Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Survivor 2024 - aktuálně

36 let od katastrofy v Černobylu: První oběti nejhorší jaderné havárie museli pohřbít pod dva metry betonu

Katastrofa v Černobylu: První oběti museli pohřbít pod dva metry betonu
Zdroj: koláž Profimedia.cz
+ Dalších 16 fotografií
smutné výročí

Šestadvacátý duben roku 1986 se do světových dějin zapsal jako datum jedné z nejhorších jaderných katastrof všech dob. Následkem ignorace všech pravidel a tlaku sovětských komunistů se pracovníkům jaderné elektrárny Černobyl vymkl z rukou jeden z testů a došlo k výbuchu přímo v reaktoru. V jeho důsledku zemřely tisíce lidí přímo na místě i později na následky radiace, která se rozšířila do blízkého města Pripjať. Dodnes je asi třicetikilometrová zóna neobyvatelná, přístup do ní je omezený a místo se stalo unikátní a děsivou připomínkou toho, co se stane, když se banda nezodpovědných kariérních komunistů snaží šplhat po stranickém žebříčku bez ohledu na ostatní. Tento experiment Sovětů si podle některých odhadů vyžádal až milion životů.

Datum 26. dubna 1986 se navždy černě zapsalo do lidských dějin. Jaderná energie, ke které se do té doby upínaly naděje lidstva jako na budoucí čistý, silný a hlavně bezpečný zdroj energie, se během několika málo hodin proměnila v obrovskou hrozbu pro miliony lidí a vytvořila na Ukrajině a v Bělorusku místo, které jinde na světě nenajdete. Místo, kde se v osmdesátých letech zastavil čas a které se stalo pro lidi na dlouhá desetiletí neobyvatelným. Ruští komunisté byli tak moc přesvědčeni o své neomylnosti, že se vzájemně vyburcovali k tomu, aby se postavili přírodním zákonům. Nad nimi se ale vyhrát nedá. Vítejte v Černobylu.

Chlouba Sovětského svazu

Měla to být jedna z nejmodernějších a největších jaderných elektráren v bývalém východním bloku. V severní oblasti Ukrajiny asi 150 kilometrů severně od Kyjeva, kde do té doby byly jen močály a místní často ani neříkali, jaké národnosti jsou, začal vznikat pod taktovkou Sovětského svazu obří projekt jaderné elektrárny. Stavba začala v roce 1970, první reaktory jaderné elektrárny začaly fungovat v roce 1977. Aby sem úřady přilákaly lidi, vybudovali pro ně komunisté uprostřed lesů město Pripjať, které mělo být výkladní skříní tehdejšího Sovětského svazu. Supermarkety, moderní bydlení, vybrané restaurace a kavárny. Černobylská oblast prostě měla být ukázkovým příkladem toho, jak socialismus přináší blaho do oblastí, kde se bez něj dříve lidé bez problémů obešli.

Podívejte se na dobové propagandistické video, které líčí Pripjať jako ráj na Zemi:

Vše fungovalo až do roku 1986. Postaveny byly čtyři bloky ze šesti a na čtvrtém nejmodernějším se chystaly rutinní testy. Měly, velmi zjednodušeně řečeno, ověřit, při jak nízkém výkonu dokáže ještě elektrárna bezpečně běžet. Celý test ale provázely neuvěřitelné chyby, které nakonec vedly k jedné z největších jaderných katastrof v dějinách lidstva. Pětadvacátého dubna posádka reaktoru postupně začala snižovat výkon a odpojila nouzové systémy, které měly zabránit nejhoršímu. Došlo ale k odkladu testu a na směnu nastoupili lidé, kteří nebyli na zkoušku připraveni.

Snaživí komunisté

Tým pod vedením Anatolije Djatlova, snaživého komunisty, který chtěl každý plán dodržet na více než sto procent, dělá při testu obrovské chyby. Přemotivovaný Djatlov přikazuje snižovat výkon pod všechny předepsané meze a reaktor se stává extrémně nestabilní. "Anatoliji Stěpanoviči, hladina výkonu je pod bezpečnostním limitem 700 MW. Výkon klesá příliš rychle,“ varuje náčelník směny Akimov zodpovědného Djatlova. "Jediné, co tady nefunguje, je ten váš naprosto neschopný personál,“ dostalo se mu uštěpačné odpovědi od kariérního komunisty Djatlova, který neváhal dodat větu, která vešla do historie: "Reaktory chyby nedělají, jenom lidé."

A tak se také stalo. Nebezpečná situace, kterou by normálně dokázaly zažehnat protentokrát vypnuté automatické systémy, způsobila, že štěpná reakce se úplně zastavila a Djatlov právě zde udělal osudovou chybu. Nechal vytáhnout z reaktoru grafitové tyče, které zjednodušeně fungují jako "brzdy" jaderného štěpení. V tu chvíli ztratila posádka nad elektrárnou jakoukoli kontrolu. I kdyby posádka chtěla katastrofě předejít - už nemohla. Pracovníci elektrárny měli strach z propuštění, pokud by Djatlovovy (byť nesmyslné) rozkazy nesplnili.

Naprostá ignorace pravidel

Ve čtvrt na dvě ráno začíná naplánovaný test. Posádka ignoruje naprosto všechny cesty zpět, jak odvrátit katastrofu. V tuto chvíli bylo možné dvakrát odstavit reaktor, který se začal nebezpečně "rozjíždět." Za několik okamžiků se jeho výkon každou vteřinou zdvojnásobuje. Djatlov chce výkon regulovat grafitovými tyčemi, je však již příliž pozdě. Z reaktorového sálu se ozývá klepání téměř půltunových vík, která zvedá radioaktivní pára. Reaktor se začíná deformovat a výbuch je nevyhnutelný.

Jedna hodina, dvacet tři minut a čtyřicet čtyři sekund ráno. Dva obrovské výbuchy otřásají halou reaktoru. Odhazují jeho víko o váze tisíce tun do vzduchu a vzduch, který vnikne do reaktoru, dokoná zkázu. Lidé, kteří jsou v místnosti reaktoru, dostávají obrovské dávky radiace a ta se začíná šířit mimo areál elektrárny. Vysoce radioaktivní materiál se rozlétá do širokého okolí a startuje havárie, která ve světě nemá obdoby. Míra katastrofy je navíc umocněna tím, že o ní sovětští komunisté sprostě lžou téměř celému světu.

Podívejte se, jak vypadají dobová videa z odstraňování následků katastrofy:

Lži a zapírání SSSR

Poté, co svět donutí po několika týdnech Sovětský svaz přiznat, co se v Černobylu stalo, se pomalu odkrývá vážnost celé katatrofy. To, co byl podle propagandy původně požár, se ukazuje jako jaderná katastrofa. Prvních dvacet obětí katastrofy, o kterých moskevský režim prohlašoval, že pouze hasili, je pohřbeno pod vrstvu dvou metrů betonu, aniž by je mohly spatřit jejich rodiny, s tím, že jde o národní hrdiny a jejich hroby jsou pomníkem. Podobných neskutečných lží je příběh kolem Černobylu plný.

Obyvatelé jsou evakuováni, kolem Černobylu je vytyčena takzvaná vyloučená zóna, která je důsledně kontrolována. Za přispění mezinárodních organizací se budova reaktoru číslo 4, původně ledabyle zalitá do betonu, který se časem začal rozpadat, schovává do moderního sarkofágu, jenž by měl zajistit, že stále radioaktivní elektrárna bude škodit okolí co nejméně. V zóně se vytváří unikátní úkaz. Je tu vidět, co se stane se supermoderním městem, když ho ze dne na den opustí lidé. Z Černobylu se tak stává částečně i turistická atrakce, která obrovské popularity nabyla, když seriál inspirovaný katastrofou odvysílala televize HBO.

Ruská invaze

V současnosti je osud Černobylu nejasný. Obsadily a zřejmě poškodily ho ruské okupační jednotky, takže osud oblíbené ukrajinské turistické atrakce je neznámý. Černobylská jaderná elektrárna je v současné době odpojena od monitorovacích systémů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše ukrajinská agentura Unian. Kyjev ve středu oznámil, že odstavená elektrárna je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který nyní zajišťují jen dva záložní generátory. Moskva pak uvedla, že Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybňuje. Pohnutý osud Černobylu je tak dál ve hvězdách.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy