Uplynulo 30 let od úmrtí Vladimíra Menšíka: Geniálního herce zastavil prasklý vřed a alkohol

Vladimír Menšík vždy rád bavil všechny kolem sebe. Miloval čas s lidmi, které uměl rozesmát. Jakmile bylo někde dlouho ticho, bral to jako svou chybu. Menšíkovu vypravěčskému umění se smálo celé Československo. Menšík ale dlouhodobě prohrával boj s alkoholem. V kombinaci s těžkým astmatem se mu tento boj stal osudným.

V ničem neznal míru. Ani ve flámování. Menšík rád vzpomínal na to, že kouřil od sedmi let, tehdy začal tátovi krást cigarety V dospělosti kouřil i 80 cigaretek denně. "Kouřil jsem americké cigarety v domnění, že jsou zdravější. Nebýt nemocný, tak bych kouřil pořád," přiznal kdysi v televizním rozhovoru.

Od puberty měl Menšík problémy se silným astmatem. Tento problém se u něj projevil na průmyslové škole. Tehdy dostal první záchvat a tento stav se mu vracel celý život. Měl osobní lékařku, která s ním jezdila po celém Československu.

Menšík také miloval alkohol. Nejde říct, že se rád napil. To by nebylo trefné. On prostě vyprávěl a pil. A nebo pil a do toho vyprávěl.

Na rozdíl od všedních alkoholiků netrpěl změnami nálad, naopak, byl vždy pozitivní, a tak si pro sebe tak tiše zoufal. Když točil filmy o alkoholu, například Ikarův pád z roku 1977, jeho kolegové cítili, že hraje sám sebe. Kvůli pití měl později problémy s rozeznáváním barev. Nedokázal říct, že je tráva zelená nebo růže rudá. Alkohol ho dostal na kolena, a tak se jednoho dne objevil u docenta Skály v jeho protialkoholní léčebně.

"Vyléčil se a pak tři nebo čtyři roky vůbec nepil," vzpomíná na Menšíka jeden z hereckých kolegů. Do problému ale upadl znovu, když mu přišel lék na astma, který obsahoval alkohol. Ke konci života bral každým dnem velké množství prášků a spoustu času trávil na nemocničním lůžku na kapačkách. Léčit se ale nechtěl. Utíkal z nemocnice a životospráva mu téměř nic neříkala.

"Jenže co si budeme říkat, jak je ten chlast špatný, tak je s ním spojená fůra hezkých vzpomínek. Takže jsem se díval v rámci terapie na Ikarův pád a v hlavě se mi mísil smutek s tím veselým, co jsme spolu my dva zažili i ve spojení s pitím. I moje maminka říkala, když se na to dívala: Peťko, to on nehraje, to je prostě on," uvedl v rozhovoru pro MF Dnes jeho syn Petr.

V letech 1977 až 1979 Československá televize odvysílala tři nejsledovanější silvestrovské show. Byly to pořady plné písní a scének, které právě Menšík moderoval. Málokdo ale ví, že v zákulisí byla připravená jeho lékařka Zdena Lipárová s kapačkami a venku před areálem čekala sanitka jako pojistka. Menšík si musel dávat přestávky a dojít si pro kapačku, jinak kvůli astmatu nemohl ani mluvit.

Později si znepřátelil tehdejšího ředitele České televize Jana Zelenku a začal dostávat nedůstojné a malé role. V posledních letech před svou smrtí se živil hlavně svým zájezdovým pořadem.

Vladimír Menšík zemřel 29. května v Brně v osmapadesáti letech. Ke konci měl problém se žaludkem, silné astma a také srdíčko nebylo v pořádku. Osudným se mu stal prasklý vřed, na který ho upozorňovala jeho osobní lékařka.

Nechal po sobě úsměv. Jak se řekne Menšík, začnou se lidé smát. Jeho jméno vždy znamenalo kvalitní historky a nekončící zábavu. Na takového člověka nejde vzpomínat se smutkem na rtech.

+ Další 3 fotografie