Evropu bude bránit synovec Michala Horáčka: Stal se velitelem jaderné ponorky

"Můj synovec Yoann. Právě byl jmenován velitelem jaderné ponorky francouzského vojenského námořnictva." Těmito slovy okomentoval textař, podnikatel, spisovatel a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček úspěch svého synovce v řadách francouzské armády, přičemž doplnil i jeho fotku v uniformě.

Toužil se stát Batmanem

"Vzpomínám, jak jako čtyřletý toužil stát se Batmanem. No, člověk ze svých snů holt musí něco slevit," vtipkoval pak Horáček. Yoann nastupuje na své místo v turbulentní době, kdy se hrozba jaderné války po ruské Invazi na Ukrajinu velmi zvýšila. "Hrozba jadernými zbraněmi je rozhodně reálnější, než byla na začátku války, rád bych řekl, že je stále minimální, ale to si řada lidí před únorem myslela i o tom, že by Rusko mohlo Ukrajinu napadnout," uvedl pro eXtra.cz vojenský analytik Jiří Vojáček.

V případě jaderného útoku by právě jaderné ponorky byly v první linii. Kromě klasických balistických střel totiž mohou nést i jaderné hlavice.

JADERNÉ ZBRANĚ

Vyzkouší Putin jadernou bombu nad Černým mořem? Odborníci nastínili možný scénář

"Jaderné ponorky převzaly v průběhu studené války hlavní funkci při jaderném odstrašování. Klasický nosič střel nese 16 nebo 20 (ruský) a 24 (americký) balistických střel, z nichž každá má zpravidla několik silných (Rusko) nebo přesných (USA) jaderných hlavic, které se po určité době po odpálení rozdělí a pokračují k cíli samostatně (technologie MIRV). Jedna atomová ponorka má tedy potenciál zničit několik desítek strategických cílů," uvádí k tomu Wikipedie.

Mají ničivou sílu a snadno se ztratí

Výhodou jaderných ponorek navíc je, že se mohou snadno přemisťovat. Je tak mnohem těžší je zneškodnit, než pozemní prostředky. Kromě toho jsou však jaderné ponorky schopné zasáhnout i běžné vojenské cíle. "Úkolem těchto ponorek je slídit, něco najít a pak to potopit. Navíc velmi často, když už mají jaderný reaktor, jsou vybaveny i jadernými torpédy. O tom se moc nemluví, ale jde o to, že když se takovým jaderným torpédem netrefíte úplně přesně, zase tak to nevadí. Letadlovou loď nebo cokoliv jiného to prostě zničí,“ popsal jejich využití pro Seznam Zprávy jaderný vědec Radek Škoda, který pracoval i pro americké námořnictvo.

Válka

Putin se Ukrajině mstí, říká vojenský analytik Vojáček. Riziko jaderného útoku z Ruska roste

"Tyhle ponorky fungují tak, že vyplují a řekněme na těch 90 dní se ztratí v oceánu tak, aby je nikdo nenašel,“ popsal dále Škoda životní cyklus ponorek. V praxi tak podle něj slouží jako ujištění nepřítele, že i kdyby se mu povedlo jaderným útokem zničit úplně celý stát či nějakým jiným způsobem znemožnit útok opětovat ze souše, někde v hlubinách oceánu zůstane síla schopná adekvátní odpovědi.

+ Dalších 6 fotografií