Česká republika slaví 30 let: Pithartův dvojdomek a slavné jednání v brněnské vile
Přesně před třiceti lety vznikla samostatná Česká republika. Bývalé Československo tak tímto krokem nadobro zaniklo. Předcházela tomu jednání na nejvyšší úrovni o budoucnosti státu, která vedli tehdejší premiéři - Václav Klaus za českou stranu a Vladimír Mečiar za slovenskou. Rozdělení státu a nově vytyčené hranice přinesly podle Deníku komplikace některým občanům obou republik.
Československý stát, který vznikl v roce 1918, skončil úderem půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993. Tímto krokem vznikly dva nové státy. Česká republika a Slovenská republika. Jak však k tomuto kroku vůbec došlo a co tomu předcházelo?
První spory mezi Českem a Slovenskem přišly krátce po sametové revoluci. Jak připomíná Wikipedie, už v roce 1990 proběhla takzvaná pomlčková válka o název federace. Některé instituce začaly být zdvojené. Například v Česku působila Československá televize, ale na Slovensku vznikla Slovenská televízia, souběžně vznikaly na Slovensku tendence ke zřízení slovenské policie, slovenské armády i slovenské národní banky.
Pithartův dvojdomek a slavné jednání ve vile Tugendhat
Situaci se snažil zachránit český premiér Petr Pithart, který navrhl formu konfederace. Sám tomuto řešení říkal originálně dvojdomek. Jenže jeho Občanské hnutí ve volbách propadlo. Situace kolem společného státu zůstávala nevyřešena do roku 1992. Ačkoliv byl 18. července tohoto roku schválen zákon o referendu, politici ho k určení otázky ohledně budoucnosti státu nikdy nepoužili, což jim bylo následně vyčítáno.
Slovenská rada zároveň schválila 17. července dokument o svrchovanosti Slovenské republiky, který vyslovoval požadavek samostatnosti Slovenska. Následně 20. července odstoupil ze své funkce prezident Václav Havel. Po zbylou dobu své existence tak zůstala federace bez prezidenta.
Hlavní jednání o rozdělení společného státu vedl předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Rozdělení federace domluvili už 8. června v brněnské vile Tugendhat. V písemné podobě pak dohodu podepsali při další schůzce tamtéž 26. srpna. Ke schválení rozdělení Federálním shromážděním došlo 25. listopadu 1992, čímž byl osud společné federace zpečetěn.
Nová ústava samostatné České republiky pak byla schválena 16. prosince Českou národní radou. Václav Havel se vrátil jako prezident už nové České republiky po hlasování nově vzniklé Poslanecké sněmovny 26. ledna 1993.
Vytyčení hranic přineslo místním komplikace
Už 2. ledna 1993 se podle Deníku na české straně nově vzniklé hranice mezi Českou a Slovenskou republikou objevili stavební dělníci, kteří začali s výstavbou kontrolních stanovišť. Ze začátku se však kontroloval jen průtok zboží, ale o půl roku později se situace změnila.
Kontroly osob byly zpočátku jen namátkové, ale ještě během léta vzniklo na hranicích třináct silničních a sedm železničních přechodů s klasickou pasovou kontrolou, prováděnou českou cizineckou policií. Slováci se přidali o rok později.
Nově vytyčené hranice následně přinesly občanům po obou stranách značné komplikace při přechodu do druhého státu. Ty zanikly až se vstupem obou zemí do schengenského prostoru, čímž společná hranice de facto zmizela. Kontroly se zavádějí jen v mimořádných případech, jako byla pandemie koronaviru nebo uprchlická krize.
Související články
ANKETA: Ptali jsme se lidí, co pro ně znamená 17. listopad. Svoboda, cestování a Václav Havel
Když vyznamenává Petr Pavel: Šest zásadních rozdílů oproti předávání v režii Miloše Zemana
Otřesné praktiky samozvaného léčitele: Chtěl, abych uspokojila svého syna, přiznala exčlenka sekty
Jste okupanti tohoto státu! Důchodce se ženou a vnučkou v autě odporoval policistům, ti jej vytáhli z auta
