Brno potřebuje velké projekty, kvůli krizi je ale musíme zvážit, říká primátorka Váňková
Markéta Vaňková má za sebou úspěšné čtyři roky v čele Brna, své funkční období si proto hodlá prodloužit. Za dobu, co byla primátorkou druhého největšího města v ČR, totiž rozjela řadu projektů, které chce dokončit. Jedním z nich je i územní plán, který se však krátce před volbami vrátil k přepracování. Jak ale Vaňková řekla v rozhovoru pro eXtra.cz, rozvoj Brna to nijak nezastaví. Vášnivá fanynka brněnské Komety se v rozsáhlém rozhovoru vyjádřila také k tomu, jak její město poznamenala energetická krize a zda to ovlivní některé velké projekty.
Zatímco většina měst a obcí v republice opakuje úspěšný model z parlamentních voleb, kdy uspěla trojkoalice SPOLU, v Brně kandidujete bez lidovců. Proč?
Spolupráce ve formátu SPOLU je úspěšná, i proto by dávalo smysl ji zopakovat na brněnské úrovni. Nicméně jednání, která jsme vedli o možnosti spolupráce, nebyla úspěšná. Tak, jak to vnímám, je hlavním důvodem fakt, že Petr Hladík, který je v tuto chvíli mým prvním náměstkem, má vyšší ambice a usiluje o post primátora, tudíž lidovci logicky s námi nekandidují.
Dá se mluvit o rozkolu?
Tak bych to rozhodně nenazvala. Po celou tu dobu čtyř let jsme fungovali v koalici bez problémů a mám za to, že na významných věcech jsme se vždy uměli domluvit. I když samozřejmě ne vždy jsme se stoprocentně shodli, dokázali jsme však najít kompromis a zvládali jsme posouvat Brno dopředu.
Jedno rozhodnutí ale podle opozice Brno příliš dopředu neposouvá, a to neschválení územního plánu, který byl navzdory názoru lidovců nedávno vrácen k přepracování. Co za tím stojí?
Rozvoj Brna se nezastaví, i podle stávajícího územního plánu se dá stavět. Stojím si ale za tím, že bylo potřeba, aby byl návrh nového územního plánu vrácen k dopracování. Dovolím si říci, že v té podobě, v jaké byl předložen, měl zásadní chyby, se kterými jsem se nedokázala ztotožnit. Územní plán je významný dokument, po volbách by se měl schválit co nejdříve, ideálně do dvou let.
Vaše koalice plán připravovala tři a půl roku. Nepřišla vniveč ta práce, na které jste mimochodem stavěli poslední volby?
Určitě vniveč nepřišla. Můžeme stavět na tom, co už bylo vypracováno, jen se prostě musí dořešit nedostatky. Schválení nového územního plánu jsem skutečně několikrát označovala jako nejdůležitější úkol naší koalice, a to z jednoho prostého důvodu – v době, kdy jsem nastupovala do funkce, tak Brno muselo dle zákona schválit nový územní plán do roku 2022, jinak by od 1. 1. 2023 bylo bez něj a v podstatě by se nedalo stavět. Nicméně došlo ke schválení novely stavebního zákona a termín se posunul do konce roku 2028. Tudíž teď se nestane nic tak zásadního. Jak jsem již řekla, podle současného plánu se stavět dá a kdyby to bylo opravdu nezbytné, tak můžeme schválit i jeho změny.
Když je možné upravovat stávající územní plán, nebylo by lepší schválit nový a postupně opravovat vámi zmíněné chyby?
Ne, jelikož proces následného schvalování změn by byl složitější než zapracovat ty změny teď.
Na zimu je Brno připravené
Když už je řeč o stavění, Brno má v plánu vybudovat velkou multifunkční halu, která by měla přilákat jak velké kulturní akce, tak i sportovní. Je však vzhledem k jejím vysokým nákladům a také k tomu, že Česko zasáhlo hned několik krizí, ten správný čas?
Multifunkční hala byla naším nejvýraznějším investičním projektem a za čtyři roky jsme udělali obrovský kus práce. Jsme těsně před tím, aby se mohlo začít stavět. Chybí nám jen vybrat koncesionáře a jsem přesvědčena, že během pár týdnů budeme připraveni na to, aby se koplo do země. Nicméně zatím jsme toto rozhodnutí neučinili a neučiníme, dokud nebude jasné, jak bude vypadat trh s energiemi a jaké dopady to bude mít na náš rozpočet. Byť jsem přesvědčena, že tyto stavby Brno potřebuje a byly by pro něj ohromným přínosem, musíme velice pečlivě zvážit, jestli investice tohoto typu máme zahajovat nebo ne.
V souvislosti s energetickou krizí, můžete říct, zda je Brno připraveno na zimu?
Ano, Brno je připravené, i když jsme ve specifické situaci, kdy jsme v případě vytápění z 80 procent závislí na plynu. V tuto chvíli však mohu říct, že pro zimu ho bude mít Brno dostatek. Kdyby tomu tak náhodou nebylo, tak jsme připraveni spalovat LTO, jelikož jsme v posledních měsících podnikli kroky, které by nám to v případě nouze umožnily. K tomu bychom ale, s ohledem na životní prostředí, přistupovali velmi neradi. Chceme mít ekologickou formu vytápění, ale teď jsme vlastně biti, protože tím, že spalujeme primárně plyn, jsme na tom nejhůř z velkých měst v ČR.
Mluvilo se o tom, že Dopravní podnik neměl nakoupené energie, tudíž by se v zimě potýkal s velkými problémy. Je už poplach zažehnán?
Je pravda, že jsme tuto situaci řešili, ale aktuálně, i díky rozhodnutí vlády o zastropování, to vypadá, že by měl Dopravní podnik fungovat bez problémů. Pomohlo i to, že jsme rychle zareagovali na narůstající ceny energií a v rozpočtu na letošní rok jsme vytvořili půlmiliardovou rezervu. Více než polovina z této částky směřovala právě do Dopravního podniku. Do příštího roku chceme jít už s rezervou jedné miliardy. Jsme tedy schopni si poradit.
Závislost na plynu je v současnosti problémová a nejspíš tomu tak ještě nějaký čas bude. Je v plánu nějaké trvalé řešení?
Určitě ano, máme připravené dva velké projekty, jejichž přípravu jsme zahájili ještě před energetickou krizí. Jedná se o nový kotel na spalování štěpky v brněnských teplárnách, který se pravděpodobně začne stavět ještě letos, a o vybudování nové linky na energetické spalování odpadu.
To ale všechny potřeby nepokryje, nebo ano?
Zdaleka ne. Proto připravujeme zásadní projekt, kterým je horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Původně se o něm uvažovalo už při stavbě elektrárny, před několika lety se znovu úvahy na toto téma vrátily, ale ustoupilo se od nich, protože cena plynu byla natolik příznivá, že nemělo ekonomicky smysl takovou investici spouštět. Nicméně poslední měsíce velmi intenzivně pracujeme na tom, abychom ten projekt obnovili. Pokud budu primátorkou, budu co nejvíc usilovat o to, aby bylo Brno takto vytápěno do roku 2028. Chceme, aby bylo Brno energeticky bezpečné a soběstačné.
Kvůli krizi nabádá vláda k úsporám ve vytápění, sama Poslanecká sněmovna už je také zavedla. Jak jsou na tom brněnské úřady?
V různých brněnských organizacích jsme již přistoupili k úsporným opatřením. Například v domovech pro seniory jsme v souladu s odborem sociální péče zadali ředitelům úkol, aby nám přesně stanovili, kde a jak můžeme ušetřit. Vzešly z toho tři kategorie – jedna je bez finančních nákladů, to znamená třeba snížit teplotu. Druhou tvoří kroky, které s sebou nesou nějaké nižší náklady, například vyměnit osvětlení. Třetí kategorie pak vede k vyšším úsporám, ale vyžadují větší pořizovací náklady, jako je zateplování budov.
Každá organizace je ale specifická. Rozhodně nechceme v domovech seniorů plošně nařídit, aby ubrali na vytápění. Skutečně je potřeba vždy každou organizaci zvážit podle potřeb, ale obecně chceme, aby k úsporám docházelo, protože to je cesta k nižším cenám energií.
Nejsem zastáncem plošných opatření
Vláda několikrát apelovala na veřejnost, aby vytápěla pokud možno co nejméně. Jsou podle vás podobná plošná doporučení rozumná?
Nejsem zastáncem plošných opatření. Nicméně v tuto chvíli, když vezmu to nejvýznamnější opatření, tedy zastropování energií, šlo o dobrý krok a vítám ho. Každý občan si může spočítat, kolik ho energie budou stát, a byť cena samozřejmě není nízká, můžeme si už udělat nějaký rozpočet. Rodiny, které na tom budou hůře, pak mají několik možností, jak zažádat stát o pomoc. A to je podle mého ta správná cesta, jak pomoci daným osobám. Tedy přistupovat k tomu individuálně na základě potřeb dané skupiny.
Zmiňujete zastropování cen energií, po kterém váš stranický kolega a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba volal už dávno a mělo podle něj přijít dříve. Souhlasíte?
Nechci se pouštět do debaty, zda do to přišlo včas či nikoli, důležité je, že to přišlo. Ráda bych zdůraznila, že si vlády vážím za to, že v prvních měsících upnula svou energii na to, aby získala dostatečné množství plynu. Situace skutečně byla taková, že nebylo jisté, zda ho vůbec bude dostatek. Dle mého je to tedy velký úspěch vlády, na který se možná trochu zapomíná, protože to přebila diskuze o regulaci cen. Je ale potřeba si uvědomit, že na počátku ta celková situace byla mnohem horší.
Bezpečnost chodců na první místě
Vraťme se zpátky k Brnu. V médiích poslední týdny hodně rezonovalo to, že ve vašem městě často umírají chodci. Zaměřila jste se na tento problém?
Byla jsem s tím seznámena. Rozhodně nechci zpochybňovat ta čísla, ale ráda bych do budoucna zjistila příčiny nehod, které jsou velmi důležité pro určení jejich příčin. Myslím, že pro bezpečnost chodců děláme maximum. Máme projekt Bezpečně do škol, který se zaměřuje na školáky, vynakládáme na to poměrně vysoké částky z městského rozpočtu, budujeme nové přechody, nasvěcujeme je... Skutečně si myslím, že děláme kroky, aby se bezpečnost na silnicích zvyšovala, ale jak říkám, pokud budu primátorkou, pokusím se zjistit konkrétní data průzkumu a podle toho zareagujeme.
Co se týče škol bych chtěla dodat jednu perličku. Zavádíme projekt „Pastelka“, kterým jsme se inspirovali v zahraničí. Máme totiž pocit, že už teď řidiči, kteří přijíždí ke škole nebo k místu, kde se shlukují děti, už běžné značky jako Pozor děti přehlíží. Toto je přitom zajímavá značka v podobě pastelky, která řidiče skutečně zaujme a dojde mu, že má zpomalit.
Nebude k tomu ale nejprve potřeba nějaká osvěta řidičů, zejména když takovou značku v životě neviděli?
Myslím, že na to osvěta potřeba nebude. Když uvidí pastelku a kolem budou děti, protože to bude skutečně v místech, kde se nachází, tak to řidiči jistě rychle dojde.
Z vaší opozice, ale i koalice zaznívají názory, že v Brně by se měla omezit osobní motorová doprava tak, jak se o to snaží například Piráti v Praze. Jak se k této otázce stavíte vy?
V Brně běží pilotní projekt na centrálním náměstí Svobody, kam jsme zakázali vjezd vozidlům od půl jedenácté dopoledne. Mohou tam vjet pouze ráno v rámci zásobování. Ke konci září pak chceme vyhodnotit, jestli byl tento postup přínosný. Mám indicie, že efekt je naprosto zřejmý, a tudíž bychom v tom chtěli pokračovat. Data budeme i nadále vyhodnocovat a zvážíme, jestli stejný režim třeba nerozšířit do dalších ulic navazujících na náměstí, ale vždy tam proti sobě stojí dva zájmy. Jednak lidí bydlících a podnikajících v dané lokalitě a pak zájmy veřejnosti, která tam chodí za zábavou nebo si něco vyřídit, pro kterou je pohyb aut omezující.
Vášnivá fanynka Komety Brno
Před chvilkou jsme se bavili o výstavbě multifunkční haly, o kterou mimochodem vyjádřila zájem organizace Oktagon MMA, která by z ní udělala svatostánek bojových sportů. Sledujete jejich turnaje?
Minimálně, přiznám se, že nejsem zastáncem bojových sportů. Ale jsem ráda, že se nám organizace Oktagon MMA ozvala s tím, že pokud bude hala postavena, má zájem ji využívat. Nestává se úplně běžně, aby se zájemci hlásili ještě před tím, než se kopne do země. Vítám to i z toho důvodu, že jsme od začátku říkali, že to má být multifunkční hala pro nejrůznější akce, přičemž je připravena na asi 30 sportů na profesionální úrovni, čímž chceme do Brna přitáhnout různá mistrovství a vrcholné soutěže. Proto mě těší, že se ukazuje, že ačkoliv si lidé myslí, že to má být hokejová hala, není tomu tak.
Jak již zmiňujete, Brno skutečně žije spíše hokejem než MMA. O vás se ví, že jste fanynkou ledního sportu. Platí to stále?
Samozřejmě! Všichni víme, že není lepšího klubu než Kometa Brno.
Takže vás mohou voliči potkat třeba v kotli?
To úplně ne, ale občas zajdu na utkání. Nicméně se musím přiznat, že v tuto chvíli mám tak málo času, že nezvládám navštěvovat jak sportovní, tak kulturní akce. A to jsem velkou milovnicí divadla, jenže za poslední čtyři roky jsem se do něj dostala pouze párkrát.
Když už máte volný čas, jak ho tedy trávíte?
Úplně nejraději s rodinou na chalupě, kterou máme v přírodě. Jsem moc ráda, když můžu z toho dennodenního koloběhu odjet a odpočinout si právě v přírodě.
Co na vaše vytížení říká rodina?
Podporuje mě, bez toho by to nešlo. Každé rozhodnutí kandidovat jsem konzultovala s rodinou a nebýt podpory mého manžela, možná bych se primátorkou nikdy nestala.
Například poslankyně Olga Richterová v rozhovoru pro eXtra.cz v minulosti řekla, že právě rodina je to, proč ženy tolik nechtějí do vrcholné politiky. Souhlasíte s ní?
Myslím si, že to pro spoustu žen skutečně je tím důvodem. Dokazuje to i fakt, že jich zdaleka tolik nepůsobí v manažerských pozicích. Cokoli, co omezuje rodinný život, je určující pro profesní uplatnění. Samozřejmě se ale bavíme jen o části populace, neplatí to plošně.
Vy osobně patříte mezi nejpopulárnější političky v Česku. Máte do budoucna vyšší ambice?
V tuto chvíli nemám žádné vyšší ambice, miluji Brno a chci zde zůstat. Samozřejmě nevím, co se stane za 10 let, ale v tuto chvíli vím velmi jasně, že další čtyři roky chci věnovat právě Brnu jako primátorka.
Vtipům o Brnu se sama směje
Do politiky jste vstoupila poměrně mladá. Co vás k tomu vedlo?
Šla jsem do politiky už v roce 2002, kdy jsem se stala zastupitelkou městské části Brno-střed. Motivace byla taková, že jsem se v době studií práv zajímala o oblast samosprávy, na kterou jsem psala i diplomovou práci. Sice jsem po škole šla do advokátní kanceláře, ale říkala jsem si, že by mě samospráva zajímala nejen po teoretické stránce, ale i po té praktické.
Zároveň mám ráda veřejný život a mám dojem, že když je člověk politik, může to veřejné dění ovlivňovat a směrovat tu část Brna nebo případně celé Brno tam, kam si představuje. Nemám úplně ráda mudrování, že je všechno špatně. Místo toho s tím jdu radši něco dělat. Samozřejmě člověk naráží na neúspěchy, ale myslím, že je fajn, když má chuť vzít odpovědnost do vlastních rukou a staví se čelem k problémům.
Říkáte, že milujete Brno. Jak potom vnímáte časté vtipy na vaše město?
Zasměju se jim, protože já vím, že Brno je nejlepší město na světě, a tudíž nic z toho nemůže být pravda.
Takže máte v plánu výstavbu metra?
Samozřejmě, to přijde!
Související články
Roční chlapeček zůstal zamčený v rozpáleném autě: Brněnští policisté vůz zabalili a polévali ledovou vodou
Osm mrtvých při požáru v Brně: Příčiny tragédie jsou zatím neznámé
Na dálnici před Brnem bouralo 40 aut: V koloně na D1 stojí i Vignerová se synem
První české dítě ze zkumavky slaví 40 let: Porodník tehdy doběhl na sál s nohou v sádře
