Další hrozba: V Číně se šíří nový virus Langya. Jaké jsou příznaky

Už 35 lidí bylo infikováno novým henipavirem Langya v provinciích Šan-tung a Chaj-nan v Číně. Virus je známý už od roku 2018, ale až nyní byl vědci přesně identifikován.

Covid-19

Méně nakažených, ale více mrtvých. Covid se mění, červenec přinesl rekordní čísla

Co je Langya henipavirus?

Jak uvádí web New Scientist, Langya, nebo také LayV, je součástí rodu virů nazývaných henipaviry, které se typicky vyskytují u kaloňů. Rod zahrnuje virus Hendra, který byl poprvé identifikován v Austrálii v roce 1994 a je známo, že infikuje lidi a koně. Virus Nipah, poprvé identifikovaný v roce 1999 v Malajsii, je také součástí tohoto rodu. Obě infekce mají vysokou úmrtnost u lidí.

Podle týmu výzkumníků vedených Xiao Ai-zhangem z Pekingského institutu mikrobiologie a epidemiologie a Fa Chun-jiangem v Městském centru pro kontrolu a prevenci nemocí Qingdao v Číně se zdá, že LayV je nejblíže příbuzný viru Mojiang henipavirus. V roce 2012 byl Mojiang spojen s nástupem těžkého zápalu plic a nakonec smrtí u tří mužů pracujících v opuštěném měděném dole v Číně.

Ve východní Číně byla sledována skupina lidí s horečkou a nedávnou historií styku se zvířaty. Ve vzorku výtěru z krku od jednoho z nich pak byl identifikován nový henipavirus – LayV. Následná analýza odhalila, že 35 případů LayV se objevilo u lidí, většinou farmářů, v provinciích Šan-tung a Chaj-nan ve východní Číně mezi prosincem 2018 a květnem 2021.

rozhovor

Zoolog a ochránce přírody Tomáš Ouhel: Trhy se zvířaty jsou časovaná bomba. Lidstvo si koleduje o průšvih!

Jaké jsou příznaky viru Langya?

Ze 35 lidí mělo 26 lidí horečku. Únava byla druhým nejčastějším příznakem (zažilo ji 54 procent lidí), následoval kašel (50 procent) a bolesti svalů (46 procent). Navíc 38 procent mělo nevolnost, 35 procent bolesti hlavy a dalších 35 procent zvracelo.

Více než polovina (54 procent) měla leukopenii, definovanou jako nedostatečný počet bílých krvinek bojujících s patogeny. Více než třetina (35 procent) měla trombocytopenii, nízký počet buněk srážejících krev zvaných krevní destičky. Porucha funkce jater postihla 35 procent a ledvin 8 procent pacientů

Odkud se vzal virus Langya?

Vědci testovali na virus 25 druhů malých divokých zvířat. Více než čtvrtina (27 procent) z 262 rejsků, které zkoumali, měla detekovatelné hladiny LayV, což naznačuje, že mohou být přirozeným rezervoárem viru. Vědci neupřesnili, jaké druhy rejsků zkoumali. Při zaměření na domácí zvířata tým detekoval virus u čtyř ze 79 psů (5 procent) a tří ze 168 koz (2 procenta).

Vědci nenašli žádný důkaz přenosu mezi lidmi nakaženými virem. U devíti jedinců neodhalilo sledování kontaktu s 15 jejich blízkými rodinnými příslušníky žádný přenos LayV. To naznačuje, že virus se nepřenáší z člověka na člověka, ale spíše ze zvířete na člověka. Nicméně velikost vzorku je podle vědců příliš malá na to, aby vyloučila přenos z člověka na člověka.

Nedostatek bílkovin – jak se projevuje a proč je hrozbou pro zdraví?

Jak moc bychom se měli obávat?

Dosud nebyla hlášena žádná úmrtí u žádného z lidí, o kterých je známo, že byli nakaženi. Výzkumníci uvádějí, že někteří z infikovaných lidí měli zápal plic, ale neuvádějí podrobnosti o jeho závažnosti.

Podle Oliviera Restiffa z University of Cambridge se henipaviry mezi lidmi obvykle nešíří, a proto je nepravděpodobné, že se LayV stane pandemií. "Jediný henipavirus, který vykazoval nějaké známky přenosu z člověka na člověka, je virus Nipah a ten vyžaduje velmi úzký kontakt," tvrdí pro New Scientist. "Nemyslím si, že to má velký pandemický potenciál."

Francois Balloux z University College London tvrdí, že skutečnost, že během několika let bylo zaznamenáno tak málo případů, naznačuje, že se virus nešíří rychle. "Je nepravděpodobné, že by virus byl něčím, co se snadno přenáší z člověka na člověka a může snadno způsobit epidemii nebo pandemii," říká. Varuje však před tím, že nejpravděpodobnějším zdrojem jakékoli budoucí pandemie bude virus, který přeskočí ze zvířat na lidi. "Naprostá většina našich patogenů pochází z populací zvířat. Myslím, že bychom měli být lépe připraveni na událost, jako je covid-19. Je velmi pravděpodobné, že se tak stane v příštích desetiletích," dodává vědec.

Podobná slova volil nedávno i zoolog Tomáš Ouhel v pořadu eXtra host. "Fakt je to časovaná bomba a mě jen překvapuje, že se to bere na lehkou váhu. To (otevřené trhy se zvířaty zvané wet markety, pozn. red.) by se mělo zakázat. A to není jen koronavirus. Covid byl prd proti tomu, když se ve velkém rozšíří ebola, která je také z létavců. A ty zoonózy, což jsou nemoci, které se přenášejí ze zvířat na lidi, tak jsou jich ta zvířata plná," uvedl Ouhel.