Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Co ste hasiči Tokio 2020

Nejnovější kauzy

Život luxusní společnice v době korony: Večeři-šampaňské-postel klienti zvládají zařídit i teď

Zdroj: Se souhlasem Blair
ROZHOVOR
Luxusní společnice je dívka či žena, která si vydělává tím, že svou společností zpříjemňuje chvíle mužům. Jde o byznys tak trochu na okraji společnosti, moc se o něm nemluví, a přesto všechny fascinuje. Zajímalo vás někdy, co všechno je náplní práce takové společnice, kolik se tím dá vydělat a jak se k takové práci lze dostat? O tom všem se můžete dočíst v otevřeném rozhovoru s luxusní společnicí Blair, která si o svém neobvyklém zaměstnání vede i blog s názvem Život společnice.

Jak jste se k profesi luxusní společnice dostala?

Úplnou náhodou. Nikdy jsem nad ničím takovým neuvažovala, když mi občas přišla nabídka na sociálních sítích, tak jsem ji hrdě odmítla. Vlastně jí ani nevěřila. Až jsem jednou dostala nabídku osobně. Nejprve jsem ji také odmítla, ale byla tak zajímavá, že mi to nedalo a musela jsem nad tím stále přemýšlet. Na jednu stranu jsem rozhodně nechtěla být prostitutka, na druhou, kdybych to vzala a všechno vyšlo, byla bych naprosto finančně nezávislá. Po dvou týdnech a radě s mými nejbližšími jsem se rozhodla to zkusit. Vždyť být milenkou bohatého muže není nic tak strašného… A taky že ne, strašně se mi to zalíbilo!

Co přesně vaše profese obnáší?

Být dokonalá společnost. Většina mých schůzek, i v této době, začíná v restauraci nebo baru. Tam muži chtějí, aby přišla krásná, elegantní dáma, co se umí chovat. Po pár hodinách se obvykle přesuneme do hotelového apartmá, kde očekávají aktivní a sexy milenku, která jim bez keců splní všechna přání. Muži u milenek, ať už placených, nebo ne, hledají obvykle to, co nemají doma. To znamená pozornost, porozumění a pocit výjimečnosti. Ty placené milenky navíc mají pro muže jednu obrovskou výhodu. Nemusí nic řešit. A to mají muži obecně rádi. Nemusí mít strach, že milenka po pár měsících začne chtít být přítelkyně, později manželka. Nemusí se bát, že mu bude volat s každým problémem, vlastně mu o svých problémech, pokud to sám nebude chtít, nebude vůbec říkat. K tomu bude vždy milá, usměvavá, upravená, pozorná a při chuti.

Jaké znalosti musí taková společnice mít?

Tady hodně záleží, jakým směrem chce dívka jít. Pokud chce zahraniční klienty, musí perfektně mluvit anglicky. I tady platí "kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem", protože spousta klientů chce mluvit svým mateřským jazykem. A i když to nemá jako požadavek, vždy každého potěší, když umíte alespoň pár vět jeho řečí. Plusové body se navíc vždy hodí. Dál se společnice musí umět chovat. Když to situace umožňuje, doprovází pány na pracovní večeře, plesy, kongresy a tak nějak všude, kde je potřeba reprezentativní doprovod. Etiketa je tedy základ. Také musí mít všeobecný přehled. Nikdy totiž neví, o čem se klient bude chtít zrovna bavit. A ač se to nezdá, někdy to může být velmi náročné. Mně dává nejvíce zabrat sport, protože ten fakt nesnáším. Nikdy jsem nechápala, jak někoho může bavit koukat dvě hodiny na fotbal – a teď se o něm musím někdy dokonce i dvě hodiny aktivně bavit. A v neposlední řadě musí být společnice inteligentní. Kvůli kráse si ji klient objedná poprvé, ale když je chytrá, chce ji vidět znovu.

Setkala jste se už s nějakými zvláštními požadavky ze strany klienta?

Pokud je to myšleno sexuálně, tak asi ani ne. Já si klienty vybírám sama, i veškerou komunikaci si vyřizuji sama, takže když má muž nějaký požadavek, který odmítám splnit – třeba vylučování nebo hraní si na to, že ho znásilním – schůzku odmítnu. Ono, i když si to téměř nikdo neuvědomuje, u schůzek s luxusní společnicí není ten sex vůbec to nejdůležitější. Ten si tito muži mohou obstarat kdykoliv a kdekoliv – i zadarmo. Jde jim spíš o to moct se s někým pobavit beze strachu, že se to někdo dozví nebo po něm budou něco chtít. Většina z nich opravdu velmi pracuje a tyto schůzky jsou jejich jediná chvíle na vydechnutí. Takže se většinou dobře najíme, popovídáme, trochu opijeme a máme úplně normální sex.

Předpokládám, že vaše klientela jsou lidé z vyšších společenských vrstev. Pracovala jste už třeba s někým veřejně známým? Politikem, celebritou...

Ano, ale více neprozradím.

O své práci jste začala blogovat To není úplně běžné. Co vás k tomu vedlo?

Já si úplně nejdřív založila instagramový profil Život společnice, kam jsem chtěla psát své zážitky a postřehy z tohoto života. Protože, i když o mé práci moji nejbližší vědí, přece jen to není vhodné rozebírat s mamkou. Žádnou důvěrnou kamarádku, které bych se mohla svěřit, nemám, ale zároveň jsem těch zážitků, se kterými se chci pochlubit s celým světem, byla plná. Tak jsem si založila anonymní Instagram. Tam se ale kromě toho, že mi velmi rychle přestal stačit omezený počet znaků u příspěvků, rozjela taková hra s tím, že se lidi pokoušeli najít můj osobní profil, a to mě fakt nebavilo. Založila jsem si tedy blog. A strašně mě překvapilo, kolik lidí tohle téma zajímá. Na rozdíl od Instagramu mi nechodí na mail žádné sprosté zprávy, ale většinou otázky k věci, což mi dělá strašnou radost. A když jsem se koukla na statistiku návštěvnosti, nestačila jsem se divit. Na insta dosahy nevidím, a je mi jasné, že mě většina sledujících oficiálně nesleduje a na fotky nereaguje. Ale až tolik lidí jsem opravdu nečekala.

Na blogu píšete o svém nejkrásnějším pracovním zážitku. Zmiňujete, že jste za klientem letěla do USA. Je časté, že za klienty cestujete do ciziny?

Poslední rok bohužel ne, před covidem jsem ale cestovala hodně. Jak za Čechy na dovolenou, na pracovní cesty nebo třeba i jen tak na výlet, tak i za cizinci.

Prozradíte alespoň rámcově, v jakém cenovém rozmezí se za vaše služby pohybujeme?

Cenu schůzky samozřejmě ovlivňuje její délka. Kdybychom se chtěli domluvit na odpolední či večerní schůzce, bavíme se v rámci desetitisíců korun. Pokud byste se mnou chtěli strávit víkend, tak to jsme ve statisících.

Nebojíte se, že by vás vaše současné povolání mohlo v budoucnu nějak ovlivnit?

Jediné negativní ovlivnění, kterého se bojím, je představa, co budu dělat, až jednou skončím. Myslím po finanční stránce. Mám vysokou školu, jsem chytrá a šikovná, takže o práci v budoucnu strach nemám, ale těžko ji seženu za takové peníze, na které jsem zvyklá teď. A jestli myslíte, že mi to zůstane jako kostlivec ve skříni, tak toho se nebojím. Myslím, že dnešní společnost toleruje tolik divných věcí, že chodit na krásné schůzky a cestovat po světě za královskou odměnu není nic zavrženíhodného.

Jak vaše profese vůbec funguje v době koronaviru?

Já jsem přišla jen o většinu cestování. I když sem tam na nějakou dovolenou zaletíme, je to s testy, případně s karanténou dost komplikované. Navíc se ty rozhodnutí mění tak rychle, že to nemá nikdo šanci sledovat. Nedávno mě vraceli z letiště ve Španělsku, protože vyžadovali antigenní test. A já měla jen PCR. To člověka fakt nebaví. Do toho se cizinci nás Čechů kvůli smrtonosným číslům teď dost bojí a nechtějí se scházet. Jinak funguji dobře. Mrzí mě, že je totálně pohřbený společenský život, ale to asi nás všechny. A klasickou schůzku večeře-šampaňské-postel moji klienti zvládají bez problémů zařídit i teď.

Související články

Další články