Vzpomínejte s námi: Před 55 lety přednesl Martin Luther King jeden z nejzásadnějších projevů 20. století

Martin Luther King byl americký baptistický kazatel, jeden z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za lidská práva.

King přednáší ve Washingtonu svůj slavný projev „Mám sen“ (I Have a Dream).

„Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru,“ uvedl King ve svém projevu.

Baptistický kazatel volal po nenásilném řešení.

“Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru.” I tuto větu pronesl před 55 lety, 28. srpna 1963, ve Washingtonu Martin Luther King, jenž bojoval za rasovou rovnoprávnost a lidská práva. O rok později za projev i za svou činnost dostal Nobelovu cenu míru a čtyři roky poté byl i kvůli němu zabit.

28. 08. 2018 19:30 | Autor psve

Jednalo se o klíčový moment v oblasti lidských práv, který změnil jak Ameriku, tak celý svět. Baptistický kněz Martin Luther King projev přednesl v roce 1963 během Pochodu na Washington za práci a svobodu a přihlíželo mu více než dvě stě tisíc lidí. Největší odezvu vyvolala ta část proslovu, v níž King zcela improvizoval. Představa jeho vize o životě ve sjednoceném národě se dotkla davů.

Na pochod, který uspořádaly občanskoprávní, pracovní a náboženské organizace, přijelo do Washingtonu více než 2000 autobusů, 21 speciálních vlaků a 10 letadel. Na akci tehdy kromě Kinga se svými proslovy a modlitbami vystoupilo dalších 17 řečníků.

Proslov přetáhl o 12 minut

Martin Luther King se na řadu dostal až ke konci dne, jeho jméno stálo na šestnáctém místě. Ačkoliv měli všichni řečníci vyhrazené čtyři minuty, King mluvil šestnáct minut. Jeho proslov namířený proti nerovnosti černých a bílých Američanů se nesl především v duchu míru a nenásilného boje za rovnoprávnost, čímž se odlišoval od jiných afroamerických bojovníků za rovné podmínky.

Slovo bylo Kingovou hlavní zbraní, dá-li se to tak říci. Své posluchače si získal již v baptistickém kostele v Alabamě, kde působil jako kněz od roku 1954. Tam také začal hlásat metodu “bojovného nenásilí” ovlivněnou filozofií Gándhího. Brzy nato se stal i uznávaným vůdcem demonstrací a pochodů.

Krok k naplnění snu podpořil prezident Lyndon B. Johnson

Rok po slavném projevu King dosáhl úspěchu - prezident Lyndon B. Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání. V roce 1965 pak podepsal zákon o volebním právu, který odstraňoval diskriminační opatření, jimž čelili Afroameričané - například poplatky za hlasování či testování gramotnosti.

Život Martina Luthera Kinga byl násilně ukončen atentátem, který se odehrál 4. dubna 1968 v Memphisu, kam přijel podpořit stávkující dělníky. Za jeho vraždu byl na 99 let odsouzen James Earl Ray, který se ke zločinu nejprve přiznal, posléze ale svou vinu popřel. Nad Kingovou smrtí se tedy dodnes pohybují otazníky.