Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Ceny nemovitostí: Odborníci nastínili, kolik nyní stojí průměrný byt v Praze a s čím počítat do budoucna

Ceny nemovitostí v Praze: Odborníci nastínili, kolik nyní stojí průměrný byt
Zdroj: Pixabay
bydlení

Dostupnost bydlení je v posledních letech nejen pro mladé rodiny tématem číslo jedna. Růst cen nemovitostí se zastavil až v posledních měsících a pokles směrem dolů se neočekává. Redakce eXtra.cz pro vás zjistila, za kolik nyní pořídíte průměrný byt v Praze, co brání tomu, aby na bydlení dosáhly i běžné rodiny, a co nás čeká do budoucna.

Ceny bydlení patří v České republice a obzvláště v Praze mezi nejvyšší ze zemí EU. Se situací navíc zamíchala inflace a nárůst cen stavebního materiálu a energií. Přesto se jejich růst už nejspíše dostal na svá maxima. "Na trhu stále panuje velká nejistota kvůli zdražování energií a stavebního materiálu. Ceny nových bytů sice meziročně vzrostly o pětinu, ale od začátku roku už to bylo jen o pět procent. Za celý letošní rok odhadujeme nárůst cen o pět až deset procent," uvádí k tomu pro eXtra.cz Ondřej Šťastný ze společnosti Central Group, která patří mezi největší developerské společnosti v zemi.

Central Group: Průměrně prodáváme v Praze za 145 783 Kč/m2

Za kolik se nyní prodává metr čtvereční a potažmo průměrný byt v Praze? "Průměrná prodejní cena v druhém čtvrtletí byla srovnatelná s prvním čtvrtletím - a dosáhla 145 783 Kč/m2. Meziročně se však jednalo o více než 20% nárůst. Růst cen zpomaloval také u nabídkové ceny, která přesto překonala hranici 150 tisíc Kč/m2 (152 051 Kč/m2, meziročně o 17 % více). U průměrného pražského bytu (70 m2) je tedy průměrná prodejní cena – 10,2 milionu Kč a nabídková cena – 10,6 milionu Kč," uvádí Šťastný.

A kdo je nyní typickým zákazníkem kupujícím byt? "V Central Group evidujeme mírné navýšení věku našich zákazníků. Letos evidujeme jen necelých 13 % kupujících pod 30 let, dříve to bylo mezi 15 a 20 procenty, naopak nám narostl počet seniorů (60+) na 15 %, zatímco dříve to bylo jen kolem 10 %. Zatímco v roce 2020 bylo průměrnému kupci našeho bytu v průměru 43,7 let, loni dokonce jen 42 let, letos je to 45,4 roku. Důvody mohou být ty, že lidé ukládají úspory do nemovitosti ve snaze uchránit peníze před inflací a samozřejmě úspory mají spíše ti starší. Na mladší také více dolehly dražší a méně dostupné hypotéky. Pro lidi do 36 let sice platí mírnější limity ČNB, ale vyšší úrokové sazby jsou pro ně příliš vysoké, navíc se kombinují s nárůstem cen potravin, pohonných hmot a mnoha dalších položek každodenních výdajů," vysvětluje Šťastný.

Z hlediska dostupnosti bytů se často mluví o investičních bytech. Ty si podle Šťastného kupuje odhadem 20 až 30 procent klientů, podle lokality. Zároveň upozorňuje na to, že podle údajů ČSÚ je sice v Praze nemalý počet neobsazených bytů, neobydleným bytem je však podle ČSÚ každý byt, kde nikdo není přihlášen k trvalému pobytu.

Ceny podle Central Group tlačí nahoru malá nabídka bytů, za níž stojí pomalý proces povolování, zejména v Praze a velkých městech. Vysoké ceny udržují také vysoké vstupní náklady, energie i stavební materiály. Nadále také přetrvává obtížná dostupnost stavebních materiálů vzhledem k narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v souvislosti s válkou na Ukrajině a pandemií.

Řešení vidí Šťastný ve změně legislativy "Věříme, že se situace bude v příštích letech dále stabilizovat, jak co se týče příznivějších úroků hypoték, příznivějších cen vstupních stavebních materiálů a energií a odstranění překážek pro výstavbu ze strany státu. Zrychlení výstavby bytů totiž nejenže pomůže řešit bytovou krizi tím, že přinese větší nabídku dostupných bytů na trh, což se může příznivě odrazit na jejich cenách, ale je i ve velkém ekonomickém zájmu státu. Například na každém novém bytě v Praze získává stát i město přes 1,5 milionu Kč na daních a dalších poplatcích," uvádí.

Radek Pajič: Pokles poptávky je výrazný

Dlouhodobě se podle developera nejvíc povoluje a staví v Praze 9, kde jsou díky tomu ceny bytů nejpříznivější. Největší zájem je pak dlouhodobě o menší bytové jednotky. Nejvíce se prodávají byty o dispozici 2+kk. Na celkových prodejích se tradičně podílejí zhruba ze 40 procent.

Pokles poptávky po realitách je podle realitního experta Radka Pajiče významný. "Ano, ta situace se již děje. Pokles hypoték je enormní. Od 50 do 80 % dle bankovních domů. Není to jen o výši úrokové sazby, která se radikálně zvýšila, ale věci spojené. Energie (elektřina, plyn), inflace. Lidé mají obavy, vyčkávají. Prodávající jdou sami s cenou dolů v řádech statisíců, u rodinných domů i v mnoha milionech," uvádí pro eXtra.cz Pajič.

Ohledně ceny průměrných bytů v Praze podle něj záleží na lokalitě. "V průměru u secondhandových bytů se budeme pohybovat okolo 100 tis./m2 - okrajové části a výše, novostavby pak 130 tis./m2 a výše. Centrum města, Staré Město a historické centrum jsou lokality, které na své hodnotě neztratí," popisuje Pajič.

Nemovitosti podle Pajiče nyní více nakupují klasické rodiny nebo koncoví majitelé než investoři. "Investora zajímají čísla, výnosy a ty v ČR při současných cenách nejsou zajímavé. Naopak se nemovitostí, které v portfoliu drželi, zbavují a nakupují jinde (Itálie, Španělsko, Chorvatsko,...)."

Za cenami bydlení je podle Pajiče jednoznačně nedostatečná výstavba, dlouhotrvající stavební povolení a pomalá obnova bydlení. K tomu se přidává inflace, cena práce a materiálu. Bydlení bude podle něj do budoucna obecně hůře dostupné a bude více bydlení nájemného nebo sdíleného. Nejlevnější bydlení je podle experta stále na okrajích Prahy a sídlištích.

Jan Klusáček: Vlastní bydlení už nebude dosažitelné

Analytik Jan Klusáček z Iniciativy Za bydlení pak nabízí ještě jiný pohled. "Přesná čísla neexistují, ale ze sčítání je známé, že prázdných bytů jsou statisíce. Část je třeba ve špatném stavu, ale už jen z toho počtu je zřejmé, že minimálně jednotky tisíc to budou. Není to zásadní v tom, že by to zachránilo Českou republiku, ale je to významné. Problém to určitě je," myslí si Klusáček.

Řešením je podle něj různá míra zdanění. "V zahraničí je to běžné. Minimálně Praze by to odlehčilo. Vláda by do toho měla vstoupit, protože nájemních bytů je málo a každá tisícovka navíc může pomoct," uvádí pro eXtra.cz analytik.

K budoucnosti vlastního bydlení se pak Klusáček staví rovněž skepticky. "Vlastní bydlení už nebude dosažitelné kromě nejbohatších nebo těch, co mají nějaký byt od rodiny. Tím se dostaneme na úroveň, co bude běžná ve světě. Poptávka v Praze nebude výrazně nižší, protože investiční záměry zde budou vždy výrazné. Zároveň v té nabídce nejde pouze o nově postavené byty, ale i kolik bytů se uvolňuje tím, že lidé stárnou a odcházejí," upozorňuje na fakt, o kterém se zatím v souvislosti s krizí bydlení příliš nemluví.

Za nedostatkem bytů je i stárnutí populace

"Se stárnutím populace lidé zůstávají v bytech do devadesáti let a mladá generace čeká dlouho, než se ty byty uvolní. Počet domácností na počet bytů tím pádem dále stoupá a to se dále promítá do ceny bytů. Ta nabídka je tudíž pořád nedostatečná," vysvětluje.

Developeři mají podle Klusáčka pravdu v tom, že by se mělo více stavět, ale jsou zde limity pozemků a dalších věcí. "A když už se staví, tak by se mělo jednat především o nájemní bydlení, které je potřeba. Pokud někdo říká, že řešení krize bydlení je výstavba, tak určitě ne vlastního bydlení. Co se staví nyní za nové byty - třeba za 8 milionů byt, tak je úplně mimo možnosti mladé generace," chladí Klusáček představy developerů.

Obecní výstavba je podle něj rovněž klíčová, ale je třeba si uvědomit, že i zvýšení nabídky nájemního bydlení v soukromých rukou bude mít pozitivní dopad. "Stát by mohl podpořit daňově výstavbu nájemního bydlení. Čím více bude nájemních bytů, tím více klesne cena nájmů. V krátkodobém horizontu je pak třeba zajistit příspěvky na bydlení lidem, co jsou v bytové nouzi," míní Klusáček, který by podpořil i rekonstrukce, kam by mohly jít peníze z emisních povolenek.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy