Velikonoční tradice: Zelené jídlo a pivo, zakázané domácí práce i brány k pokladům
Velikonoce jsou významným křesťanským svátkem a váže se k nim hromada zvyků. Každý den ve svatém týdnu má svůj význam. Víte, kdy se nesmí prát prádlo a proč se láme chleba? V redakci eXtra.cz jsme pro vás připravili velký přehled velikonočních tradic.
Velikonoční pondělí letos vychází již na 1. dubna. Tento den je tradičně spojen s koledou, kdy chlapci chodí s pomlázkou vyšlehat děvčata, což je má takzvaně pomladit, odtud onen název. Dívky jim za to dávají barevné pentle, vejce, panáka či sladkosti - podle věku. Tato tradice je u nás zakořeněna zhruba od 14. století.
Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci rovněž poznat, jaké city k nim dívky chovají. Podle webu České Velikonoce má červená znamenat lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená sympatie.
Jak se slaví Velikonoce
Svatý týden začíná Květnou nedělí. Tento den se řežou kočičky či vrbové proutky, které kdo si nechá posvětit v kostele, nad tím mají ochrannou moc. Opatrovat by jej měly nejen před nemocemi, ale také třeba před zásahem blesku či temnými silami.
Další dny, Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredá středa, jsou spojeny s velkým úklidem domácnosti a přípravou na onen významný křesťanský svátek.
Zelený čtvrtek je pak spojen se zeleným jídlem. Dříve šlo především o zelí či hrách, v dnešní době jej mají lidé spojený spíše se špenátem a zeleným pivem. Při vaření pak používejte čerstvé bylinky, které vám dodají sílu a zdraví po zbytek roku.
Tradice na Velký pátek
Velký pátek je dnem ukřižování Ježíše Krista. Křesťané si proto na tento den symbolicky nastavili mnoho zákazů a odříkání. Například se nesmí prát prádlo, jelikož by prý bylo vypráno v Ježíšově krvi.
Legendy zase praví, že v tento prosakují ven magické síly. Lidé by nikomu neměli nic půjčovat, jelikož by se mu věc vrátila prokletá.
Rovněž se na Velký pátek mají otevírat skály a vchody k pokladům a brány prý otevírá i Blaník svým Blanickým rytířům.
Co se děje na Velikonoční neděli?
Bílá sobota je druhým dnem velikonočního tridua. Je to den smutku, kdy se nekonají žádné mše ani bohoslužby. Po západu slunce se však rozezněly zvony na oslavu a pořádala se nejdůležitější bohoslužba z celého velikonočního týdne. Noc ze soboty na neděli je totiž dle historických pramenů nocí, kdy vstal Ježíš z hrobu, a říká se jí Velikonoční vigilie, jak informuje Český rozhlas.
V tento den se dodnes peče beránek a mazanec, barví vajíčka a pletou pomlázky.
Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je posledním dnem velikonočního tridua a nese se v duchu velkých oslav. Slaví se Ježíšovo zmrtvýchvstání, ale také konec čtyřicetidenního půstu. Chystá se velká hostina a lidé by se měli svátečně obléknout. Na Boží hod dochází také na 'lámání chleba', což je mazanec, který svým tvarem připomíná chleba, jež představuje Kristovo tělo.
Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad
Související články
Velikonoční neděle je oslavou vítězství života nad smrtí: Nastává čas radosti a hodování
Tajemství pentlí na pomlázce: Jejich barvy nesou jasný vzkaz od dívek pro chlapce
Na Bílou sobotu končí půst: Pletou se pomlázky, barví vajíčka a připravují lahodné pokrmy
Velký pátek se pojí s mnoha tradicemi: Nesmí se prát prádlo ani pracovat na zahradě
