Trendy
válka na Ukrajině Extrémní proměny Survivor 2025 Miss Czech Republic 2025

eXtra vyvrací fake news: Zálohované obaly k ničemu? Jak by fungoval systém u PET lahví

Pet lahve budou nově vratné.
Zdroj: Profimedia
vyvracíme fake news

Čeští politici řeší, jestli se v Česku mají zavést zálohované plastové lahve a plechovky. Systém už funguje v 18 zemích Evropské unie. Mezitím v debatě o zálohovaných obalech zaznívá spousta domněnek a mýtů. Podívali jsme se na to, jak je to ve skutečnosti. 

„Zavedení zálohovaných obalů není výhodné pro města a obce, přijdou tím o odpadový materiál a tím i o zisk.“

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) propočítalo už v roce 2022 dva scénáře toho, jak by zálohování nápojových PET lahví ovlivnilo hospodaření měst a obcí v Česku. V obou propočtech byly dopady zálohování na hospodaření obcí nepříliš významné, v prvním scénáři šlo o navýšení všech nákladů obcí o 0,09 %, ve druhém scénáři šlo o navýšení o 0,05 %.

Obce by finance mohly získat zpět, kdyby správně nastavily procesy recyklace a připravily pro své občany sběrné automaty, aby vracení zálohovaných obalů lidem usnadnily. Pomohly by tak vrátit část materiálu zpět na trh.

„Zálohování nijak nepomůže víc recyklovat odpad. Nestačí všechno házet do žlutých kontejnerů?“

Do žlutých kontejnerů lidé hází jak PET lahve v potravinářské kvalitě, tak ale také další obaly, které jsou například znečištěné olejem nebo chemikáliemi a kosmetikou. Když se vše takto smísí, znečištění zkomplikuje recyklaci PET lahví. Jak pro Deník N upozornil německý expert Robert Jansen, když se odpad dostane do žlutého kontejneru, nedá se už použít tak efektivně, jak by bylo potřeba.

V Česku se vytřídí 69,5 % PET lahví a jen 35 % plechovek. Z toho ani všechen materiál nejde k recyklaci, zbytek končí na skládkách, v přírodě nebo ve spalovnách.

„Přínosy zálohování nejsou moc velké a celý proces je navíc nákladný.“

Hlavní náklady systému neponese stát, ale výrobci, kteří už teď platí poplatky do systému barevných kontejnerů. Stejné poplatky by tedy místo toho platili správci zálohového systému – a poplatky by se tak nepřenesly na spotřebitele. Další náklady by pak pokryly příjmy z prodeje sesbíraného materiálu a nevrácené zálohy.

V Německu, kde zálohování už funguje, se daří vracet až 98 procent veškerého odpadu z nápojových obalů. V zemích, kde se zálohování zavedlo, se navíc zvýšila míra třídění plastů. Zálohování plastů také podporuje například Evropský parlament, který minulý rok přijal opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalových odpadků v Evropské unii.

„Lidé budou v lahvích a plechovkách jen přenášet vzduch.“

Vrácená plechovka nebo láhev může být lehce zmáčknutá. Musí ale připomínat původní tvar a mít čitelný identifikátor, aby ji automat rozpoznal. Při svozu do sčítacího centra budou obaly slisovány.

„Zpětný odběr nápojových obalů bude povinný pro provozovny od 50 metrů čtverečních.“

Ministr životního prostředí Petr Hladík je prý ochotný od tohoto požadavku ustoupit. A zatímco původně se plánovalo, že systém začne platit už příští rok, Hladík počítá, že by se mohl spustit až v lednu 2027, aby se na vše obchodníci mohli v klidu připravit.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy