Trendy
Extrémní proměny o kolečko navíc Výměna manželek Farma Česko

Donald Trump hodil vidle do pověsti USA. A na mírotvůrce si už nemůže hrát, říká Šándor

Andor Šándor a Donald Trump
Zdroj: profimedia / koláž eXtra.cz
Předchozí Další
+ Dalších 6 fotografií
BOMBARDOVÁNÍ

Spojené státy o víkendu bombami zaútočily na údajný jaderný program Íránu s tvrzením, že nebezpečný islámský stát byl blízko výrobě nukleární zbraně. Bezpečnostní poradce, generál Andor Šándor redakci eXtra.cz popsal, jaká rizika to v sobě nese. Hrozí maléry všude možně, Donald Trump už si prý ale určitě nemůže hrát na mírotvůrce. A USA kvůli němu přišly o důvěryhodnost.

Donald Trump a útok na Írán

Američané bombardovali íránská jaderná zařízení. A svět je ve střehu. Bude to mít důsledky?

„Těžko říct, jaké bude mít útok následky. Íránský parlament odsouhlasil uzavření Hormuzských úžin (průlivu, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem, převáží se přes něj spousta ropy – pozn. red.). To znamená, že pokud by se Írán opravdu rozhodl to udělat, blokoval by vážně vývoz možná třiceti procent ropy z ropných monarchií, především do Japonska, Austrálie a podobně. To by byl velký problém pro světové hospodářství,“ začal své vysvětlení pro eXtra.cz generál Andor Šándor.

„Uvidí se, na čem se dohodne íránský ministr zahraničních věcí s Vladimirem Putinem v Kremlu, kam jel nepochybně pro koordinaci a radu, jak dále postupovat. V každém případě Írán bude muset nějak zareagovat, aby neztratil tvář, i když v konečném důsledku ji už ztratil, což je evidentní. Jeho postavení se v mnohém snížilo, a to jednak likvidací Hizballáhu, značným utlumením Hamásu, Syřané jsou také pryč, v zásadě mu zbývají už jen proíránské šíitské milice (Irák) a jemenští hútiové, kteří teď vyhrožují, že něco provedou. A Američané s nimi mají čerstvou zkušenost v podobě asymetrické války. S hútii bojovali třicet dní, pak toho nechali, protože je to stálo spoustu peněz bez nějakého velkého výsledku. A to je určitě ve hře i nyní,“ domnívá se generál.

Nevylučuje ovšem pokračování úderů ze strany Spojených států.

Izrael v mnohém zdecimoval protivzdušnou obranu Íránu, takže další útoky, které by následovaly ze strany USA, by byly efektivní,“ souhlasí s tím, že radikální islámský režim je nyní v těžké defenzivě. Jsou tu nicméně různá „ale“.


Jaderný program se obnoví

„Otázkou je reakce devadesátimilionového Íránu, zda by otočil pozornost a bombardoval saúdskoarabská ropná pole a podobně. Neumím odhadnout, co může nyní nastat. Ideální by bylo, kdyby udělali nějaký, řekněme, bezvýznamný odvetný úder na něco, co se dá spojovat s americkou věcí, a tím by to celé skončilo. Jinak to může eskalovat,“ prohlásil Andor Šándor ještě před tím, než v pondělí večer Írán předvedl náznak odvety a než došlo k dalším posunům (článek jsme aktualizovali na jeho konci).

A podařilo se opravdu Donaldu Trumpovi to, co chtěl?

„Je otázka, zda skutečně došlo k likvidaci íránského jaderného programu, a pokud ano, zda se Íránu v krátké budoucnosti nepodaří ten program obnovit. Pak se může také definitivně rozhodnout, že by si sestrojil jadernou bombu,“ zůstává mírně skeptický generál Šándor.

Na likvidaci samotného režimu bych v tuto chvíli příliš mnoho nesázel. Na celkovou vojenskou rezignaci Íránu to také nevypadá, protože tomu by musela předcházet pozemní invaze Američanů. A dovolil bych si tvrdit, že k tomu stoprocentně nedojde,“ věří.

Znalci tamní situace ohledně výše zmíněného svržení režimu varují, že je sice ke svým občanům tyranský a krutý, ale že místní jsou na druhou stranu také mimořádní vlastenci, a nikdo neví, jak zareagují na takové útoky zvenčí. Na USA mají ostatně „pifku“ už od padesátých let, kdy jim CIA svrhla demokraticky zvoleného prezidenta.

„V Íránu jsem byl, měl jsem možnost ho trochu poznat. Je to zajímavá země, kulturně bohatá, nepochybně hrdá. Je pravda, že současné vedení řadu lidí štve, ale méně než ‚americký a izraelský pes‘. To může hrát svou roli,“ uznává někdejší šéf českého Vojenského zpravodajství.


Zneužití prezidentských pravomocí?

„Karty jsou na stole. Teď je otázka, jak se to bude celé hrát. Z vnitropolitického hlediska má Donald Trump nepochybně problém, protože byl zvolen na úplně jiné kartě (tvrdil, že bude mírotvůrce, ne že bude rozpoutávat další konflikt – pozn. red.). Teď udělal něco jiného. Bude se také řešit, zda nepřekročil prezidentské pravomoci,“ připomíná.

Může to ovšem snadno ustát bez většího šrámu na pověsti.

„Jestliže se to ale nebude dál rozvíjet a Írán někde nezaútočí silněji, myslím si, že by to Donald Trump mohl reputačně vyhrát. Zároveň to samozřejmě velmi posílí izraelského premiéra Bibiho (Benjamina) Netanjahua. Ten dosáhl svého cíle, o který se snažil desítky let. Íránský jaderný program chtěl zlikvidovat už dávno, takže tohle mu pomůže v domácí politice. Ale jinak si nyní vsadit na něco konkrétního, co se v regionu stane, to by bylo obtížné,“ domnívá se.


Nedůvěryhodné USA

To, co nyní americký prezident udělal Íránu, se prý ale americké diplomacii může stonásobně vrátit.

Lest, kterou Trump použil, když tvrdil, že dává Íránu dva týdny na diplomacii, aby bezprostředně poté zaútočil, může mít vliv do budoucna. Uvidíme, jak se na to budou dívat další vyjednávači se Spojenými státy. V každém případě to ukazuje, že Donald Trump není mírotvůrce, jak sliboval. Je to Donald Trump, který možná likviduje íránský jaderný program. Je to Donald Trump, který tvrdí, že Írán chtěl vyrobit jadernou zbraň. A tady bych řekl, že se spíš spoléhá na tvrzení Izraele než na zprávy od svých tajných služeb,“ uvádí Šándor.

Připomíná tím, že šéfka všech tajných služeb USA Tulsi Gabbard se před třemi měsíci v Kongresu dušovala, že Írán nemá blízko k jaderné zbrani. Informoval o tom například web Voxpot.cz.

„Trump nyní řekl, že se Gabbard mýlí. Takto veřejně znehodnotit práci devatenácti tajných služeb Spojených států, to je mimořádné. Nedělá se to. Tím všem darebákům říkáte: ‚Hele, naše služby stojí za prd, tak si tady dělejte, co chcete,‘“ obává se generál. A připomíná podobnou nehoráznost Miloše Zemana, když agenty naší BISky nazval čučkaři.


Strach z budoucnosti

Za věrohodné bere i obavy některých, kteří připomínají, že naposledy, kdy v regionu došlo k velkým politickým pohybům, vzniklo teroristické hnutí ISIS.

„Může například dojít k napadení amerických vojsk v Iráku. Karet ve hře je několik a skoro žádná z nich není dobrá, protože většina znamená nějakou eskalační spirálu,“ dodal pro eXtra.cz bezpečnostní poradce generál Andor Šándor. Později se ale situace ještě dále vyvinula.


Irán naznačil odvetu

Po uzávěrce článku došlo k vývoji situace.

S generálem jsme si původně povídali ještě předtím, než Írán v pondělí večer zaútočil na americké základny v Kataru a Iráku. A přestože to může působit jako onen útok jen na efekt, aby se neřeklo, když íránský režim sám dopředu upozornil na to, co a kde provede, přesto to nelze brát na lehkou váhu.

„To nepůsobí jako marginální (nepodstatná) věc. Střílet na americké vojáky, na americkou základnu, to se mi nezdá, že by to Donald Trump mohl jen tak přejít. Vojáci jsou sice schovaní, ale může to být vnímáno jako přímý útok,“ domníval se poté Šándor.

„Při povaze amerického prezidenta se nedá moc očekávat, že by to jen tak přešel. Záleží ale jen na něm, jak to bude brát. U něj si nemůžeme být ničím jistí. Ani tím, jestli tohle je pro něj eskalační, nebo deeskalační krok,“ uzavřel naše druhé povídání ke stejné věci po vývoji situace.

Ta se mění neustále. Donald Trump reagoval na útok ironií, vysmál se, že byl slabý, a poděkováním za upozornění předem, později oznámil dohodu mezi Izraelem a Íránem o přicházejícím klidu zbraní. Momentálně to tedy vypadá pozitivně, že se situace může zklidnit, ale u Trumpa ani hráčů v regionu člověk neví dne ani hodiny...

Související články

Další články

Nejnovější kauzy