Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota: Jak velikonoční dny získaly jména?

Velikonoční svátky v křesťanské tradici znamenají zejména připomenutí úmrtí Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován. V neděli vstal z mrtvých. Pojďme se spolu podívat na sváteční dny detailně.

Zelený čtvrtek

Podle tradice v tento den proběhla poslední večeře Ježíše Krista s jeho učedníky. Ježíš předpovídá svou smrt. Druhý den bude popraven. Poslední noc Ježíš nespí. Odchází do Getsemanské zahrady, kde se až do rána modlí. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).

Velký pátek

V tento den byl Ježíš ukřižován na hoře Golgotě. Podle křesťanů je jeho smrt vykoupením pro věřící. Pro křesťany je tento den největším svátkem v roce. Křesťané věří, že Ježíš se obětoval za všechny hříšné lidi. Byl popraven jako nevinný a jeho smrt má silnou magickou moc.

Bílá sobota

Ježíšovi přívrženci drží hlídku u jeho hrobu. Po ukřižování hledí s nadějí k nadcházejícímu dnu. Bílá sobota se říká proto, že vychází světlo. Naděje, že se věci změní k lepšímu.

Velikonoční neděle

Vrchol křesťanského mystéria. Ježíš podle tradice vstal z mrtvých. Lidé si připomínají vítězství nad smrtí. Syn Boží přebírá moc a vládu nad světem a smrtí. Zlo je v tu chvíli poraženo.

Velikonoční pondělí

Křesťané se radují z toho, že Ježíš vstal z mrtvých. Připomínají si roli Ježíše Krista jako Vykupitele. Syn Boží vzal na sebe lidský hřích. Bůh se sklonil k člověku.

Vše podstatné o Velikonocích (zvyky, tradice, recepty, zajímavosti, jak slaví celebrity…) ➔

Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou