Boje u Bachmutu: Pro Ukrajinu jsou výhodné, i když prohrává, říká analytik Svárovský
Boje u Bachmutu se nevyvíjejí dobře, zní ze světových médií. Jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský vysvětluje, že vleklé bitvy o Bachmut mohou ukrajinské armádě sloužit jako pomyslný lakmusový papírek toho, jak je na tom ruská armáda se zdroji. Komentoval to na svém youtubovém kanálu a o stavu mobilizovaných vojáků promluvil i pro eXtra.cz.
Ze zpráv institucí jako americký Institut pro studium války, který o Bachmutu vydává ne zrovna pozitivní reporty, by se mohlo zdát, že Bachmut je pro Ukrajinskou armádu velký oříšek. Není tomu ale tak docela, vysvětluje Martin Svárovský. Podle jeho názoru dokáže právě na zdroje nepříliš náročný boj u strategicky nepříliš významného města určit, jak je na tom přesně ruská armáda.
Přehled o stavu Rusů
„Ukrajinská strana má v Bachmutu velmi dobrý přehled o tom, jaká je situace na ruské straně. Mají přehled o pozicích Rusů, o stavu jejich výzbroje, o jejich početním stavu. A proto se rozhodla pokračovat v obraně Bachmutu, přestože toto město prakticky nemá žádný strategický význam, ale ruská armáda tam nadále vážně krvácí,“ říká na youtube Svárovský o situaci v Bachmutu, kterou řada médií považuje za velmi bolestivé místo pro Ukrajinskou armádu.
Bachmut nemá strategický význam
Svárovský se vyjádřil i k posledním zprávám, že wagnerovci údajně dobyli administrativní centrum Bachmutu a že Ukrajinci se stáhli za tamní železniční trať. „Svědčí to o tom, že Ukrajincům stojí za to Bachmut bránit, protože tam Rusové ztrácejí obrovské množství sil. Spoustu vojáků tam ztratila Wagnerova armáda, ale v poslední době jsou tam nasazeny z ruské strany i výsadkové jednotky. Takže pro Ukrajince je výhodné snižovat počty i těchto složitě vycvičených vojáků,“ domnívá se jeden z předních českých analytiků.
Pro eXtra.cz také objasnil, proč se wagnerovci a další soukromé armády už Rusku jen těžko vyplatí. Souvisí to i s tím, že tyto jednotky už Rusko nepoužívá tak jako dříve - pro vysoce specializované úkoly, vyžadující profíky. Wagnerovci se ale v průběhu konfliktu na Ukrajině stali spíše živými terči, takže se přistupuje k jejich upozadění před klasickou armádou.
Politický konec Wagnerovců
„Půjde bezesporu o kombinaci vysokých ztrát, které wagnerovci utrpěli v posledních týdnech (údajně přes 50 %) a politického rozhodnutí. Armáda se dlouhodobě cítí kontraktory odsouvána na druhou kolej, proto generalita dlouhodobě tlačila na prezidenta, aby jim přistřihl křídla. Prigožin se navíc nechoval příliš takticky, spíš jako pán situace, kterým však nebyl. Tím je stále prezident Putin,“ říká Svárovský pro eXtra.cz.