Změny v označování potravin! Číslo na obalu vám už brzy řekne, jestli jíte odpadky

Zelená-zdravá, červená-raději se jí vyhnu. Takový jednoduchý semafor s písmenky A (tmavě zelená – nejzdravější) až E (červená – nejméně dobrá pro zdraví) už můžeme najít na některých potravinách i v Česku. Všem, kdo v obchodě nemají čas číst nutriční informace napsané na obalech malým písmem, tento semafor na první pohled poradí, po jakém výrobku sáhnout, pokud chceme jíst zdravě. Už letos budou čeští ministři vyjednávat o zavedení podobného systému v celé Evropské unii. Proč zrovna my? Češi budou totiž půl roku předsedat Radě EU, takže budou šéfovat i jednání o spotřebitelské politice.

EVROPSKÁ UNIE

Zemanův člun, ponožky v sandálech, 3D tiskárna: Češi vybírají symbol pro naše předsednictví EU

Skóre pro planetu

Tzv. nutriční skóre už funguje několik let ve Francii, Belgii nebo Španělsku a některé firmy i v Česku ho už používají dobrovolně. V jiných zemích zase používají svoje oficiální systémy, vlastní značky zavádějí i někteří výrobci. Zatím je v tom docela nepořádek. V příštím roce proto Evropská komise plánuje sjednotit tento chaos a navrhnout jednotný celoevropský systém označování potravin. Někteří odborníci ale navrhují nahradit současná “nutriční skóre” komplexnějším „skóre pro planetu“. O co jde?

Jednoduchost současného nutričního „semaforu“ je sice příjemná pro zákazníky v obchodech, výrobci potravin i některé státy (včetně Česka) ale protestují, že vede k přílišnému zjednodušování. Systém totiž bere v úvahu jenom několik faktorů a už třeba ne velikost porcí. I pýcha Francie – tučné sýry – tak vycházejí jako „nezdravé“. V poslední době se proto stále častěji hovoří o „skóre pro planetu“. Tento ukazatel by neřešil jenom výživové hodnoty, ale také celkovou udržitelnost a dopad na životní prostředí, biodiverzitu, používání pesticidů či životní podmínky zvířat.

Takový systém by se líbil i české Potravinářské komoře, která proti původnímu nutričnímu skóre vystupovala. Jednotný celoevropský systém by měl být jednodušší a jasnější jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. Evropská komise si od toho navíc slibuje, že nakupujícím jednoduché značení pomůže nejen vybírat potraviny s co nejmenším dopadem na životní prostředí, ale i potraviny, které neškodí jejich zdraví. Navíc bude platit po celé Evropě, takže pokud člověk pojede na dovolenou třeba do Chorvatska, může si být jistý, že informace na obalu výrobku je stejná, jako by platila v Česku.

EVROPSKÁ UNIE

Unikátní svědectví českého policisty z evropských hranic: Vedro, hluk kamionů a strach o čtyřnohého parťáka Fanouše

Plýtvání potravinami

O jednotném značení všech evropských potravin budou rozhodovat i Češi při svém předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku. A české předsednictví toho “bude mít na talíři” v oblasti označování potravin ještě mnohem víc.

V poslední době se řeší, že lidé moc nerozlišují mezi označením „minimální trvanlivost do“ a "spotřebujte do“ a zbytečně vyhazují jídlo, které je ještě v pořádku. V EU se tak ročně vyhodí 88 milionů tun potravin. Každý Čech vyhodí za rok téměř 70 kg jídla a odhaduje se, že kdyby průměrná česká domácnost potravinami neplýtvala, mohla by ušetřit až osm tisíc korun každý rok. Ve strategii, která se jmenuje Farm to Fork, alias “Z vidlí na vidličku” proto Komise chce, aby bylo jednoznačné, co máme s potravinou udělat - zda ji můžeme sníst, nebo je už opravdu na vyhození.

Připraveno ve spolupráci s České zájmy v EU – společný projekt STEM, AMO, EUROPEUM a Evropa v datech.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad