Ekonom se zastal obchodníků bez karetního terminálu. Snaží se zlevnit, tvrdí. Téma je podle něj zbytečně přifouklé

Opozice se ujala tématu kolem problému, že řada podniků především na sezónních akcích odmítá přijímat platby od lidí kartami a vyžaduje pouze hotovost. Takových restaurací a prodejen jsou nyní stovky, zejména v kempech, menších městech a podobně. Podle ANO je to důsledek zrušení EET. S vládou se opozice při jednáních Sněmovny neshodla, zda je nárůst hotovostních plateb vůbec reálné téma. Předseda Pirátů Ivan Bartoš dojem jako Alena Schillerová nemá a zdá se mu, že možnosti jsou v tomto ohledu podobné jako za EET. ​Premiér Fiala přímo tvrdí, že naopak objem plateb kartami mezi roky 2018-22 významně narostl. Hlavního ekonoma investiční skupiny CFG Vladimíra Pikory jsme se ptali, zda má Alena Schillerová ve své kritice v něčem pravdu.

Téma nafouklé jako člun v kempu

„Já si myslím, že to je nafouklé, umělé téma, vytvořené tím, že aktuálně se ukazuje, že v několika kempech neberou karty,“ usuzuje Pikora, kterému se vůbec nelíbí vzbuzování dojmu, že kdo nebere karty, je automaticky podvodník. Jakkoli se podle Pikory nedá vyloučit, že část peněz skončí v šedé ekonomice, současnou debatu považuje spíše za dojem, ovlivněný letní sezonou v kempech. Ekonom nám také potvrzuje myšlenku, že peníze z šedé ekonomiky v hospodářství zůstanou a podpoří právě malé podnikatele, namísto aby šly tři procenta z plateb bankám, které prý přežijí i tak.

PREMIÉR

KOMENTÁŘ: Premiér Fiala mluví v otřepaných frázích, konkrétněji vládní kroky komunikovat nechce

„Proč ty karty neberou, je podle mě v první řadě problém toho, že je to drahé a že se snaží zlevnit,“ říká Pikora ohledně prodejců. Dodává, že ve srovnání restaurací, kde se platí kartami a kde hotovostí, vychází levněji ta druhá. „Takže já se domnívám, že tam je snaha hlavně o to být konkurenceschopný a být levný,“ dodává analytik s tím, že zavádět terminál nemá často smysl pro sezónní obchodníky, kteří ho za dva měsíce nebudou potřebovat. Oproti tomu ti, kteří služby nabízejí po celý rok, karetní terminály prý zpravidla užívají.

Lidé chtějí svobodu, tvrdí Pikora

Někteří lidé jsou podle ekonoma také alergičtí na to, jak jsou do elektronických plateb tlačeni, a hotovost mohou vyžadovat nebo užívat i "na protest", "z principu". „Mnoho lidí to vnímá tak, že chce svobodu. Chce soukromí, chce platit hotovostí, bojí se, že když budou platit kartou, pak za nimi zůstává digitální stopa a oni prostě nechtějí, aby je někdo sledoval,“ říká Pikora a srovnává platbu kartou s pohybem na internetu, kdy uživatelé odsouhlasují webům zpracování osobních dat přes takzvané cookies.

STÁTNÍ ROZPOČET

Alena Schillerová se vysmála tajnostem ohledně rozpočtu. S její kritikou souhlasil i Kalousek

„Když platíte kartou, tak od vás chce osobní data taky, protože ví, kde platíte, za co platíte a podobně, a tam z logicky věci už nic odsouhlasit nemůžete. Je to automaticky odsouhlasené. Takže se ukazuje, že Evropská unie a Evropa má snahu chránit lidi a nechávat jim jejich soukromí, ale v této oblasti najednou vytváří tlak – na to tohle soukromí nebude, tady budete sledování,“ začíná Pikora téma digitálního eura, které bude podle něj potenciálně programovatelnou měnou.

Rizika digitálního eura

Ekonoma jsme se zeptali, zda považuje obavy z digitálního eura za odůvodněné, když Evropská unie se dušuje tím, jak budou takové digitální transakce stejně anonymní jako platby bezhotovostní. „Jasně, jasně. To teď říkat může – a zatím tedy nemáme důkazy, že by tomu bylo jinak. Ale víme z doby korony, jak velmi rychle šlo udělat věci, které byly do té doby nemyslitelné,“ vybízí Pikora k ostražitosti. Změna je totiž podle něj v tomto ohledu triviálně jednoduchá a stačí, aby v budoucnu Evropská unie změnila názor. Potom by podle Vladimíra Pikory mohlo hrozit i programování měny a sociální inženýrství, kdy by například sociální dávku člověk mohl utratit pouze za jídlo.

Kontroverze

Prezident Petr Pavel zkritizoval vládu Petra Fialy: Nelíbí se mu rozpočet ani komunikace

Pikora poukazuje, že podobnou zkušenost máme všichni čerstvě v paměti při koronavirové pandemii, kdy podniky přestaly brát hotovost jako nehygienickou. Veřejný prostor podle ekonoma ovládaly informace, které se tvářily jako garantované, aby za pár týdnů bylo všechno jinak. „Najednou je tady velká nejistota, jestli těm politikům a státům můžeme věřit. Protože je to hrozně triviální a snadné, dá se to udělat tak, aby to dopadlo nakonec úplně jinak, než bylo původně proklamováno,“ říká.

Konec komerčních bank

Argument Evropské unie, že digitální měnu už zavedla Čína a plánují USA, považuje Pikora za velmi špatný a sarkasticky podotýká, že „by také mohli říkat, podívejte se, jak jsou v Číně daleko s Ujgury, jak to dokázali,“ ​poukazuje na čínské genocidní tábory. Zdůrazňuje, že Čína je velmi nesvobodná společnost a přichází ještě s dalším důvodem, proč digitální euro zásadně odmítá.

„Hrozba té digitální měny vede i k tomu, že když se opravdu rozjede ve velkém, pak není potřeba žádná komerční banka. V tu chvíli tady stačí jedna centrální banka. Protože vy si nabijete peníze do centrální banky, která bude v pozadí toho krypta, té digitální měny,“ vysvětluje ekonom.

návrh

Skončí kotlíkové dotace? Evropská komise chce omezit vytápění plynem

Pikora tvrdí, že už je následně velmi jednoduché, aby centrální banka začala poskytovat úvěry jako běžné komerční banky, a tím je může v důsledku zničit. Banky se prý nedokážou adekvátně bránit, protože mají strach z regulátora.

Slova jsou vítr

„Mají (komerční banky) přislíbeno, že lidé si do té centrální banky budou moci ukládat jenom 1500 eur. Takže většina peněz zůstane v těch komerčních bankách,“ vysvětluje Pikora. Jakmile se podle něj digitální měna naplno rozjede, stačí jedno rozhodnutí a lidé si v okamžiku budou moci otevřít účty neomezené.

O tom, zda a případně kdy bude digitální euro skutečně přijato, bude rozhodovat Evropská centrální banka.