Achillova pata Evropy jako tajné Putinovo eso: Obsazením průsmyku by dostal do hrsti celé Pobaltí
V oblasti polsko-běloruské hranice roste znepokojení. V lesích nedaleko strategického Suvalského průsmyku byla totiž zaznamenána přítomnost vojenských složek žoldnéřské skupiny wagnerovců. Místo, které bývá označováno za Achillovu patu Evropy, představuje prostor, kde by mohlo s největší pravděpodobností dojít k potenciálnímu střetu jednotek NATO a Ruska. V takovém případě by Putinovy jednotky mohly odříznout celé Pobaltí od zbytku Aliance, varuje odborník na politickou geografii Jan Kofroň, se kterým mluvil server Voxpot.
Kritický bod, v jehož bezprostřední blízkosti se nacházejí převážně lesy a jezera, je dlouhý zhruba 70 kilometrů. Na idylicky vyhlížejícím místě se však může snadno odehrát hororový scénář – střet mezi dvojicí vojenských velmocí jako je Severoatlantická aliance a Ruská federace. Východní část Suvalského průsmyku sousedí s Běloruskem, zatímco západní konec se nachází blízko Kaliningradské exklávy, tedy ruského území.
Obsazením horského úseku by ruský prezident Vladimir Putin efektivně izoloval pobaltské státy od zbytku NATO a Moskva by ani nutně nemusela všechny tři státy (Litvu, Lotyšsko a Estonsko) okupovat – stačilo by jen zadržet zásobování. I proto, že Putinovy jednotky aktuálně vyčerpává vojenský střet na Ukrajině, kterou Rusko okupuje, skutečný vojenský střet v oblasti považují experti v tuto chvíli za spíše nepravděpodobný. I přesto je aktuální přítomnost jednotek Wagnerovy skupiny na bělorusko-polské hranici důvodem k obavám.
Situace s wagnerovci je nejasná
O tom, že je třeba v pozornosti věnované Suvalskému průsmyku zůstat bdělý, je přesvědčený i politický geograf Jan Kofroň, se kterým se o aktuálním vývoji u polské hranice a významu klíčového koridoru pro strategickou rovnováhu v regionu bavil zpravodajský web Voxpot.
„Jejich počty (wagnerovců) v tuto chvíli nejsou nikterak enormní, minimálně ne poblíž Suvalského koridoru. Samozřejmě, že v okamžiku, kdy do těchto regionů zamíří tisíce příslušníků nejen wagnerovců, ale i konvenčních ruských, případně běloruských sil, musí Severoatlantická aliance zareagovat a začít tam přesouvat vlastní jednotky. To se ale v této chvíli neděje,“ uvedl Kofroň.
Podle něj je úloha vojenské skupiny pod vedením Jevgenije Prigožina v Bělorusku spíše relevantní pro vnitřní politiku státu – „zčásti podporovat režim Alexandra Lukašenka, zároveň mu ale naznačovat, kde jsou limity jeho vlastní politiky“. Situace wagnerovců v Bělorusku je však v posledních dnech složitá a především nejasná – minulý týden se totiž objevila informace, že drtivá většina bojovníků míří zpět do Ruska. Přišel s ní telegramový kanál VChK-OGPU, který má blízko ke špičkám ruské armády.
NATO má jasnou převahu
Kofroň se v rozhovoru rovněž zamyslel na postupem NATO v případě, že by ze strany Ruska k zablokování Suvalského průsmyku skutečně došlo. Aliance by se logicky snažila blokovat Baltské moře, což by zejména v prvních dnech nebylo úplně jednoduché – i proto, že Rusové v Kaliningradské oblasti disponují protilodními raketami, dieselovými ponorkami a dalším obranným vybavením.
„Postupně by se ale karty obrátily. Severoatlantická aliance má totiž v oblasti jednoznačnou převahu, která vstupem Švédska do NATO ještě zesílí,“ dodal expert.
Související články
Trapná hra Vladimira Putina. Se Zelenským by se sešel pouze za jediné podmínky
Vladimir Putin si může oddechnout. Soudu za válku na Ukrajině se zatím vyhne
Putin už si s Trumpem dělí Ukrajinu: Vezměte si nerostné suroviny z okupovaných území, nabízí šéf Kremlu
Putin chce odplatu za Ukrajinu, poteče krev, varuje expert. Evropa v přímém ohrožení Ruska
