Andor Šándor o bombardování Ukrajiny: Rus není na lopatkách a nevzdá se. Musí se jednat
Ruské okupační síly v pondělí ráno, v době dopravních špiček, začaly mohutně bombardovat řadu ukrajinských měst. Hlášeny jsou oběti i zničená infrastruktura. Podle bezpečnostního analytika Andora Šándora tím agresoři ukázali, že rozhodně nemají na kahánku. „Stále si myslím, že je třeba jednat a ukončit válku,“ uvedl pro eXtra.cz.
Andor Šándor: Rusové začali používat brutální sílu
Rusové od rána bombardují řadu ukrajinských měst. Jak to vnímáte?
Domnívám se, že je to jednak součást odplaty za poškozený Krymský most, za druhé je to podle mě ukázkou toho, o čem jsem už dřív mluvil - že doteď bohudík nezačali používat brutální sílu vůči Ukrajině. To už bohužel neplatí. Může to souviset také s jmenováním nového velitele ruských vojsk na Ukrajině Sergeje Surovikina.
Ten kromě toho, že byl velitelem východního vojenského okruhu, velel dříve také kosmickým silám, pod které spadají i letecké síly a raketové systémy. Může to mít vliv na změnu použití síly proti Ukrajině v době, kdy zmobilizovaní vojáci nemohou být zatím posláni na frontu, aby doplnili ruská vojska, jež mají na některých místech fronty problémy s obranou proti ukrajinským útokům.
Názor Američanů
John Kirby, Bidenem jmenovaný koordinátor Rady národní bezpečnosti pro strategickou komunikaci v Bílém domě řekl přesně toto:
„Pan Putin tuto válku začal a mohl by ji (hned) dnes ukončit a to pouhým odsunem svých vojsk ze země (Ukrajiny). Je to on, kdo se rozhodl tento konflikt znovu zahájit, a může se rozhodnout jej ukončit. A prezident (Biden) mluvil o tom, že je třeba najít způsob, jak válku ukončit, což si všichni přejeme. Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvá už příliš dlouho.
Muselo by se stát to, že by si obě strany sedly, vyjednávaly a našly cestu z tohoto (konfliktu) mírumilovně a diplomaticky.
Pan Putin zatím neprokázal žádné náznaky toho, že by to byl ochoten udělat (ukončit válku). Nula, nic. Ve skutečnosti je to naopak. Tím, že povolal statisíce záložníků, tím, že politicky anektoval nebo se alespoň pokusil anektovat čtyři oblasti Ukrajiny, dává najevo všechny známky toho, že zdvojnásobuje své úsilí, že chce pokračovat v této válce, což je upřímně důvod, proč jsme téměř denně v kontaktu s Ukrajinci a budeme jim nadále poskytovat bezpečnostní pomoc. Právě jste viděli, ře prezident schválil dalších 600 milionů dolarů… Uvidíte, že v tom budeme pokračovat.“
Zdroj: ABC News, video na YouTube zde.
Už dříve jste uvedl, že jiné než diplomatické řešení války není možné.
Před chvílí jsem četl vyjádření Kirbyho, že Spojené státy chtějí hledat cestu k diplomatickému řešení konfliktu (celé Kirbyho vyjádření si přečtěte v infoboxu Názor Američanů – pozn. red.). Pokud by to byl jen nějaký výkřik do tmy, dá se předpokládat, že Rusové budou ničit ukrajinskou infrastrukturu, což zásadním způsobem povede ke zhoršení situace obyvatel. Je to ukázka toho, a v žádném případě to neříkám s radostí, že Rusko zdaleka není vojensky odepsané, jak si řada lidí myslí. Nemá na kahánku. Je to ukázka toho, že Rus se nevzdá a svou agresi je připravený dotáhnout do pro něj přijatelného konce. Co za něj považuje, to netušíme. Podstatné je, že dál budou umírat nevinní lidé.
Určitě víte, že Ukrajince ani toto bombardování nezlomí, naopak to jejich odhodlání vydržet posílí.
To bezpochyby. Otázka je, jaká bude reakce Západu, jestli to povede k další podpoře Ukrajiny, nebo jestli bude vlažnější. Bez podpory západních zemí to Ukrajina nemůže ustát, to je evidentní.
Jak jsem říkal, jestli je vyjádření Johna Kirbyho vážným a seriózním krokem Spojených států - a on patří mezi vysoké představitele administrativy, proto bychom to měli brát vážně - pak by to mohlo vést k nějaké diplomatické iniciativě. A to by bylo dobře. Při vší úctě: všechno je lepší než válka. Někteří chtějí raději válčit, ale s jadernou mocností se stejně nakonec bude muset jednat.
To ale neznamená, že by měl být Rus odměněn za agresi tím, že mu přiznáme, že co si dobyl, to si nechá, naopak, to se nesmí stát. Ale je třeba jednat minimálně o celoevropské bezpečnostní architektuře, ve které by Rusko nemělo být, a to jsem vám už říkal, je krysou zahnanou do kouta.
Rusáka čekají partyzáni, říká expert
Někteří lidé útoky na ukrajinská města považují za válečné zločiny. Lze se pak Ukrajincům divit, i po masových hrobech civilistů a dalších zločinech Rusů, že jednání s okupantem odmítli?
Některé věci nechci říkat natvrdo. Ukrajinský odboj je něco, co nás všechny příjemně a mile překvapilo. Není pochyb o tom, že jim všichni fandíme. Ale nedělejme si iluze: pokud by podpora Západu a především USA vedla spíš k diplomatickému řešení, pak Ukrajinci budou jen těžko dál bojovat. To je podle mě velmi nepravděpodobný scénář. Že se ukrajinský odpor bude dál projevovat v okupovaných územích, že tam budou probíhat sabotáže a partyzánské akce, s tím Rusák musí dál počítat.
Četl jsem, že rozsáhlé bombardování měst nikdy nemá z vojenského hlediska smysl a nikdy ničí odpor nezlomilo.
„To dělali i nacisté a naopak Britové jim, odpor to skutečně nikdy nepodlomilo. Ale zde zatím nevíme, co vše bylo zasaženo. Některé informace hovoří o energetickém systému Charkova, což může být vážný problém kvůli nadcházející zimě. Podobné potíže hlásí z jiných měst. Byl bych opatrný nazývat to v uvozovkách pouhým zabíjením ukrajinských civilistů, což v žádném případě nechci zlehčovat. Mohlo jít i o řadu strategických cílů.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli