i zákony jasně vymezují, kdo stojí v čele ministerstva – je jím člen vlády, tedy ministr, který je prostřednictvím vlády odpovědný Poslanecké sněmovně,“ má jasno Preuss.

Vládní zmocněnec podle něj nemůže převzít řídicí roli ministerstva, protože k tomu nemá žádný ústavní ani zákonný mandát. Pokud by zmocněnec fakticky ministerstvo řídil, šlo by podle jeho slov o obcházení ústavního rámce a pověření od prezidenta.

Jak dále uvedl, v minulosti se objevovali vládní zmocněnci nebo poradci s významným vlivem, ale nikdy ne v takové podobě, aby bylo veřejně deklarováno, že budou „vést“ celé ministerstvo.

„Pokud by k tomu skutečně docházelo, šlo by o nebezpečný precedens, který narušuje základní princip odpovědnosti a kontroly výkonné moci,“ řekl ústavní právník pro eXtra.cz.

cesta

Podivná mise ministra Macinky na Ukrajině: Turek zaříznutý prezidentem a slova plná sebechvály

Vztah k úředníkům

Také Preuss uvádí, že Turek nebude moci fakticky dávat úředníkům žádné pokyny.

„Úředníci jsou podřízeni ministrovi, případně dalším vedoucím představitelům podle zákona o státní službě. Zmocněnec jim nemůže ukládat závazné pokyny a úředníci by se jimi neměli řídit, pokud nejsou kryty rozhodnutím oprávněného orgánu. Jinak by se sami vystavovali riziku porušení zákona,“ varuje odborník na ústavní právo.

„Zahraniční partneři jednají s těmi, kdo mají jasný mandát státu – typicky s ministrem. Zmocněnec může vystupovat navenek jen v rozsahu, který mu vláda výslovně svěří, ale nemůže nahrazovat člena vlády ani vytvářet závazky jménem ministerstva či celého státu,“ dodává právník.

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu