Náplavka je místo podél vody, kam se může naplavit voda, a tak zde nenajdete žádné pevné stavby. Ta na Rašínově nábřeží patří k nejnavštěvo­vanějším. Lidé tam chodí na procházky, děti krmí kachny a labutě, vede tudy celkem frekventovaná cyklostezka a pořádají se tu oblíbené farmářské trhy a gastronomické akce. V historii toto místo ale symbolem oddechu rozhodně nebylo.

V dřívějších dobách náplavka sloužila lidem, kteří se živili vorařstvím, těžbou písku nebo obchodu se dřevem. Mnozí obyvatelé zaniklé osady Podskalí byli tehdy pevně svázáni s řekou Vltavou, která pro ně představovala zdroj obživy. Jejich každodenní život dnes připomíná jen jedna dochovaná stavba, bývalá podskalská celnice na Výtoni.

Část náplavky mezi Palackého a Železničním mostem původně sloužila k rozebírání a kotvení vorů, plavených po řece ze šumavských lesů do Prahy.

Po ničivé povodni se ale město rozhodlo vystavět vysoké nábřežní zdi, které ho měly chránit před velkou vodou.

Mohutné zdi byly dokončeny v roce 1910. Jejich délka je 1320 metrů a v některých místech dosahují více než deseti metrů výšky. Mezi zdmi a Vltavou tak vznikla náplavka, která měla již loni na podzim projít revitalizací. Její termín se nakonec kvůli připomínkám přesunul na polovinu dubna. Práce se budou týkat zejména přestavby dvanácti kobek – prostor nábřežních zdí, které jsou v současnosti nevyužívané. Měly by se proměnit na galerie, kavárny nebo na toalety. Revitalizace se dotkne například i laviček a odpadkových košů.

Běžný provoz na náplavce by přerušen být neměl, a tak Pražané nepřijdou ani o sobotní farmářské trhy.