Babiš zuří kvůli prezidentovu vetu: Za Klause byla situace daleko horší, připomínají kritici

Rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti vyvolalo vládní vlnu nevole. Rozhořčení neskrýval premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová nebo šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Ta uvedla, že ji rozhodnutí Hradu nepřekvapilo. „Čekala jsem, že pan prezident bude vládě dělat problémy. Je škoda, že mu nedochází, že veto zkomplikuje život spíše lidem. Pro naši koalici samozřejmě nebude problém jeho veto na konci léta přehlasovat,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Sám Babiš komentoval situaci na svém Facebooku, kde sporu věnoval rozsáhlý příspěvek. V něm opět zopakoval, že se prezident podle něj chová jako lídr opozice. „Když někdo mluví jako opozice, chová se jako opozice, supluje opozici a jeho kroky opozice oslavuje, pak je úplně jedno, jestli o sobě tvrdí, že nadstranický je. Ve skutečnosti se stal jejím lídrem,“ řekl Babiš. Dodal, že prezident naplnil své dřívější výhrůžky a začal vládě aktivně „házet klacky pod nohy“.

Zároveň obvinil prezidenta z dvojího metru a srovnal jeho přístup s érou vlády Petra Fialy. Zatímco Fialově vládě vetoval Pavel první zákon po 18 měsících a celkově pouze dva, současné vládě vrátil předlohu už po sedmi měsících. „Ten průměr mluví sám za sebe,“ dodal rozhořčeně Babiš.

Václav Klaus vetoval desítky zákonů

Na sociálních sítích se však okamžitě zvedla vlna nesouhlasu. Kritici upozorňují, že veto k českému politickému systému běžně patří. Známý marketér Martin Jaroš na Facebooku připomněl, že například Václav Klaus vetoval během svých deseti let v úřadu hned 59 zákonů – tedy téměř šest ročně. Petr Pavel za celou dobu použil veto teprve potřetí, což vychází na průměr 0,9 zákona za rok.

spor

Zákopová válka Babiše s Pavlem: Politolog vysvětlil, proč spor jen tak neskončí


Slavné se staly také Klausovy „nepodpisy“, jak připomíná server ČT24. Někdejší prezident během deseti let na Hradě totiž často uplatňoval postup, kdy sice s navrženým zákonem nesouhlasil, ale ani ho nevetoval. Předloha tak vstoupila v platnost, ovšem bez prezidentova podpisu. „No a vidíte, Babiš kňučí a Motoristi skuhrají, že Pavel pomalu zavádí prezidentský systém. Pamatujete si, že by Macinka takhle sténal za Klause, kdy k tomu bylo mnohem víc důvodů? Já ne. Nemám rád nefér lidi, bez ohledu na jejich ideologii, a proto nemůžu stát na straně Babiše a Macinky,“ napsal na Facebooku Jaroš. Na sociálních sítích sklidil širokou podporu, i když někteří diskutující oponovali a opakovali argument vládních politiků, že Sněmovna prezidentovo veto stejně snadno přehlasuje.

Vláda ustoupit nehodlá

Jádrem sporu je přitom samotný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Andrej Babiš tvrdí, že jeho úprava je nutná, protože kabinet převzal veřejné finance po Fialově vládě ve výrazně horším stavu, než odpovídalo původním rozpočtovým pravidlům. Bez změny zákona by podle něj bylo sestavení státního rozpočtu prakticky nemožné a vedlo k drastickým škrtům. Babiš rovněž poukazuje na údajnou osmdesátimiliardovou díru v rozpočtu, kterou po sobě zanechal bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura. Babiš dal také jasně najevo, že kabinet ustoupit nehodlá.

Prezident Petr Pavel však veto zdůvodnil obavou ze zásadního rozvolnění pravidel pro hospodaření s veřejnými prostředky. Podle prohlášení Hradu by novela mohla vést k extrémnímu zadlužení státu, jehož účet by nakonec zaplatili všichni občané.

Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou