Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karel Gott (zpěvák) StarDance 2019 Extra Host (pořad) sametová revoluce

Nejnovější kauzy

Znásilnění v gulagu se nekonalo: Věra Sosnarová si hrůzy ze SSSR podle badatelů vymyslela

+ Další 2 fotografie
roky lží
Po dlouhá léta vypráví o utrpení a bolesti, jež prožívala v sovětských koncentračních a pracovních táborech. Jméno Věry Sosnarové (88) má veřejnost v paměti zafixované jako jméno jedné z posledních českých pamětnic. Už před 10 lety se na světlo světa dostaly pochybnosti o pravdivosti jejích výroků, až nyní se však historikovi Adamovi Hradilkovi podařilo dokázat, že Sosnarová v gulagu nikdy nebyla a její příběh není skutečný.

Věra Sosnarová už 17 let vypráví veřejnosti příběh o tom, kterak byla společně se svou matkou a sestrou jen pár dní po skončení 2. světové války odvezena vlakem na Sibiř. Tam dle svých slov trpěla 20 let v příšerných podmínkách.

Jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů na besedách otevřeně hovoří o tom, jak byla už při cestě na Sibiř i s matkou znásilněna. Utrpení se prý jen stupňovalo kvůli bachařům, kteří se často v opilosti rozhodli na nebohých ženách vyřádit. Na Sosnarové se jich prý vystřídalo i několik za sebou.

Na motivy příběhu Věry Sosnarové byla napsána i kniha Krvavé jahody. Ta vyšla v roce 2007, tedy 5 let poté, co se Sosnarová rozhodla v roce 2002 o své strastiplné životní cestě promluvit. Už tehdy bylo mnohým podezřelé, že promluvila až v době, kdy zákonodárci schválili odškodnění pro oběti gulagů za každý měsíc věznění. Odškodnění Sosnarové bylo vypočítáno na necelé 3 miliony korun, po dlouholetém zkoumání jejího případu jí však nebylo odškodnění vyplaceno.

Novinář Vladimír Bystrov, jehož otec v gulagu skutečně byl, nevěřil příběhu Sosnarové především proto, že jedinou osobou, která ho mohla potvrdit, byla její sestra. Veřejnost však Věru Sosnarovou považovala za oběť byrokratického systému a lidé jí dokonce měli údajně posílat peníze.

Pravdu se podařilo odhalit až nyní, a to historikovi Adamovi Hradilkovi, který zapátral v ruských archivech. Čtyřmi úředními dokumenty doložil, že Sosnarová byla vedena jako civilní zaměstnankyně, tedy že pracovala jako dělnice na Uralu a nebyla vězeňkyní na Sibiři. Dokumenty z vězení, jako například karta vězně, pak vůbec neexistují. Pamětnice si ale stále trvá na tom, že v gulagu skutečně byla.

Ačkoliv ani život dělnice v SSSR nebyl vůbec jednoduchý a životní příběh Sosnarové je tak či onak nepochybně pohnutý, Adam Hradilek vidí velký problém v tom, že se vydává za ženu, která přežila gulag.

Mohlo by vás zajímat

Další články