Trendy tagy Čauky lidi SuperStar 2021 StarDance 2021 Výměna manželek 2021

Nejnovější kauzy

Vánoční pohádka ČT slibuje originální zápletku: Princezna je trdlo, řekla Fialová o své roli

Hlavní hrdinové pohádky Jak si nevzít princeznu a kouzelné hodinky.
Zdroj: se souhlasem ČT/David Raub
+ Dalších 10 fotografií
pohádka

Jak si nevzít princeznu je letošní vánoční pohádka České televize. Hlavním hrdinům sudičky předpověděly svatbu, oni se však nemůžou vystát a jsou odhodláni udělat všechno proto, aby se této sudby zbavili. V rolích prince a princezny se můžeme těšit na Marka Adamczyka a Annu Fialovou. Co o pohádce a o natáčení s režisérem Karlem Janákem (51) prozradili?

Vymyslet originální pohádkovou zápletku je čím dál větší fuška, není to však nemožné. Jak se to tvůrcům letošní vánoční pohádky Jak si nevzít princeznu podařilo, budeme moci už brzo posoudit. Nemá chybět humor, napětí, láska ani šťastný konec, jak už tomu u pohádek bývá.

Umíte si představit situace, že vám po narození předpovědí sudičky svatbu s někým, kdo vás nepřitahuje nebo je vám dokonce úplně proti srsti? Přesně to se stalo princi Leopoldovi a princezně Josefíně. Spojuje je jediné: úpěnlivé přání tuto sudbu zlomit. Budou kvůli tomu dokonce cestovat časem, což je vždycky zajímavé a přináší to mnoho humorných situací.

Cestování časem

Vrátit se do minulosti umožní hrdinům ukradené kouzelné hodinky. Podaří se jim překazit sudičkám pronést svazující věštbu a co tímto svým pokusem všechno způsobí? Nechme se překvapit. Prozradit však můžeme, jak by kouzelné hodinky využili představitelé hlavních rolí.

Herečka Anna Fialová (26) prozradila, že často vzpomíná na dětství u babičky a dědy na chalupě nebo na to, jak s maminkou cestovala do Švýcarska. „Takže bych se možná vracela do takových hezkých vzpomínek, které člověk už zapomíná a rád by si je připomenul,“ pronesla. To kdyby měl kouzelné hodinky Marek Adamczyk (33), vyrazil by do začátků první republiky.

Herci o svých rolích

„Princezna Josefína není úplně klasickou princeznou, má v sobě trochu rebelství. Je to trdlo,“ řekla Anna Fialová a dodala: „Na rozdíl od prince, který je sečtělý a všechno si promýšlí, jde ona do všeho po hlavě."

„Princ Leopold je hloubavý a rozvážný. Hodně času tráví studiem. Obecně představuje velký kontrast k princezně, která má v sobě naopak velkou živelnost a jedná rychleji, než přemýšlí,“ doplňuje Adamczyk. Už z těchto charakteristik je patrné, že to mezi nimi bude hodně napjaté.

Představitelé hlavních rolí o pohádkách

„Miluju je!“ uvádí bezprostředně představitelka princezny. „Vyrostla jsem na starých pohádkách od Disneyho a celkově mám animované pohádky moc ráda. Z českých pohádek mám strašně ráda Jak se budí princezny, Tři oříšky pro Popelku, Honza málem králem, S čerty nejsou žerty a mnoho dalších.“

A co na téma pohádky a hraní v nich říká představitel prince? „U nás se moc netočí fantaskní příběhy se superhrdiny, efekty a všemi těmito věcmi. My máme pohádky! Mám pocit, že je to něco jako hrát v Batmanovi – člověk si může vyzkoušet působit ve světě, který je úplně vymyšlený, ohýbají se v něm veškerá pravidla a fantazie se pustí na špacír."

Anna Fialová a její nejoblíbenější princezna

„Není to tedy vyloženě princezna, ale Libuše Šafránková je jako Popelka opravdu kouzelná,“ uvedla Fialová na otázku, která princezna je její nejoblíbenější. „Mám ji doma ještě na malé kazetě, kde jsou 'Oříšky' zaznamenané jen zvukově a obsahuje to neuvěřitelnou něhu! Zároveň však nechci diskriminovat jiné pohádky, určitě máme těch úžasných princezen víc, ale ona se mi vryla do paměti prostě nejvíc.“

Anna Fialová o Vánocích

Jak obvykle trávíte Vánoce?

Vždycky s rodinou, už několik let si dáváme procházku se stejnou trasou. Nedržíme tedy žádné půsty, zobeme už od dopoledne. Pak se jdeme na několik hodin právě projít – na procházce se obvykle setkáváme s různými přáteli a známými. Když dorazíme domů, tak si většinou dáváme masový vývar, po něm tradičního kapra, ale i kousek lososa a řízek, k tomu bramborový salát.

Jaký dárek vám udělal vůbec největší radost?

Jednou jsem dostala takového koně s kočárem, vzpomínám si, že z toho jsem byla úplně nadšená. Ale to byla ta dětská radost z Vánoc. Teď je člověk rád, že je zdravý a s rodinou. Uděláme si radost spíš něčím malým, na dárky se teď nezaměřujeme.

Patří u vás ke Štědrému večeru i televizní pohádka?

Nevím, jestli přímo ke Štědrému večeru, to většinou spíše sedíme všichni spolu. Tu štědrovečerní si tak většinou pouštíme až o den později, ale jinak u nás doma pohádky k Vánocům určitě patří. Od té doby, co začnou pohádkové mánie, tak to u nás hraje vždycky minimálně jako kulisa.

Marek Adamczyk o jízdě na koni

Herec Marek Adamczyk strávil v nové pohádce několik scén v koňském sedle. Jak je na tom s jízdou na koni? „Už jsem se jí věnoval dříve, ale velice málo. Naštěstí jsem si to nyní mohl osvěžit, jelikož nás čekaly i náročnější scény," odpověděl.

Zastoupili vás v některých scénách na koni dubléři?

V některých scénách, kde bylo potřeba, aby jezdci byli opravdu zkušení, za nás dubléři zaskakovali. Většinu jsme si ale odjezdili sami. Naštěstí jsme měli dost času se před natáčením připravit, takže jsme si to mohli dovolit. Ty záběry, jak cváláme v lesích, jsou moje nejoblíbenější.

Marek Adamczyk o natáčení s Karlem Janákem

S Karlem Janákem točíte už druhou pohádku – jak probíhalo vaše obsazení do role?

Na první pohádku Nejlepší přítel, kterou jsme spolu točili, mám velice hezkou vzpomínku a myslím, že i výsledek stojí za to. Když mě pozvali na casting s tím, že se Karel poohlíží po princi pro svou novou pohádku, s chutí jsem to přijal a doufal, že to klapne.

Právě pohádka Nejlepší přítel vás hodně proslavila. Byla pro vás v něčem přelomová?

S odstupem musím říct, že ano. Zároveň s ní jsme točili také Dabing street, takže to bylo opravdu skvělé období, které mi zároveň dodalo chuť do další práce.

Jaké pocity máte při sledování sebe samotného v televizi?

Samozřejmě s tím bojuji a člověk občas musí zatnout zuby, když se na sebe dívá, jelikož se mu připomínají věci, které mohl udělat lépe. Na druhou stranu vidí i momenty, které se naopak povedly. Sledování sebe samotného tak vždycky představuje takovou nestálou křivku.

Související články

Další články