Vláda stabilizovala ekonomiku a snižuje schodky veřejných financí

Komplikované dědictví

Vláda Petra Fialy se musela od svého nástupu v prosinci 2021 potýkat s komplikovaným stavem ekonomiky po vládě Andreje Babiše. Jaký zdědila výchozí stav?

Vláda ANO nevyužila příznivé předcovidové situace k potřebným strukturálním reformám. Naopak úsporné kroky předchozích pravicových vlád rušila, rozvolnila rozpočtová pravidla a výrazně navýšila sociální mandatorní výdaje. Použila je na vyšší sociální dávky, mimořádné valorizace penzí, nebo na skokový růst mezd státních zaměstnanců, jichž v té době rekordně přibývalo. To nesvědčí o kompetentním chování vlády do špatného ekonomického počasí, což dokládá i její selhání při řešení pandemie covidu-19 viditelné především v mezinárodním srovnání.

Fialova vláda zdědila nejrychlejší tempo zadlužování v Evropské unii a rekordní schodky státního rozpočtu s maximem 420 miliard korun v roce 2021. Česko sice nevykazuje dramatickou výši zadlužení, v rámci EU je na sedmém místě, ale jeho tempo bylo alarmující. V letech 2019 a 2021 zadlužení vzrostlo o 12 procent na více než 40 procent HDP. To nelze omluvit jen covidovou krizí, s níž se musely vypořádávat všechny evropské země. Pokud by se nestalo nic a vláda nezakročila, během několika let by zadlužení státu narazilo na dluhovou brzdu (55 procent HDP).

Situaci ekonomiky a domácností zhoršoval eskalující růst inflace, která v lednu 2022 dosáhla 9,9 procent, což byl zhruba dvojnásobek průměru zemí EU. Na nepříznivý vývoj veřejných financí v té době upozorňovaly i nezávislé domácí instituce, jako je Národní rozpočtová rada a Nejvyšší kontrolní úřad.

Po invazi ruských vojsk musela celá Evropa bojovat s energetickou krizí. To citelně dopadalo zvláště na země s energeticky náročným průmyslem a vysokou závislostí na dovozu ruských surovin, což je případ i naší země. V tomto směru neudělaly předchozí vlády vůbec nic. Fialův kabinet musel kritickou situaci po náhlém vypnutí ruského plynu okamžitě vyřešit. Dnes nejsme závislí ani na dodávkách ruského plynu, ani ropy.

Kdyby ovšem česká vláda převzala řešení některých zemí například v podobě přemrštěných regulací cen, jak doporučovala opozice, odezněla by vysoká inflace a odpovídající zdražování později, což dnes vidíme v okolních zemích. Tempo zadlužování státu by nezpomalilo.

Devátá nejzdravější ekonomika v EU

Jaká je situace dnes? Česká ekonomika je nyní po utlumení inflace v roce 2024 ke dvěma procentům na unijní průměr devátou nejzdravější v EU. K nižší inflaci, která je jinak v režii České národní banky, přispěla i odpovědnější rozpočtová politika. Vláda po přijetí ozdravného balíčku v objemu 150 miliard korun, nejrobustnějšího souboru desítek úsporných opatření v polistopadové historii, a po změnách důchodového systému, přibrzdila nebezpečné tempo zadlužování.

Nižší inflace vyvolala impuls k oživení domácí ekonomiky taženému zvýšenou spotřebou domácností. Její růst letos zrychluje ke dvěma procentům HDP a patří k evropskému nadprůměru. Umožnila i návrat růstu reálných mezd, který loni dosáhl v průměru pěti procent a letos pokračuje.

Premiér Petr Fiala hájil konsolidační balíček slovy, že ozdravení veřejných financí je nutnou podmínkou pro cestu k budoucí prosperitě. Podle něj nemohou být tato opatření logicky populární, ale nikoho existenčně neohrozí. O tom svědčí srovnání v rámci EU, že Česko si udržuje nejnižší nezaměstnanost a nejnižší míru chudoby. To je zároveň odpověď na výhrady oponentů vůči údajně asociální vládní politice.

Na druhou stranu nelze pominout, že by si část ekonomů včetně Národní rozpočtové rady představovala rychlejší konsolidaci, ale šlo o kompromis pěti stran. Na razantnější výdajové škrty není parlamentní, a už vůbec ne neparlamentní většina. „Konsolidace, která byla schválena, je politické maximum možného. Pořád jsme ve snižování schodku lepší než většina Evropy,“ tvrdí přesto předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Vláda dále změnila pravidla pro výpočet valorizace penzí, předčasných důchodů a v budoucnu i penzijního věku. I tyto kroky se projeví v bilanci veřejných financí. Důchodový účet bude v roce 2026 opět vyrovnaný nebo mírně v přebytku. Bez reformy by jeho schodek v roce 2050 dosáhl 350 miliard korun a dávno by stál před kolapsem.

Fialova vláda otočila trendy a z trajektorie nejrychleji se zadlužující země EU ještě v roce 2022 se dostala do první třetiny zemí, nejrychleji snižujících rozpočtové schodky. V roce 2021 deficit veřejných financí přesáhl 5 procent HDP, loni poklesl na 2,2 procenta HDP. Letos bude podobný, což je hluboko pod maastrichtským kritériem tří procent HDP. Markantní je srovnání s už nyní zadluženějšími státy Visegrádské čtyřky (V4), které letos očekávají minimálně dvojnásobné schodky veřejných financí.

Oceňovaná konsolidace

Konsolidační úsilí vlády včetně změn penzijního systému oceňují i hlavní ratingové agentury (Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch), což je důležitý signál pro zahraniční investory. Česká ekonomika je všemi agenturami v rámci V4 hodnocena nejlépe jako jediná s velmi nízkými úvěrovými riziky. Co by se mohlo stát?

V červenci 2024 zahájila EU disciplinární řízení se sedmi členskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko), překračujícími stanovené rozpočtové deficity. Kdyby nedošlo k obratu v politice české vlády, dostala by se rovněž do společnosti nejméně rozpočtově odpovědných unijních zemí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce v postupném snižování schodků veřejných financí pokračovat. Ve střednědobé rozpočtové strategii, zahrnující i postupné zvyšování výdajů na obranu a financování výstavby jaderných bloků v Dukovanech, počítá se strukturálním schodkem veřejných financí 1 procento HDP nejpozději v roce 2028.

Při pohledu na rozpočtové plány hlavní opoziční síly ANO, jež chce zrušit penzijní reformu, část konsolidačního balíčku a znovu hodlá roztočit spirálu sociálních výdajů, je zřejmé, že ne všichni si naléhavost budoucnosti země bez toxických dluhů uvědomují.

Marta Jandová nemá klid ani na horách: Půvabnou zpěvačku poznávají i v cizině