Znáte pravidla štědrovečerní hostiny a další vánoční zvyky? Pozor na počet míst u stolu a rozhodně od něj nevstávejte

Vánoce byly odpradávna dobou mnoha tradic a zvyků. Ačkoli zdaleka ne všechny se dodržují dodnes, téměř každá rodina má ty své, které ctí. Třeba ozdobený stromeček s dárky nechybí snad v žádné domácnosti.

Polibek pod jmelím

Jmelí se během adventu prodává na každém rohu. Sama tradice líbání pod jmelím ovšem zas tak stará není. Podle magazínu Vánoční sen by se její vznik mohl datovat kolem roku 1720. Původně se však před každým líbáním měla utrhnout jedna bobule, a jakmile bobule došly, byl konec i s pusinkováním. Zřejmě aby muž nemohl zulíbat celou vesnici. Oškubané jmelí se pak uschová do následujícího roku, aby se z domu nevytratila láska.

Vánoční půst

Adventní půst začíná každoročně se začátkem adventu, tedy čtyři neděle před 1. svátkem vánočním, a končí 24. prosince v čas večeře. Během tradičního půstu by se lidé měli více modlit, nejíst žádné živočišné produkty a omezit víno. Jen v neděli bývá přerušován a pravidla neplatí.

K půstu se pojí také pověra o zlatém prasátku: Kdo vydrží celý Štědrý den nejíst, uvidí zlaté prasátko. Kde se vzala? Zlato evokuje štěstí, štěstí v podobě slunce a zralých plodů. Prase zase odpradávna symbolizuje hojnost a blahobyt. Tři dny před Štědrým dnem pohané slavili zimní slunovrat jako den narození boha Slunce a ten den bylo zvykem jíst vepřové maso, tedy prase dozlatova upečené, vysvětluje Vánoční sen.

TRADICE

10 vánočních zvyků: U štědrovečerní večeře prostřete i pro kolemjdoucího a rozhodně od ní nevstávejte

Štědrovečerní večeře

Více než na půst si v současné době blahobytu potrpíme na pořádnou štědrovečerní hostinu. I k té se pojí mnoho tradic, které v článku shrnul web Toprecepty.

U stolu by mělo být prostřeno pro sudý počet lidí. Lidová pověra totiž tvrdí, že ten večer obchází smrtka, a když je počet přichystaných talířů a židlí lichý, vrátí se během následujícího roku pro jednoho strávníka. Proto se i při lichém počtu osob má prostřít o jedno místo více. Pod talíře se pak dávají vysušené kapří šupiny. Ty mají svým nálezcům zajistit peníze a hojnost na další rok.

K hostině se usedá s první večerní hvězdou, která symbolizuje narození Ježíše Krista a počátek vánočních svátků. Dříve muselo být do první hvězdy postaráno o dobytek, uklizeno, navařeno a prostřeno k večeři.

Od štědrovečerní večeře by nikdo neměl vstávat. Vždy by tedy měly všechny chody být naservírované zároveň. Tento zvyk vychází z pověry, že opuštění stolu jakýmkoli členem rodiny přinese hospodářství smůlu. Jiná pověra varuje před tím, že kdo vstane od štědrovečerní hostiny, ten také v následujícím roce rodinu opustí.

Co na Vánoce nedělat?

Kromě množství zvyků, které na Vánoce více či méně dodržujeme, je tento den také opředen množstvím pověr o tom, co na něj nedělat, jinak by vám to přineslo smůlu.

Asi nejznámějším a nejvíce dodržovaným tabu je praní a věšení prádla o Vánocích. Podle pověry takové činnosti vyčarují neštěstí v podobě oběšence v rodině. V dnešní době jde však spíše o pohodlnost. Přece jen, komu by se chtělo prát, když všude znějí koledy.

Také by se nemělo zametat, protože by se tak z domu vyhnali duchové předků, již přišli navštívit živé.

Na Štědrý den by si lidé neměli od nikoho nic půjčovat, protože to přitahuje chudobu. S tím se lehce pojí také to, že by lidé neměli být lakomí. Kdo na Štědrý den neobdaruje alespoň jednoho člověka, sám skončí do roka v bídě.

+ Další 4 fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad