Trendy
Výměna manželek 2024 Sedm schodů k moci válka na Ukrajině Survivor 2024

Viděli jsme dlouho očekávaný Jáklův thriller Ghoul: Má ambice mít koule, ale zůstal na půli cesty

Viděli jsme dlouho očekávaný Jáklův thriller Ghoul: Má ambice mít koule, ale zůstal na půli cesty
Zdroj: archiv
Kdyby s ním Petr Jákl přišel tak před sedmi lety, jednalo by se o pecku, ze které budete unešení. Na české poměry je to i tak nadprůměrné dílo, ale pro ostříleného a znalého milovníka filmů to bude odškrtnutá položka v seznamu. Ghoul má ambice být velkofilmem, kdyby ale tolik nekřičel na diváka, že mu má věnovat pozornost. Méně je někdy více.

Kdo by to byl řekl, že z kaskadéra Petra Jákla se vyklube celkem příjemné režisérské překvapení. Zasloužil si už pozornost Kajínkem, nyní se bude na každém rohu skloňovat jeho nový thriller, respektive horor Ghoul o partičce amatérských filmařů, kteří přijeli na Ukrajinu natáčet dokument o kanibalech. A v tom přijde pro znalé kámen úrazu.

Ve 30. letech vinou krutovlády Josifa Stalina zavládne Ukrajinou strašlivý hladomor, během něhož nejen umírají lidé po tisících, ale jsou nuceni uchýlit se k pojídání mrtvol, dokonce i zabíjení lidí pro maso. Mladí filmaři přijíždí do ukrajinské vesnice Jabločnoje, kde chtějí točit nejen o kanibalech z 30. let, ale zaměřit se i na jednoho, který stále žije a vyhnul se vězení proto, že tělo jeho oběti se nikdy nenašlo a nebyly tedy proti němu důkazy. S pomocí dvou ukrajinských průvodců a jedné místní čarodějky navštíví údajného vraha Borise, který jim bez námitek poskytne klíče k jeho domu zapadlému hluboko v místních lesích. A celkem sedmero lidí tedy vyráží do tajemného obydlí, kde budou trávit pár nocí, aniž by čekali, že jim půjde o život.

Během večerní seance vyvolají temné síly, kterými není nic jiného než duch Andreje Čikatila, rodáka z Jabločnoje, jenž byl v roce 1994 za své strašlivé kanibalistické činy popraven, na svědomí měl 53 obětí a jedná se o jednoho z nejhorších sériových vrahů všech dob. A právě jeho zlo začne okupovat okolí domu ztraceného mimo civilizaci.

Jákl má velké ambice, jeho film jde i do zámořské distribuce a je také tak i natočen - po hollywoodsku. Bohužel ale nenabízí nic tomu divákovi, který má už něco nakoukáno a pozná na první pohled snímky, které opakovaně vykrádají největší kult konce století. Ghoul je totiž česká Záhada Blair Witch. Ruční roztřesená kamera, přes jejíž hledí anebo přes hledí statických kamer rozmístěných v domě se děj odehrává, mladí lidé sami v lese, mezi nimiž roste napětí, hádky a strach, přítomnost něčeho děsivého, co po nocích napadá obyvatele strašidelného domu, tajemné zvuky zvenčí, ruchy na obraze z kamer, tápání v tmavém lese a zelené oko nočního vidění. Filmový fanoušek se začne neklidně vrtět, protože tohle už viděl několikrát nejen v Záhadě Blair Witch, ale třeba i v Paranormal Activity, REC nebo v Monstru.

Režisér jen vzal osvědčený formát a dal tomu jiný scénář, přičemž ale jakoby chtěl všechno stihnout najednou a kombinuje duchařský horor s lekací vyvražďovačku. Děj se navíc dá velmi předvídat, ale i kdybych pominula všechny tyto věci, které mě samotnou jako kinopovaleče nedokáží ohromit, jelikož mám za sebou něco trochu víc než jen Kolju, Babovřesky a Avatar, na Ghoulu mi nejvíc vadí, že si doslova řve o pozornost. Film má totiž neuvěřitelně napálený zvuk, to aby divák věděl, že se má právě teď vyděsit. V kině jsem tak byla svědkem bizarní situace, kdy si lidé v řadě přede mnou před očekávanou lekačkou zacpávali uši a dívka vedle mě dokonce odešla, protože jí příliš nařvaná hlasitost nedělala dobře.

Kdyby se Jákl mírnil a ubral na zvukových stopách, nebo nejlépe nechal strašidelné obrazy přejít jen temným zaduněním či dokonce úplně bez něj, bála bych se daleko víc, takhle docílil spíš toho, že jsem se jen děsila další očekávané rány.

Pro filmové fandy sice nenabízí Ghoul nic nového, co už by neviděli dříve a opakovaně, ale pro Česko je to známka toho, že to jde i světově a nemusíme točit jen sociodramata s Trojanem, Geislerovou, Macháčkem a Liškou. Jákl zůstal s Ghoulem někde na půli cesty, zkusil si to po americku, celkem se to povedlo a snad se příště vyvaruje zbytečných teatrálností. Ostatně umírněnost a sofistikovanost i v hororech sluší evropské kinematografii lépe, nemusíme přece vzít diváka v kině rovnou kladivem přes hlavu, aby si uvědomil, na co se dívá.

Budete s Ghoulem ztrácet v kině čas? Ne, v nejhorším případě uvidíte další "lost in nowhere" horor s celkem kvalitní produkcí, dobře odvedeným řemeslem a režií, která je dělaná hodně pečlivě a je poznat, že si na ní dal Jákl záležet a pomazlil se s výsledkem, ty ambice vyrovnat se zámoří jsou tam vidět a nikdo mu je neupírá. Ale počítejte s tím, že vás při odchodu bude bolet hlava. Zbytečně.

Ornella vzdala snahy o usmíření s matkou. Už mě to obtěžuje, říká a přiznala, že dvě z jejích dětí babičku nikdy nepoznaly

Související články

Další články

Nejnovější kauzy