Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Západonilská horečka se šíří Evropou. Úřady Čechy varují i před Chorvatskem a Rakouskem

Dejte si pozor.
Zdroj: Wikipedie
netradiční zabiják
Nebezpečná západonilská horečka, která se loni objevila i v Česku, se nyní ve větší míře šíří napříč evropskými zeměmi. Infikované osobě může západonilská horečka způsobit trvalé postižení mozku i smrt. Čím dál častěji se objevuje i v destinacích, které vyhledávají Češi. Teď před obdobím dovolených proto české úřady varují turisty, aby si dávali pozor i v Rakousku či Chorvatsku.

Už v loňském roce byl nejdiskutovanějším komárem ten z rodu Culex, u kterého byl vir západonilské horečky objeven. Tento druh žije na našem území po staletí. Proč se ale nákaza od loňského roku začala ve zvýšené míře objevovat po celé Evropě, není známo. Jen pro upřesnění, loni se touto nemocí v Evropě nakazilo 2083 lidí, což je více než celkový počet nemocných za posledních sedm let dohromady.

Nejvyšší výskyt případů západonilské horečky byl loni zaznamenán např. v Itálii (495 případů), Řecku (283 případů), Rumunsku (256 případů) a Maďarsku (197 případů). Nyní české úřady varují i před Rakouskem a vnitrozemím Chorvatska.

Přenašečem jsou infikovaní komáři, kteří virus získali od nakažených ptáků. Tento virus se vyskytuje v Africe, Asii, jižní a východní Evropě, Austrálii a také v USA. Obvykle nakažený ani nepocítí příznaky, jsou totiž stejné jako u klasické chřipky. Obvykle onemocnění začíná náhlou horečkou, silnou bolestí hlavy, břicha, pocitem na zvracení, bolestí očí, zarudnutím spojivek, bolestí svalů a kloubů. Může se také přidat zduření lymfatických uzlin nebo vyrážka.

Prognóza je u nekomplikovaných případů příznivá, příznaky odeznívají většinou po 5 dnech. U komplikovaných případů se po několika dnech horečky dostaví příznaky postižení nervového systému. Ohroženi jsou většinou pacienti vyššího věku.

„Proti západonilské horečce není dostupná žádná vakcína. Prevence tohoto onemocnění spočívá v odstranění zbytečných vodních rezervoárů (to je míst, kde stojí voda, např. volně stojící nádoby) – líhnišť komárů. Tím, že tato místa zlikvidujeme, zabráníme tak rozmnožování komárů,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Další možností, jak se může běžný člověk chránit, je používání repelentů a odpuzovačů hmyzu. „Rovněž můžeme minimalizovat pohyb v oblastech s vysokým výskytem komárů, doporučujeme také používat sítě proti komárům a nosit nejlépe světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi,“ doplnila Štěpanyová.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy