Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karel Gott leukemie Zabijáci pod mikroskopem StarDance 2019 Dlouhovláska

Nejnovější kauzy

Výročí vykonstruovaného procesu: Milada Horáková na šibenici umírala pět minut

+ Další 4 fotografie
trýznivá smrt
Dne 27. června 1950 byla popravena doktorka Milada Horáková, kterou komunisté společně s dalšími obžalovanými odsoudili za smyšlené zločiny. Horáková a další tři obvinění skončili na popravišti. Její smrt byla podle historiků velmi trýznivá – místo rychlého zlomení vazu se pomalu dusila.

Statečná Milada Horáková v pankrácké věznici zemřela 27. června 1950. Její smrt byla podle historiků mimořádně krutá. Odsouzená dostala škrtidlo a katův pomocník poté tahal lanem za její nohy, až ji udusil. Ačkoliv se dříve psalo o tom, že její smrt trvala téměř čtvrt hodiny, podle posledních zpráv to bylo pět minut. Tak praví nejnovější poznatky.

Nicméně to nic nemění na tom, že poprava byla skutečně krutá. Po Horákové nemělo zůstat vůbec nic – například oprátka byla hozena do rakve a společně s ní byla následně spálena.

Odcházím bez nenávisti k vám

Milada Horáková šla na šibenici až jako poslední v pořadí, s největší pravděpodobností kvůli tomu, aby co nejvíce trpěla. Vidět před sebou umírat ostatní členy skupiny muselo velmi negativně působit na její psychiku. I v těch nejtěžších chvílích měla vyslovit silná slova: „Padám, padám… Tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid… Budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám… Přeji vám to, přeji vám…“

V hledáčku komunistů

Milada Horáková se narodila v Praze, kde po ukončení studií na právnické fakultě nastoupila na magistrát. Kromě toho působila v ženském hnutí a během druhé světové války byla v protifašistickém odboji. Za to byla odsouzena k osmi letům vězení. Během svého života byla silně ovlivněna myšlenkou T. G. Masaryka a následně i Edvarda Beneše. Z těchto idejí plynul její boj za demokracii a odpor vůči totalitám.

Později se stala poslankyní za Československou stranu národně sociální a po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 se vzdala svého mandátu. Komunisté ji měli v hledáčku kvůli výrokům o omylech lidových soudů. Byla iniciátorkou schůzky bývalých zástupců nekomunistických stran, jejímž cílem měla být domluva na společném postupu.

V září 1949 si pro ni přijela Státní bezpečnost. Zprvu se nevědělo, z čeho ji obvinit, nakonec vyšlo najevo, že byla členkou ilegálního ústředí národních socialistů. Gottwald, Slánský, Kopecký a další nakonec rozhodli o procesu, který byl veřejnosti prezentován pod názvem „Horáková a spol.“. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších dvanáct lidí.

Milada Horáková odmítla podat žádost o milost, kterou za ni nakonec sepsali její dcera a otec. Proces byl sledován i v zahraničí. Za odsouzenou se postavil i Albert Einstein či Winston Churchill. Klement Gottwald i přesto rozsudek potvrdil.

Mohlo by vás zajímat

Další články