Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Dva měsíce jsem se bál usnout: Policista popsal zkušenost se zásahem na filozofické fakultě

Jen díky zásahu policie na Filozofické fakultě nezemřelo více lidí. I tak je závěrečná bilance děsivá.
Zdroj: profimedia.cz
+ Dalších 13 fotografií
střelba v Praze

Sedmatřicetiletý policista Michal se zúčastnil zásahu proti střelci na pražské filozofické fakultě. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal děsivé chvíle, které ho pak pronásledovaly i ve snech. „Dva měsíce od té události jsem se bál usnout. Každou noc se mi vracely dva sny. Stojím v té třídě, všude samá krev, každému zvoní mobily a slyším, jak kluci řvou: Sem škrtidlo, tady to zatlač, vydrž…,“ vyprávěl Michal, který od policie následně i kvůli zásahu odešel.

Tragická střelba na pražské filozofické fakultě zanechala hlubokou stopu v zasahujícímu policistovi Michalovi. Ten se rozhodl pro Seznam Zprávy říci některé detaily z osudného dne, které doposud nebyly zveřejněny. Zároveň přiznal, že od té doby má problémy se spánkem.

„Dva měsíce od té události jsem se bál usnout. Každou noc se mi vracely dva sny. Stojím v té třídě, všude samá krev, každému zvoní mobily a slyším, jak kluci řvou: Sem škrtidlo, tady to zatlač, vydrž… V tom druhém snu zase stojím v nemocničním pokoji. Je tam rodina té dívky a já ji vidím bledou na posteli. Hrozné. Ty sny se opakují stále dokola,“ uvedl nyní už bývalý praporčík Speciální pořádkové jednotky Praha (SPJ).


Policista Michal: Byla to pro mne poslední kapka

„Půl třetí ráno, to je můj čas, to se ještě sem tam vzbudím, mám tep nad 150, jdu se napít něčeho sladkého, otevřu knížku a čtu si, dokud to není lepší,“ popsal, jak se na něm náročný zásah podepsal. Den po osudném zásahu se navíc rozhodl, že od policie nadobro odejde. „Už dlouho jsem si tam připadal jako fackovací panák, na kterém si kdekdo smlsne. Ten zásah a to, co se dělo po něm, byla poslední kapka. Už jsem to nechtěl snášet,“ řekl.

Původně byl Michal povolán k budově v Celetné ulici. Tam však útočníka nenašli. Když tryskem i se svými kolegy přeběhl do hlavní budovy, uviděl doslova peklo. „Já jsem nesl štít, dva chlapi se přilepili za mě. V ten moment začala ta děcka skákat z ochozu na balkon. Jenže jak tam lidi pištěli, upoutali jeho pozornost a on šel k nim. Jeden z kolegů do mě nacpal rameno a sykl: Jdeme ho zabít,“ líčí děsivé události.

Doporučené video: Zásah policie v budově filozofické fakulty

„Běželi jsme k bočnímu vchodu a najednou nám k nohám spadla holka. Byla na místě mrtvá. Nevím, jestli pádem, nebo ji předtím střelil. V ten moment jsem přepnul na autopilota,“ popsal expolicista chvíle hrůzy. „Šli se mnou takoví dva siláci. Jeden v tom adrenalinu, jak ta děcka řvala, dveře normálně vyrval, že křídlo vypadlo ven,“ uvedl.

V posledním patře viděl dílo zkázy. „Vlétli jsme dovnitř. Bylo to hrozné. Vlevo ležela zastřelená žena. V kostýmku, pod ní kaluž krve. Bylo slyšet jen chroptění, pláč, řev, zvonění telefonů, všude strašně krve,“ řekl Michal.

Když to přežijete, přinesu vám do nemocnice mandarinky

„Tam si pamatuju ležet slečnu. Měla rozstřílené nohy kolem genitálií, v oblasti kyčlí a stehen. Kluci ji vytáhli ze třídy do boční chodby, kde bylo bezpečné místo. Podal jsem jim svůj turniket (škrtidlo), někdo druhý, zatáhli jí to, ale stále krvácela. Navíc bledla a začala ztrácet vědomí. Po cestě jsem našel ještě jednu postřelenou slečnu v mezipatře, která byla schovaná mezi kytkami. Tu jsem si nějak nacpal do druhé ruky do podpaží a obě stahoval dolů. Řekl jsem: Holky, když to přežijete, tak vám zítra přinesu mandarinky do nemocnice. Byla to taková blbá poznámka, ale v ten moment mě nic lepšího, abych je nějak uklidnil, nenapadlo, popsal, jak zachraňoval raněné.


Ohledně svého odchodu od policie Michal zmínil ústrky, které zažil od nadřízených. „Když jsme prohledávali budovu a otvírali jednotlivé dveře, tak jsem jednomu z našich, kterému se to nedařilo, řekl ostře, ať uhne, a udělal to beranidlem sám. Jenže to byl asi někdo z velení SPJ, já ho přes tu kuklu nepoznal, takže to se mnou po návratu na základnu řešili,“ vysvětlil, jak si znepřátelil šéfy.

Poslední kapkou bylo, když ho povolali znovu hlídat budovu. „Čtyři hodiny jsem tam stál u toho vstupu a lidi mi nadávali: Kde jste byl včera, vy hrdino? Nebo: Teď tu máte samopal, včera by se hodil víc. A podobné narážky. Já byl hladový, unavený, nesměl jsem na záchod ani si dát cigaretu, totálně grogy. Celou dobu jsem si říkal, jestli to mám zapotřebí,“ dodal s tím, že nyní opravuje střechy a policie mu nijak nechybí.

Ohledně zásahu na filozofické fakultě se v posledních týdnech ozývala z některých míst kritika. S výzvou ke zřízení komise přišel poslanec ANO Jan Richter, jehož dceru útočník postřelil.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy