Dětem s psychickými problémy se odborné pomoci nedostává. Čísla ze škol jsou alarmující
„Jen za posledních 14 dní jsem tu měla čtyři děti, co jakmile překročily práh, začaly plakat,“ líčí v druhé části rozhovoru pro eXtra.cz speciální pedagožka Markéta Pítr. Nárůst psychických problémů dětí se od doby covidu vymkl kontrole. Dětských psychiatrů je přitom zoufale málo.
„Už od období pandemie zaznamenáváme nárůst dětí s úzkostmi a depresemi, prošly si sebepoškozováním, zaznamenala jsem i dvě děti, které se pokusily o sebevraždu a dokonaly ji,“ uvádí hned na úvod mrazivé zkušenosti speciální pedagožka v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 11 a 12 Markéta Pítr.
S ní, ředitelkou Základní školy K Milíčovu Alenou Červenou a školní speciální pedagožkou Blankou Hrudkovou si povídal reportér eXtra.cz o současných problémech českého školství. V první části přišla řeč na závislost dětí na sociálních sítích. Nyní se věnujeme neméně závažnému problému zhoršení psychického stavu dětí, ale i učitelů.
Nárůst depresí až o 100 procent
„Děti byly dlouho separované a nyní nejsou na klasickou výuku zvyklé. Objevují se poruchy příjmu potravy, úzkosti, deprese, zvýšila se i plačtivost. Posledních 14 dní jsem měla čtyři děti, co jen přešly práh mé kanceláře a začaly plakat. Pro všechny je doba náročnější,“ pokračuje Pítr.
„Ve všech civilizovaných zemích od covidu je 50- až 100procentní nárůst depresí a pocitů smutku. Už před covidem, zhruba od roku 2010, dochází k velkému nárůstu těchto jevů,“ doplňuje ji Blanka Hrudková.
„Kvůli pandemii byly děti 2 roky doma a úplně přišly o sociální vazby. Teď se vrátily a třídy, které dobře fungovaly, tak nechtějí fungovat. Máme problémy se šikanou, se špatným chováním, s osočováním… Snažíme se to napravit, ale bude to zas práce na 2 roky,“ dodává pak Alena Červená.
Dva roky slyšely o mrtvých na covid, nyní vidí válku
Pedagogové jsou podle ní vyčerpaní a všechno se to na ně valí. „Ty děti nejsou slepé ani hluché a dva roky slyšely o mrtvých na covid, nyní zase válka. Já sama jsem na pokraji deprese, a natož když je někomu třeba deset,“ popisuje ředitelka základní školy, s čím se nyní musí potýkat. Do toho se škola podle ní potýká s dotazy typu, jestli disponuje atomovým krytem pro případ útoku.
Problém s dostupností dětské psychiatrie je podle Pítr dlouhodobý, ale zintenzivnil se od pandemie. V prvním pandemickém roce byly zaznamenány především potíže typu porucha příjmu potravy nebo mírné úzkosti. Od té doby po dvou letech je dle ní už úzkostí tolik, že už je odborníci skoro nevnímají a řeší se primárně ty nejzávažnější typu pokusů o sebevraždu.
„Já když chci, aby byla diagnostikovaná tak triviální věc, jako je ADHD, tak nemám šanci je někam poslat. Takže nyní se tyto obtíže nediagnostikují, ale pouze se do Doporučení pro školu popisují. Sotva jsou volná místa pro děti, co chtěly spáchat sebevraždu a nepovedlo se to, ale ty jiné věci, tam je objednávka rok. To je nepřípustné, protože to dítě potřebuje pomoct teď a tady. Psychoterapie je také problém, protože to není vázaná činnost a my nevíme, který z terapeutů je skutečný odborník a který ne (hovoříme o soukromém sektoru). A já si netroufnu poslat dítě k někomu konkrétnímu, protože je prostě neznám,“ poukazuje na hloubku problému Pítr.
Malůvky rakví a černých čarodějnic
"My jsme poradna, my nezajišťujeme krizovou intervenci, ale přesto pořád volají rodiče dětí. My jim pomůžeme s předáním kontaktu 116 000, což je linka pro rodinu a školu, je anonymní, a nebo 116 111, což je linka čistě pro děti. To je přímo terapeutická linka, kde si dítě může anonymně popovídat o tom, co ho trápí. Tím však moje možnosti aktuálně končí,“ dodává speciální pedagožka.
Poslední rok se podle ní objevují u starších dětí ve věku 15 až 19 let malůvky typu rakev nebo černá čarodějnice, uplakané smajlíky. V takovém případě kontaktuje rodiče.
Zásadní je podle Červené to, aby stát školám více přispíval na školní psychology, aby je školy mohly zaměstnat na klasický úvazek. V současnosti na Základní škole K Milíčovu bohužel nefunguje ani jeden. Ministerstvo školství přitom naopak snížilo výpočet finančních prostředků na tyto účely. To samé platí i pro speciální pedagogy, kteří sice na škole působí, ale jsou přetížení.
Škola by podle Hrudkové měla klást důraz na prevenci, a to nejen u žáků, ale i u rodičů. Důležitý je v tomto kontextu i výchovný styl. Ten moderní je plný tlaku na výkon a zvyšuje u dětí úzkost.
Učitelé jsou na pokraji sil
Aby toho nebylo málo, potýkají se školy rovněž s vyhořením učitelů. „Mám na starosti 8 škol a průřezem mi učitelé signalizují, že už nemůžou. Byla distanční výuka, hybridní výuka a nyní ještě ukrajinská krize,“ vyjmenovává Pítr, co se v současnosti na učitele valí.
Jak navíc upozorňuje ředitelka Červená, už před válkou měli ve třídách 10 procent cizinců a k tomu ještě děti se speciálními potřebami v rámci inkluzivního vzdělávání. Navíc nikdo neví, kdy bude mít současná situace konec, a tak jsou všichni účastníci školního procesu ve stresu.
Situaci komplikují i takové věci, jako že druhý asistent pedagoga může být ve třídě jen za velice ztížených podmínek daných metodikou ministerstva školství, a navíc neexistuje podpůrná síť pro učitele ani pro školy v oblasti psychohygieny pedagogů. V souvislosti s příchodem ukrajinských uprchlíků se navíc zvýšil limit na maximální počet žáků ve třídě až na 36. „Do toho nejsou ani peníze na pomůcky. Je toho strašně moc, co se zamotalo za dva roky, předtím školství jelo na takové modernizační lince, nyní to spadlo a stavíme to jako domeček z karet znovu,“ popisuje Červená.
Do budoucna si však zachovává optimismus. S nasazením všech pracovníků ve školství se podle ní současná situace nakonec zvládne.
Související články
Naprosto ohavné týrání dětí: Bili je řetězy, zamykali na zámek. Tři děti si prošly peklem
Píseň Marka Ztraceného o zneužívání měla špatný vliv na děti, tvrdí Nejedlová. Za jeho následný přístup ho ale pochválila
Nechutné chování seniora ve Žďáru. Uspokojoval se v dívčí šatně bazénu před desetiletými školačkami
Pokud Putin bude tlačit na oligarchy, mohl by to být jeho konec, říká analytik Vojáček
