Úmrtí přísné učitelky z Boty jménem Melichar: Pohřeb nebude, Karešová tělo věnovala vědcům

Vrchní sestra z Jak básníkům chutná život (1987), baronka z Nesmrtelné tety, hlas komentující uplynulý děj v Arabele (a sekretářka Alenka v pokračování Arabela se vrací), vypravěčka z Létajícího Čestmíra nebo redaktorka z Malého pitavalu z velkého města To je jen malý výčet rolí přísně vyhlížející herečky Aleny Karešové (†92). Ta bohužel odešla do hereckého nebe.

„Mluvil jsem s ní naposledy někdy kolem Velikonoc. Stěžovala si na to, jak je stáří hrozné. Byla zvyklá pořád někde běhat a lítat, byla plná aktivity a energie. Ta jí zůstala až do posledního dechu, ale tělo už bohužel neposlouchalo. Po duševní stránce byla naprosto čilá a v pohodě, ale nemohla chodit. Také v zimě na ledě dvakrát uklouzla. Povídala mi, že byla celá pomlácená, pořádně si natloukla. Z toho byla rozmrzelá, že už tělo nemůže tolik ovládat,“ prozradil eXtra.cz režisér Zdeněk Troška

Bez pohřbu

„Zprávu o smrt mi volala její sousedka, paní, s kterou se kamarádila. Pohřeb prý nebude, Alena věnovala svou tělesnou schránku lékařské fakultě. Pokud vím, tak neměla žádné příbuzné. Děti, nikoho. První manžel jí zemřel dávno, jak to bylo mezi ní a jejím druhým mužem, s nímž se rozvedla, o tom netuším,“ pokračuje režisér a vzpomíná na společná natáčení.

„Alena Karešová mi hrála ve filmu Bota jménem Melichar protivnou učitelku matematiky, která říkala: ‚Já počkám, já mám času dost!‘ V Slunce, seno, jahody pak představovala maminku Šimona Pláničky. Povídá tam větu: ‚Tuhle kytku dáš paní, která vyleze z toho nejlepšího auta.‘ Padli jsme si do oka a často si volali. Říkala mi Zdéňo,“ vzpomíná.

„Měla ráda legraci, ale preferovala spíš úderný suchý anglický humor. Byla fajn. Sice rázná, přísná, ale spravedlivá a shovívavá. Měl jsem ji strašně rád. Volala mi po premiérách filmů, aby mě zkritizovala,“ dodal rozesmutnělý Troška.

+ Další fotografie

+ Další fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad