Dřív jsme se báli chodit domů: Jak se žije na sídlišti v nejhorším ghettu v Česku?

Obřích opuštěných paneláků nakonec napočítáme osm. Jde tedy jen o ty úplně bez lidí. Je ale vidět, že další domy čeká podobný osud. Jak se vůbec stane, že se z poměrně hezkého sídliště, které je podobné třeba pražskému Barrandovu, stane poloviční ruina s vymlácenými okny a zazděnými vchody? Proč celé paneláky zejí prázdnotou?

Zdroj problémů

Janov má většina Čechů za problémové místo už řadu let. Podobně jako třeba v Ústí nad Labem či Mostě tu problém s komunitou nepřizpůsobivých, hlavně Romů, rostl velmi dlouho a dlouhé roky sem majitelé bytů i úřady sestěhovávali problémové nájemníky nejen z okolí, ale i ze vzdálených koutů Česka i Slovenska. Rostla kriminalita, nezaměstnanost, začal bujet alkohol a drogy a ke slovům přišli neonacisté.

FOTOGALERIE

Den v ústeckém ghettu Mojžíř: Jak se žije na sídlišti plném nepořádku a chudoby?

V roce 2008 se tu odehrála takzvaná bitva o Janov. Tisícovka příznivců Dělnické strany se snažila přes policejní těžkooděnce probít k místním Romům, kteří byli podle nich zdrojem mnohých problémů sídliště. Pak se na Janov zapomnělo. Jaká je tedy současná situace sídliště?

Chodby plné feťáků

Před obchodem s potravinami, jehož zevnějšek vypadá, jako by byl už třicet let zavřený, ale prodejna k našemu údivu stále funguje, potkáváme dospívající kluky. Asi pětadvacetiletý Daniel a odhadem osmnáctiletý Pavel souhlasí, abychom se k nim na prohlídce sídliště připojili. "Tady v tom paneláku jsem bydlel," ukazuje Daniel na rozpadlý dům o šesti vchodech a devíti patrech. Když se ptáme, proč se to s domy stalo, mají pro nás vcelku krátkou odpověď: "Špatný lidi."

SUDETY

Tohle byla jedna z nejnebezpečnějších ulic v Česku. Teď je ze známého ghetta ve Varnsdorfu město duchů

"Začínalo to postupně. Nejdřív se třeba kvůli dluhům vystěhovali jedni a prázdný byt zabrali feťáci. Někdy se feťáky stali i sami majitelé bytů. Takhle to šlo dál a naši se prostě rozhodli, že v tom domě se už nedá žít," pokračuje Dan, jehož rodiče teď bydlí v klidnější části sídliště, kde panují vcelku normální podmínky. Od problémových domů je to ale jen desítky metrů. "Jednou jsem třeba ve starém domě šel domů a prostě jsem nemohl vejít, chodba byla plná feťáků a já se jich bál," líčí Dan své zážitky v jednom z nyní už opuštěných domů. Nakonec v domech přestala fungovat elektřina a voda a zkáza byla prakticky dokonána.

"Jakmile se začnou byty vyprázdňovat, je to pak záležitost pár měsíců, než se z domu stane ruina," pokračují kluci. V řadě tu stojí domy, v nichž jsme jednoduchými počty napočítali 600 bytů. Všechny zničené a vybydlené. Město, které domy odkoupilo, se paneláky pokusilo zajistit alespoň tak, že nechalo zazdít přízemí a první patra. Bohužel jen u některých domů. Jiné tak pohltily požáry, vyřádili se na nich vandalové nebo posloužily jako provizorní varny pervitinu. Ten je tu ostatně zdrojem mnoha problémů.

DRSNÝ KRAJ

Jak se bydlí naproti domu hrůzy na Šluknovsku: Žijí mezi propadlými stropy, v mrazu před dětmi vaří drogy

Pervitin je tu všude, to ostatně potvrzují i oba kluci. Když míjíme asi třicetiletého muže v drahém oblečení a ve výrazném sportovním audi, k němuž se co pár minut na kole či pěšky přiblíží potenciální zákazník, dochází nám, že právě sledujeme dealera při práci. Nic, na co by místní nebyli zvyklí. Na ulici je obecně hodně lidí, mezi vraky aut tu děti hrají fotbal, na lavičkách sedí matky s malými dětmi. Na náš fotoaparát často zazněly nevrlé poznámky, ale všeobecný rozruch jako na ústeckém sídlišti Mojžíř naštěstí nevzbuzujeme.

Paneláky duchů

Bojí se tu místní? "Ani ne, určitě to není tak, že by se tu páchalo násilí a třeba vykrádala auta. Ani nepřizpůsobiví tu nechtějí mít policajty na každém rohu," říkají chlapci. Dodávají, že větší problémy tu dělá hodně nečekaná věková skupina. "Nejhorší jsou skupiny děcek kolem dvanácti, třinácti let. Ti jsou jako utržení ze řetězu, myslí si, že se jim nemůže nic stát. Ti dvacetiletí mají alespoň tolik rozumu, aby nedělali bordel," pokračuje Dan.

galerie

Domy v Matiční ulici před demolicí: Čtyřmetrový plot kvůli nepřizpůsobivým zmizel, zůstal nepořádek a smrad

Nikdo z kluků tu ale nechce zůstat: "Už jsem bydlel v Praze a v Děčíně, vrátil jsem se sem jen dočasně, za našima. Ti tu chtějí zůstat, mají k tomu místu nějaký vztah a jejich byt taky ještě nějakou cenu má. Já tu ale určitě žít nechci," shoduje se Daniel i Pavel. A co by se podle nich mělo stát s vyhořelými a vybydlenými paneláky duchů? "Na jejich místě bude hezká zeleň, až je strhnou, nic jiného nepomůže," zakončují smutně kluci.

+ Dalších 37 fotografií