Znala to už Marie Terezie. České lesy trpí pod nekonečným náporem škůdců
Když se v 18. století začala objevovat císařská nařízení určená k zamezení bující kalamity v českých lesích, nikoho tehdy nemohlo napadnout, že tenhle boj potrvá tak dlouho. První velký atak je datován v roce 1870 na Šumavě. Došlo tady tehdy k velkému větrnému polomu a napadeno bylo asi 10 milionů metrů krychlových stromů.
Lesníci se totiž tehdy škody rozhodli napravit rozsáhlou výsadbou smrkového porostu. A smrk, jak je dnes už známo, má kůrovec moc rád. Nepohrdne však ani borovicí, modřínem nebo klečí. Nakrmit se je pro ně poměrně snadné, potravu si totiž vyhledává za letu a s tím mu velmi pomáhají povětrnostní vlivy. Za „jídlem“ totiž může cestovat i desítky kilometrů.
Krize trvá řadu let
Ale zpět k historii. I když je kůrovec s českými lesy bohužel historicky spjat, nic se zatím nevyrovnalo 21. století, které je nejčernější. Řečí čísel: V roce 2010 se podařilo překlenout sedmiletou krizi, nastal ale rok 2015. A tehdy to kůrovec „rozjel“ a kalamita dosáhla ohromných rozměrů. A prozatím neskončila...
Vždyť před třemi lety bylo kvůli kůrovci pokáceno 13 milionů metrů krychlových lesa a také došlo k bezprecedentnímu zakládání čtvrté generace škůdců. Loňský rok však statistiky překonal, a to o dalších více než 10 milionů metrů krychlových...
Jak to bude letos?
Ani letošní rok patrně nebude dobrý. Jak totiž uvedl pro Českou televizi Ladislav Půlpán z internetového portálu Nekrmbrouka.cz, rojení kůrovce se sice zpozdilo, ale současné teploty zapříčinily, že brouk se stejně vyrojil a hledá vzrostlé stromy, které napadá pořád stejně.
„Není to tedy tak, že by si někdo mohl říct, že to počasí vyřeší za něj. Lesníci teď musí aktivně kontrolovat lapače a lapáky v porostech, o kterých se ví, že v nich kůrovec je, hledat a asanovat napadené dříví a dalšími způsoby redukovat kůrovcové množení,“ uvedl odborník.
Že je kůrovec škůdce, o tom nemůže být pochyb. A zásadním způsobem ovlivňuje i každodenní život a hospodaření obyčejných vlastníků lesní půdy. Proč ale smrky právě v těchto letech lýkožrouty tolik přitahují?
„Když je chladno, zpomaluje se dospívání kůrovce a zkracuje se období, kdy mohou žrát. Navíc čím je teplejší klima, tím více oslabený strom kůrovci 'voní' a tím více ho láká,“ uvedl pro server Aktuálně.cz Otakar Holuša z Mendelovy univerzity v Brně. K tomu je třeba si připočíst i pro škůdce příznivé klimatické změny, které mění podnebí do dříve nevídaných extrémů.
Škůdce je tvrdý protivník
Nejraději si kůrovec „pochutná“ na mrtvém dřevě, a v tom je jeho výhoda. Kdo třeba používá dřevo na otop, měl by mít obavy, protože v nahromaděném materiálu se kůrovec může vyrojit a následně začít napadat okolní jehličnaté stromy. První generace kůrovce se rojí vždy na přelomu března a dubna. Mrtvé stromy přitom z preventivních důvodů nestačí jen odstranit, lýkožrouti totiž přežívají pod kůrou a mohou se tak nadále množit.
„Když už je někde ohnisko kůrovcové kalamity, samozřejmě se bude šířit. V ohnisku je několik miliard kůrovců, a když mají dobré podmínky, jako je sucho, větrno a blízké smrkové porosty, mohou se šířit rychle a daleko,“ dodal Otakar Holuša.
