Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Den, který zničil sen o svobodě. Česko si připomíná výročí ruské invaze

Lide spontánně protestovali proti invazi.
Zdroj: Profimedia
+ Další 4 fotografie
osudný den

Před 54 lety došlo ke zlomové události českých dějin - invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Ta znamenala pro mnoho lidí přehodnocení dosavadních představ o Sovětském svazu a ukončila takzvané Pražské jaro. Ruská vojska z Československa odešla až v roce 1991. Harmonogram okupace jsem sestavili podle údajů z webu Ústavu pro studium totalitních režimů.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa předznamenala vývoj naší země na dlouho dopředu. Šlo o vpád armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy, podpořený žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), který se uskutečnil přesně před 54 lety, 21. srpna 1968. Důvodem intervence byly liberálně reformní vnitropolitické změny, období s uvolněnější a svobodnější společenskou atmosférou bylo později často označované jako Pražské jaro.

Rumunsko a Albánie účast odmítly

Hlavní část invazních vojsk tvořily armády Sovětského svazu, zúčastnily se však i armády dalších zemí Varšavské smlouvy - Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Rumunsko a Albánie tehdy účast na invazi odmítly. Armáda tehdejší Německé demokratické republiky zůstala "v záloze". 

Československé ozbrojené složky dostaly rozkaz neklást okupantům odpor. Ten tak byl pouze výjimečný. Hlavní političtí představitelé tehdejší ČSSR byli zatčeni a převezeni do zahraničí - do Moskvy. Veřejnost dávala najevo nespokojenost protesty v ulicích nebo přemalováváním ukazatelů, aby zmátla okupanty při jejich přesunech v naší zemi. Oficiálně si invaze vyžádala 137 mrtvých Čechoslováků. Po okupaci země a přijetí dalších podmínek nadiktovaných našim představitelům v Moskvě následovala v Československu takzvaná normalizace, která ukončila snahy o rozvoj demokracie a občanských práv.

Přesný harmonogram okupace minutu po minutě nabízí web Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pietní akt u rozhlasu i benefiční koncert

Událost si každoročně připomínají politici i veřejnost na různých místech. Nejinak tomu bude i letos. Například Český rozhlas uctí památku padlých pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí. Dorazí premiér Petr Fiala i primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Na pražském Výstavišti se pak bude konat benefiční koncert NeverMore 68. Ten chce mimo jiné poukázat na paralelu s nynější ruskou okupací Ukrajiny. Zahraje a zazpívá například Lenka Dusilová nebo česká alternativní kapela Nylon Jail.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy