Zlo s lidskou tváří: 10 faktů o Tedu Bundym, než půjdete do kina

„Rád bych, abyste mou lásku předali mé rodině a mým přátelům.“ Poslední slova před popravou, která pronesl sériový vrah, únosce, násilník, zloděj a nekrofil Theodor Robert Bundy. Napadl a zavraždil minimálně 30 mladých žen a dívek během sedmdesátých let v sedmi amerických státech.

V šedesátých letech byl Ted Bundy sympatický, inteligentní mladý muž, který se rozhodl studovat práva, zajímal se o politiku, literaturu a líbil se dívkám. To, že již tehdy projevoval prvky psychopata a sadisty, nebylo nijak zřejmé. Svou závislost na násilné pornografii, voayerismus a drobné krádeže dovedně skrýval. Působil uhlazeně a velmi sympaticky. Do roku 1972 studoval práva a budoval kariéru, nejpozději od roku 1974 se však začal věnovat své pravé vášni – vraždám.

Jeho oběti byly vždy mladé atraktivní ženy, často vysokoškolské studentky. Používal během „lovu“ na tyto ženy několik metod. Předstíral zranění, nohu v sádře, berly či se objevoval v převleku za policistu nebo hasiče. Ve chvíli, kdy vzbudil soucit a důvěru, nalákal svou oběť k autu, kde ji rychle omráčil ranou páčidla či trubkou a odvezl. Ve svém automobilu značky Volkswagen Beetle z roku 1968 vyndal sedadlo spolujezdce a nechal na podlaze prázdný prostor, aby jeho oběť nebyla vidět. V bytě pak ženy znásilňoval, škrtil, po jejich smrti ještě souložil s mrtvými těly, ta si ve svém bytě i vystavoval.

Když se počet obětí zvyšoval, několik svědků kontaktovalo policii, že viděli zmizelou či zavražděnou ženu s mužem odpovídajícím jeho popisu, někteří si vzpomněli na jméno Ted i na značku jeho auta. Policie se však dlouho nechávala zmást Tedovým vystupování a sympatickým vzhledem. Ted se také naučil nenechávat na místě činu žádné důkazy, které by se tehdejšími technikami daly rozpoznat.

Ted Bundy byl sadistický psychopat, který, přestože vraždil naprosto příčetný, nikdy nepochopil, jaké hrůzy páchá. Byl upřímně překvapen, když zjistil, že se po ztracených ženách intenzivně pátrá – myslel si, že si přece v tak velké zemi jakou jsou Spojené státy, pár zmizelých lidí nikdo nevšimne. Také ho zarazilo, když zjistil, že si ho někteří svědci všimli. „To nemají nic jiného na práci, než mě sledovat?!“, zlobil se.

V roce 1975 byl Ted Bundy konečně zatčen. Při prohlídce jeho vozu byly nalezeny masky, pouta, provaz a další velmi podezřelé předměty, nic z toho však přímo nedokazovalo spáchání trestného činu. Byl propuštěn, zůstal však pod dohledem. O několik měsíců později byl zatčen za únos. Utekl z vazby, dostal se do jiného státu a opět vraždil. Nakonec byl přece jen dopaden na Floridě v roce 1978. Jeho poslední obětí byla dívka, které ještě nebylo ani třináct let.

Po zatčení tak sympaticky vypadajícího sériového vraha vznikla velká skupina jeho příznivců, fanoušků a obdivovatelek. V průběhu procesu, v roce 1980 se Ted Bundy oženil s Carole Ann Booneovou, se kterou měl dceru Rose. Carole Ann Boone, která dlouho věřila v Tedovu nevinnu, si po letech pravděpodobně uvědomila, že Bundy je opravdu zločinec a psychopat a přestala během posledních dvou letech před popravou navštěvovat.

K jeho popularitě přispěl i fakt, že jeho proces byl vůbec prvním v americké historii, který byl vysílán médii napříč Spojenými státy. Z Bundyho vyrobil mediální senzaci. Kromě celostátních médií byly v soudní síni přítomny lokální média ze všech padesáti států, a dokonce i devět zahraničních kanálů. Byl odsouzen k smrti a 24. ledna 1989 byl popraven na elektrickém křesle.

Před vraždou se přiznal k 30 vraždám, pravděpodobný počet je však daleko vyšší, některé prameny uvádějí více než 100 obětí. Jak Ted Bundy kdysi řekl: "Postupně se naučíte, koho a jak zabít a jak se postarat o detaily. Je to jako výměna pneumatiky. Poprvé budete velmi opatrní. Po třicáté už to bude tak automatické, že si nebudete moci vzpomenout, kam jste dali hever." Přesný počet zabitých žen Tedem Bundym už pravděpodobně nikdy nebude znám. „Nemyslím si, že by sám věděl, kolik jich zabil, nebo proč je zabil,“ řekl reverend Fred Lawrence, metodistický duchovní, kterému se Bundy před smrtí zpovídal.

Důvody, které mohly způsobit, že se Ted Bundy stal sériovým vrahem:

ODMÍTANÝ: Byl nemanželským dítětem narozeným ve velmi konzervativní a věřící rodině. Rodiče Tedovy matky nemohli snést, že by jejich dcera byla takto poznamenaná, Teda adoptovali a tvrdili, že jeho matka je jeho sestra.

ZÁVISLÝ: Ještě jako malý kluk se toulal po ulicích a s kamarády hledali vyhozené pornografické časopisy. Ted pornografii propadl a sám tuto svou závislost označuje za spouštěč sadistických představ a vražedných plánů.

NEŠŤASTNĚ ZAMILOVANÝ: Na univerzitě se zamiloval do bohaté, krásné mladé ženy z Kalifornie. Měla všechno, po čem toužil: peníze, společenské postavení a vliv. Odmítla ho a Ted byl zničen. Většina jeho obětí byly hezké dívky s dlouhými tmavými vlasy.

STUDOVAL PRÁVA: Ted si dokázal vždy své činy omluvit a vysvětlit. Netrpěl pocitem viny, uměl být okouzlující a přesvědčil sám sebe i okolí, že tak sympatický mladík, nemůže dělat nic špatného.

BYL TO PSYCHOPAT: Ted Bundy vraždil bez výčitek svědomí, bez pocitů jakékoli viny či soucitu s oběťmi. Byl to jeho koníček, jeho posedlost. Věděl, že je to riskantní, ale nedokázal přestat, tak ho vraždění lákalo.

Ted Bundy v literatuře:

Cizinec vedle mě: Zajímavý příběh Anny Rule, spolupracovnice Teda Bundyho. Autorka popisuje, jak si postupně uvědomila, že Bundy je sériový vrah. V knize je korespondence mezi nimi, která trvala až do Bundyho popravy.

Ted Bundy: Konverzace s vrahem, od autorů Stephena Michauda a Hugha Aynesworthe, tato sbírka příběhů byla vytvořena z více než 150 hodin rozhovorů s Bundy.

Přežila jsem Teda Bundyho od Rhondy Stapley, která byla brutálně napadena Tedem Bundym v Utahu v roce 1974, přežila a napsala knihu o své děsivé zkušenosti.

Velmi šokujícím a jímavým dílem je příběh Tedovy dlouholeté přítelkyně a snoubenky Elizabeth Klepferové. Její kniha The Phantom Prince: My Life with Ted Bundy podrobně popisuje její složitý šestiletý vztah se slavným sériovým vrahem. Ted dokázal vést dvojí život, s Elizabeth byl milujícím partnerem, ve volných chvílích znásilňoval a vraždil. Elizabeth Kloepferová se v knize popisuje jako plachá, nejistá a osamělá matka malého dítěte. „Svůj život jsem vložila Tedovi do rukou a řekla mu ‚Postarej se o mě.‘ On to udělal, staral se velmi, já se však cítila, jak se stávám na něm více a více závislou. Když jsem cítila, že mě miluje, byla jsem na vrcholu blaha, když jsem měla pocit, že už mě nemá rád, nebyla jsem nic.“ Elizabeth tušila, že s Tedem není všechno v pořádku, dlouho si však podezření nepřipouštěla. Když na stole našla sekáček na maso či chirurgickou rukavici v kapse kabátu, vždy se z toho dokázal vymluvit a přesvědčit ji, že o nic nejde.

Elizabeth Kloepfer ukončila svůj vztah s Tedem Bundym až během soudního procesu, když se Ted oženil a měl dítě s jinou ženou. Právě z pohledu Elizabeth Kloepfer je vyprávěn i film Zlo s lidskou tváří (Extremely Wicked, Shockingly Evil and Vile)

10 faktů o Tedu Bundym:

Přiznal se k vraždám 30 mladých žen, v jednom rozhovoru připustil i počet 35, konečné číslo je odhadováno mnohem vyšší, okolo 100 obětí.

Všechny jeho oběti měly tmavé vlasy na ramena či delší rozdělené uprostřed pěšinkou, byly hezké a byly si vzájemně podobné. A všechny připomínaly Tedovu první lásku z vysokoškolských studií.

Nejmladší zavražděné dívce bylo necelých třináct let, nejstarší 26.

Bundymu se podařilo dvakrát uniknout z vazby, jednou vyskočil z okna knihovny, jednou se mu podařilo uniknout otvorem z cely, který vyřezal do stropu.

Jezdil automobilem Volkswagen Brouk, rok výroby 1968, šedomodré barvy. Auto je k vidění v policejním muzeu.

Šest let žil s přítelkyní Elizabeth Klepferovou a její dcerou rodinným životem a přitom znásilňoval a vraždil desítky žen.

Oženil se během soudního procesu a dcera Rose se mu narodila až šest let poté, co byl odsouzen k trestu smrti.

K vraždám se přiznal až krátce před popravou, deset let svou vinu popíral.

Jeho proces byl prvním v americké historii, který byl vysílán médii napříč Spojenými státy.

Popraven byl ve státě Florida na elektrickém křesle. Poslední večeře Teda Bundyho: středně propečený steak, volské oko, tmavý toast, káva, mléko a džus.

5 nejhorších sériových vrahů 20. století:

Ted Bundy

Pokud neznáte Teda Bundyho, nejste Američané nebo jste nežili v sedmdesátých letech. Bundy je jednoznačně jeden z nejnebezpečnějších sériových vrahů (a únosců, násilníků a nekrofilů).

Andrei Chikatilo

Od roku 1978 do roku 1990 tento ruský seriový vrah napadl, znásilnil, mučil a zavraždil více než 50 mladých žen a dětí. Chikatilo vraždil své oběti nožem a vzhledem k tomu, že prý jinak nebyl schopen dosáhnout sexuálního uspokojení, těžko vraždění odolával. Byl nazýván Rostovským řezníkem, popraven byl v roce 1994.

Jeffrey Dahmer

Tento nezapomenutelný sériový vrah byl přezdíván Kanibalem z Milwaukee a během 14 let zabil minimálně 17 mladých lidí. A nejen zabil. Dahmer své oběti znásilňoval, mučil a občas i jedl. Také jim před smrtí vrtal díry do hlavy, aby se staly bezduchými otroky. Dříve, než mohl být Dahmer popraven, byl ubit ve své cel v roce 1994.

Albert Fish

Pokud je sériový vrah nazýván Brooklynským upírem, je jasné, že půjde o nebezpečného zločince. Fish byl odsouzen za únos, zavraždění a částečné snězení tří dětí. Tvrdil ovšem, že zabil více než 100 dětí a že zavraždil jedno dítě v každém státě. Napsal také matce jedné ze svých obětí dopis, ve kterém velmi podrobně popisoval, jak její dceru zavraždil a snědl.

John Wayne Gacy

Opravdu děsivým sériovým vrahem byl Gacy, který se na dětských oslavách převlékal za klauna a zabil nejméně 33 dětí.

+ Další fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní