Podle archeologických nálezů se na území Malé Strany křížily důležité kupecké cesty. Ty vedly zejména od Vltavy, která sloužila jako důležitý obchodní bod. Na křižovatce oněch obchodních cest, přibližně v horní části Malostranského náměstí, vzniklo velké tržiště. To mělo v minulosti velký význam a prostor kolem něj se postupem času stal podhradím. Malá Strana vlastně vznikala tak, jak šel život.

Budovy na území Malé Strany byly zpočátku dřevěné, první kamenné stavby se začaly objevovat až kolem 10. století. Tehdy také vedlo kolem řeky velké tesařské dílo – dřevěná cesta, která zpevňovala často zaplavovaný terén.

Dnes Malá Strana, dříve Menší Město

Za krále Přemysla Otakara II. začalo opevňování prostoru kolem trhové osady a byla naplánována i výstavba ulic. V roce 1257 tato nová městská pevnost dostala název Nové Město pod hradem, později známé jako Menší Město a dnes jako Malá Strana.

K většímu rozvoji tehdy ještě Menšího Města došlo za Karla IV. Vznikla Hladová zeď a řada domů, kostelů, klášterů a paláců.

Za husitské revoluce bylo Menší Město vypáleno a opuštěno. Život se do něj vrátil až po několika letech, kdy ještě za vlády krále Jiřího z Poděbrad byla postavena velká část domů v dnešní Sněmovní, Nerudově a Mostecké ulici.

Ničivý požár, rozkvět za baroka

V roce 1541 místo postihl další požár, který pohltil dvě třetiny Menšího Města – za oběť padlo něco kolem 133 domů z 211. Území ožilo za císaře Rudolfa II. Smutnou událostí bylo dobytí Malé Strany Švédy koncem třicetileté války. Po ní začala mít tato pražská část ráz rezidenční barokní čtvrti. Toto období vytvořilo z Malé Strany a tedy původního nezajímavého podhradí nejhezčí část tehdejší Prahy. Velká proměna přišla ještě za císaře Josefa II., který zrušil mnoho klášterů a kostelů a některé domy nechal přestavět v soukromé domy.

Se vznikem Československé republiky v roce 1918 se Malá Strana stala sídlem parlamentu a různých státních úřadů. V roce 1950 pak byla prohlášena za památkovou rezervaci.